Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet. Hospodaření státu podporuje především rychlý růst příjmů z hlavních daní a pojistného. Národní rozpočtová rada však současně upozorňuje na výrazné zhoršení rozpočtové situace v příštím roce a potřebu razantní konsolidace v roce 2028.
Na konci srpna dosahoval deficit státního rozpočtu 186,1 miliardy korun. Proti červenci, kdy činil 176,6 miliardy korun, se tak prohloubil o 9,5 miliardy korun. Přesto dosavadní vývoj podle Národní rozpočtové rady naznačuje, že letošní celoroční plán může být splněn.
Hlavním pozitivním faktorem je příjmová strana rozpočtu. Celostátní výběr daně z přidané hodnoty meziročně roste o 8,3 %, zatímco příjmy z daně z příjmů fyzických osob se zvýšily dokonce o 12 %. Solidní tempo vykazují také příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a daň z příjmů právnických osob.
Výdaje se zatím vyvíjejí standardním tempem. Ke konci srpna bylo vyčerpáno přibližně 65 % rozpočtovaných celoročních výdajů, což odpovídá situaci ve stejném období minulého roku.
Pokud stát zakončí letošní rok se schodkem 310 miliard korun, půjde stále o čtvrtý nejhlubší deficit od vzniku Česka. Splnění rozpočtového plánu proto samo o sobě neznamená návrat veřejných financí k historicky běžnějším hodnotám.
Nejvyšší schodek zaznamenalo Česko během pandemie covidu-19. V roce 2021 dosáhl deficit státního rozpočtu 419,7 miliardy korun. V loňském roce stát hospodařil se schodkem 290,7 miliardy korun.
Rozsah současných deficitů je výrazný zejména ve srovnání s obdobím před pandemií. Před rokem 2020 překročil schodek státního rozpočtu hranici 100 miliard korun pouze pětkrát.
Pro letošní hospodaření je příznivý zejména rychlý růst příjmů. Dvanáctiprocentní zvýšení výběru daně z příjmů fyzických osob a více než osmiprocentní růst DPH vytvářejí prostor pro udržení deficitu v plánovaných mezích i při pokračujícím čerpání výdajů.
Zásadní bude, zda se tento vývoj udrží také ve zbývajících měsících roku. Dosavadní tempo výdajů se výrazně nevymyká minulému roku, což v kombinaci s rostoucími příjmy podporuje očekávání, že hranice 310 miliard korun může být dodržena.
Podstatně větší obavy ale Národní rozpočtová rada spojuje s následujícími roky. Zatímco letošní rozpočet má podle současného vývoje šanci svůj plán splnit, návrh pro příští rok znamená další výrazné zvýšení schodku.
V nominálním vyjádření má deficit státního rozpočtu vzrůst z letošních plánovaných 310 miliard na 389 miliard korun v příštím roce. Návrh předložilo ministerstvo financí vládě v pondělí a kabinet jej může do konce září ještě upravit.
Ještě výrazněji než samotný nominální deficit upozorňuje rozpočtová rada na vývoj strukturálního schodku. Ten by měl v příštím roce vzrůst o jeden procentní bod na 3,5 % hrubého domácího produktu. Šlo by o nejvýraznější meziroční nárůst od pandemie covidu-19.
Strukturální saldo má zachycovat stav veřejných financí po očištění o vliv hospodářského cyklu a některé jednorázové faktory. Jeho zhoršení proto ukazuje na hlubší nerovnováhu mezi příjmy a výdaji veřejných financí.
NRR považuje navrhovaný rozpočet za pokračování trendu, který začal už rozpočtem na rok 2026. Ten byl podle rady sestaven v rozporu s tehdy platnou legislativou. Současný návrh podle ní představuje odklon od předchozí postupné mírné konsolidace směrem k výraznějším deficitům a růstu veřejného dluhu.
Určitou úlevu přináší evropská výjimka týkající se obranných výdajů. Při jejím započtení by Česko podle metodiky Evropské unie mohlo v příštím roce vykázat deficit 2,8 % HDP.
Takový výsledek je však podmíněn tím, že Evropská komise všechny výdaje, se kterými návrh počítá, zpětně plně uzná jako obranné. Pokud by část z nich nebyla akceptována nebo by zároveň neplánovaně vzrostly jiné výdaje, Česko by se mohlo v dohledné době dostat do nesouladu s evropskými fiskálními pravidly.
Právě závislost na výjimce proto představuje významné riziko. Rozpočet může na první pohled podle evropské metodiky vykazovat nižší deficit, ale prostor pro případné odchylky je omezený.
Největší výzva se podle rozpočtové rady objeví v roce 2028. Schválený fiskálně-strukturální plán Česka počítá s tím, že deficit veřejných financí tehdy klesne na 2 % HDP.
Dosažení tohoto cíle by při dnešních cenách vyžadovalo zlepšení hospodaření přibližně o 130 až 140 miliard korun. Takto výrazná změna by musela přijít po období, ve kterém má strukturální deficit naopak růst.
Situaci navíc komplikuje omezenější možnost využívat evropskou výjimku pro obranné výdaje. V roce 2028 už ji vláda nebude moci použít ve stejném rozsahu, v jakém s ní počítá pro rok 2027. Další výraznější využití výjimky by bylo možné pouze při podstatném zvýšení obranných výdajů nad dvě procenta HDP.
Výsledkem je výrazný rozdíl mezi krátkodobým a střednědobým pohledem na české veřejné finance. V letošním roce rychle rostoucí daňové příjmy pomáhají udržovat hospodaření v rámci plánovaného schodku. V dalších letech však návrhy počítají s nárůstem nominálního i strukturálního deficitu, po kterém bude muset následovat velmi výrazná konsolidace.
NRR v této souvislosti kritizuje také rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti, které vláda prosadila přehlasováním veta prezidenta Petra Pavla. Podle rady došlo ke zmírnění národních fiskálních pravidel nad rámec evropských pravidel s cílem usnadnit sestavování státního rozpočtu pro období začínající rokem 2028.
Rada zdůrazňuje, že fiskální pravidla mají představovat rámec, kterému se musí rozpočtový proces přizpůsobit. Neměla by být naopak měněna podle toho, jaké parametry rozpočtu chce vláda v jednotlivých letech sestavit.
Krátkodobě tedy stav českého rozpočtu působí stabilněji, než by samotná výše schodku mohla naznačovat. Deficit 310 miliard korun je podle současného vývoje dosažitelný, protože příjmy rostou rychle a čerpání výdajů odpovídá obvyklému tempu.
Střednědobý výhled je ale výrazně náročnější. Příští rok má nominální schodek vzrůst na 389 miliard korun a strukturální deficit na 3,5 % HDP. Následná potřeba zlepšit hospodaření v roce 2028 o 130 až 140 miliard korun ukazuje, že hlavní problém veřejných financí neleží v dodržení letošního rozpočtu, ale především v cestě k opětovnému snižování deficitů v dalších letech.
