Možné zvýšení sazeb nemusí být pro Wall Street zásadním problémem.
Historický vývoj ukazuje, že první zvýšení úrokových sazeb po předchozím cyklu jejich snižování obvykle vedlo pouze k dočasné slabosti akciového trhu.
Podle nástroje CME FedWatch trh aktuálně připisuje 64,2% pravděpodobnost, že americká centrální banka na zasedání 15. až 16. září sazby zvýší. Index S&P 500 se přitom nachází přibližně 1,7 % pod historickým maximem dosaženým 13. srpna.
Historická data ale naznačují, že podobné první zvýšení sazeb nemusí být pro akcie dlouhodobě negativní. V minulosti se slabší vývoj trhu soustředil především do období přibližně jednoho měsíce před zvýšením sazeb a jednoho měsíce po něm.
Investoři nyní stále více počítají s možností, že Federální rezervní systém v polovině září zvýší základní úrokovou sazbu.
Právě rostoucí očekávání vyšších sazeb může částečně vysvětlovat nedávnou slabost amerických akcií. S&P 500 se aktuálně nachází zhruba 1,7 % pod svým rekordem z 13. srpna, což se blíží průměrnému poklesu indexu během měsíce před historickými prvními zvýšeními sazeb.
Za první zvýšení lze v tomto případě považovat situaci, kdy Fed po předchozím cyklu snižování sazeb začne měnovou politiku opět zpřísňovat.
Historický vývoj ukazuje, že tlak na akcie kolem těchto okamžiků býval poměrně krátký. Slabší výkonnost obvykle začínala přibližně měsíc před rozhodnutím Fedu a pokračovala zhruba jeden měsíc po zvýšení sazeb.
Z delšího pohledu byl ale obraz výrazně příznivější.
Tři měsíce po historických prvních zvýšeních sazeb vykazoval S&P 500 v průměru kladný výnos. Ještě výraznější růst následoval při pohledu na období 12 měsíců po změně měnové politiky.
Průměrné zhodnocení indexu rok po prvním zvýšení sazeb bylo dokonce vyšší než dlouhodobý průměrný výnos amerického akciového trhu.
Historická zkušenost tak zpochybňuje jednoduchou představu, podle které vyšší sazby automaticky znamenají dlouhodobě klesající ceny akcií.
Jedním z vysvětlení je samotný důvod, proč Fed sazby zvyšuje.
Americká centrální banka obvykle nezačíná zpřísňovat měnovou politiku v okamžiku, kdy je ekonomika ve výrazných problémech. Naopak k prvnímu zvýšení sazeb často přistupuje tehdy, když považuje hospodářství za dostatečně silné, aby vyšší náklady na financování zvládlo.
V některých případech bývá ekonomika dokonce natolik silná, že Fed začne sazby zvyšovat právě kvůli obavám z jejího přehřívání.
Takové prostředí nemusí být pro firemní zisky nepříznivé. Pokud ekonomická aktivita pokračuje v růstu, mohou společnosti dál zvyšovat tržby a zisky i přes vyšší úrokové sazby.
Z tohoto pohledu může být pro investory důležitější ekonomické prostředí doprovázející rozhodnutí Fedu než samotná změna sazeb.
Podobná logika platí i opačným směrem.
První snížení sazeb po období stabilní nebo přísnější měnové politiky může být na první pohled pozitivním impulzem. Nižší sazby totiž snižují náklady na financování a mohou podporovat valuace akcií.
Historicky však první snížení sazeb často přicházelo v době, kdy Fed začal mít obavy ze slábnoucí ekonomiky.
Právě tento kontext může vysvětlovat, proč byl průměrný výnos S&P 500 po historických prvních sníženích sazeb nižší než po prvních zvýšeních.
Jednoduše řečeno, první zvýšení sazeb může signalizovat ekonomiku dostatečně silnou na to, aby přísnější podmínky zvládla. První snížení naopak někdy signalizuje, že centrální banka začíná reagovat na výraznější hospodářské zpomalení.
Historická čísla však nelze používat jako jednoduchý nástroj pro předpovídání budoucího vývoje trhu.
Rozdíl mezi průměrnými výnosy S&P 500 po prvních zvýšeních a prvních sníženích sazeb totiž není statisticky významný na 95% hladině spolehlivosti, která se běžně používá při hodnocení významnosti podobných vztahů.
To neznamená, že úrokové sazby nejsou pro akciový trh důležité.
Cena peněz ovlivňuje náklady firem na financování, ocenění budoucích zisků, spotřebitelskou poptávku i atraktivitu dluhopisů ve srovnání s akciemi.
Vztah mezi rozhodováním Fedu a vývojem akcií je ale podstatně složitější než jednoduchá rovnice, podle které zvýšení sazeb znamená pokles a jejich snížení automaticky růst.
Investoři proto musí sledovat širší ekonomický kontext, včetně růstu ekonomiky, firemních zisků a důvodů, které Fed ke změně sazeb vedou.
Současná situace dobře ukazuje, proč samotné zářijové rozhodnutí nemusí být pro další směr trhu rozhodující.
Trh podle FedWatch připisuje zvýšení sazeb pravděpodobnost 64,2 %, takže značná část očekávaného zpřísnění už může být v cenách finančních aktiv zahrnuta.
S&P 500 je navíc pouze 1,7 % pod srpnovým historickým maximem, což odpovídá relativně omezenému poklesu.
Historický vývoj tedy naznačuje, že investoři by se neměli soustředit pouze na to, zda Fed v září sazby zvýší. Podstatnější může být důvod tohoto kroku a především to, zda americká ekonomika a firemní zisky zůstávají dostatečně silné.
