Předseda americké centrální banky Kevin Warsh naznačil, že Fed může v nejbližších měsících zvýšit úrokové sazby. Takový krok by šel přímo proti přání prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě prosazuje levnější financování a nižší náklady na úvěry.
Napětí přichází jen několik týdnů před listopadovými volbami do Kongresu. Trump už v minulosti opakovaně tlačil na předchozí vedení Fedu, aby úrokové sazby snižovalo, a podobné požadavky pokračují i od chvíle, kdy do čela centrální banky jmenoval Warshe.
Páteční vystoupení v Jackson Hole však ukázalo, že nový šéf Fedu hodlá v současnosti upřednostnit boj s inflací před politickým tlakem na levnější peníze. Warsh označil inflační údaje za znepokojivé a uvedl, že hlavní pozornost centrální banky by měla směřovat k cenové stabilitě.
Případné zvýšení sazeb by tak mohlo otevřít výrazný spor mezi Bílým domem a Fedem právě v citlivém období před volbami.
Před prvním významným vystoupením ve funkci předsedy Fedu stál Warsh před komplikovanou volbou. Na jedné straně mohl vyjít vstříc prezidentovi, který opakovaně požaduje snížení úrokových sazeb. Na druhé straně potřeboval přesvědčit finanční trhy i své kolegy uvnitř centrální banky, že je připraven řešit přetrvávající inflační tlaky.
Jeho projev v Jackson Hole ukázal, že zvolil druhou možnost.
Warsh zdůraznil, že inflace se stále pohybuje nad 2% cílem Fedu, který se nepodařilo plnit déle než pět let. Trhy v posledních týdnech čekaly právě na jasnější vyjádření toho, jak chce nový předseda centrální banky s pokračujícím růstem cen naložit.
Po skončení projevu investoři zvýšili sázky na další růst sazeb. Zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu už v září začali považovat za pravděpodobnější variantu než její ponechání beze změny.
Warsh uvedl, že pokud se růst cen v největší světové ekonomice v blízké době nezmírní, bude před Fedem ještě další práce.
Současné americké úrokové sazby se pohybují v pásmu 3,5 až 3,75 %. Trump je ještě během předchozího týdne označil za nepřiměřeně vysoké. Warsh však podobný pohled odmítl.
Podle něj by bylo obtížné označit celkové finanční podmínky v americké ekonomice za restriktivní. Současně uvedl, že ekonomika podle dostupných údajů zřejmě posílila, což snižuje potřebu podporovat její růst prostřednictvím levnějšího financování.
Fed tak podle něj musí mnohem více řešit vývoj cen než snahu dodatečně stimulovat hospodářskou aktivitu.
Zvláštní pozornost věnoval šestiměsíčnímu vývoji inflace, který se podle textu výrazně zvýšil v souvislosti s americkou válkou s Íránem. Warsh upozornil, že očekávání budoucí inflace zůstávají zatím dobře ukotvená, tento stav však nemusí být trvalý.
Pokud by Fed nedokázal cenové tlaky dostat pod kontrolu, mohla by se očekávání domácností, firem i investorů rychle změnit. To by boj s inflací dále komplikovalo.
Warsh přitom není uvnitř Fedu jediným zastáncem přísnější měnové politiky. Při červencovém hlasování Federálního výboru pro volný trh podporovali tři z celkových 12 hlasujících zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu.
Warsh tehdy hlasoval pro jejich ponechání beze změny. Páteční projev ale jeho postoj posunul výrazně blíže k jestřábímu křídlu centrální banky.
Potenciální růst sazeb by mohl vyvolat přímou konfrontaci mezi Fedem a Bílým domem.
Trump dlouhodobě požaduje agresivnější snižování úrokových sazeb. Podobný spor vedl už s Warshovým předchůdcem Jayem Powellem krátce po začátku jeho prvního období v čele Fedu v roce 2018.
Jejich vztahy se postupně výrazně zhoršily. Napětí dosáhlo vrcholu poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo trestní vyšetřování Powella v souvislosti s jeho postupem při rekonstrukci sídla centrální banky.
Vyšetřování bylo později zastaveno.
Trumpova administrativa však pokračuje v tlaku na další představitele Fedu. Usiluje například o odvolání guvernérky Lisy Cook kvůli obviněním z hypotečního podvodu, která Cook odmítá.
Současný spor o úrokové sazby tak zapadá do širšího napětí mezi Bílým domem a americkou centrální bankou.
Pro prezidenta je situace obzvlášť citlivá kvůli blížícím se listopadovým volbám do Kongresu. Vyšší sazby mohou zvýšit náklady na financování domácností i firem, což je přesně opačný vývoj, než jaký Trump před volbami požaduje.
Warsh však v Jackson Hole jasně naznačil, že samotný politický tlak nebude pro rozhodování Fedu určující.
Ve svém projevu se zároveň pokusil posílit vztahy uvnitř centrální banky. Po odchodu z funkce guvernéra Fedu v roce 2011 centrální banku opakovaně kritizoval, což vyvolávalo negativní reakce u části lidí, kteří byli přítomni také na letošním sympoziu.
Tentokrát naopak ocenil institucionální důvěryhodnost Fedu a uvedl, že tržní ceny ukazují důvěru investorů v to, že centrální banka nakonec cenovou stabilitu zajistí.
Warsh zároveň jednoznačně prohlásil, že tuto důvěru chce naplnit.
Jeho vystoupení tak představovalo nejen signál směrem k finančním trhům, ale také snahu upevnit vlastní pozici uvnitř instituce, kterou nyní vede.
Přesto není jisté, že zářijové zvýšení sazeb skutečně přijde.
Warshův projev byl výrazně jestřábí, ale nepřinesl jednoznačný závazek, že Fed na příštím zasedání sazby zvýší. Do té doby budou zveřejněna další ekonomická data, která mohou rozhodování centrální banky ovlivnit.
Tato určitá nejednoznačnost poskytuje Warshovi prostor reagovat podle dalšího vývoje inflace a ekonomiky.
Současně může mít při případném konfliktu s Trumpem lepší pozici než jeho předchůdce. Warsh má s prezidentem bližší osobní vztahy a Trump už se snažil případný budoucí růst sazeb prezentovat spíše jako výsledek rozhodování údajně politicky naladěného FOMC než jako osobní rozhodnutí člověka, kterého sám do čela Fedu vybral.
Takové vysvětlení by mohlo Warshovi poskytnout určitý prostor, pokud by většina výboru podpořila zvýšení sazeb navzdory odporu Bílého domu.
Rozhodující však nebude samotná rétorika.
Skutečný test nezávislosti nového vedení Fedu přijde ve chvíli, kdy bude muset přejít od tvrdých slov ke konkrétnímu rozhodnutí o měnové politice. Zvýšení sazeb by představovalo mnohem výraznější demonstraci nezávislosti na Trumpových požadavcích než samotný jestřábí projev.
Jackson Hole každopádně ukázal, že Warsh se zatím staví na stranu cenové stability. Jeho hlavní prioritou je dostat inflaci pod kontrolu i za cenu toho, že úrokové sazby mohou před listopadovými volbami vzrůst.
Pokud se inflační tlaky nezmírní a Fed skutečně přistoupí k utažení měnové politiky, mohl by se vztah mezi Warshëm a Trumpem rychle dostat pod značný tlak.
