Bitcoin (BTC-USD) se po velmi silném srpnu znovu dostává do centra pozornosti investorů. Největší kryptoměna během měsíce zaznamenala výnos 25 %, což přimělo některé investiční společnosti na Wall Street k přehodnocení jejich cenových očekávání.
Mezi nejoptimističtější patří investiční společnost Bernstein. Ta očekává, že by se cena Bitcoinu mohla do poloviny roku 2027 dostat na 150 000 dolarů a do konce roku 2029 dokonce na 300 000 dolarů. V mimořádně optimistickém scénáři pracuje dokonce s možností růstu až k hranici 500 000 dolarů.
V době uvedených údajů se přitom Bitcoin obchodoval přibližně za 78 320 dolarů, zatímco jeho 52týdenní rozpětí sahalo od 57 945,16 do 126 079,89 dolaru. Tržní kapitalizace činila přibližně 1,6 bilionu dolarů.
Pro dosažení základního cíle Bernsteinu by tedy Bitcoin musel během následujících let několikanásobně zvýšit svou hodnotu. Přesto takový scénář nemusí při pohledu na historické tempo růstu kryptoměny působit zcela mimořádně. Otázkou zůstává, zda se podmínky, které Bitcoin podporovaly v minulosti, mohou opakovat i během dalšího tržního cyklu.
Jedním z argumentů pro další růst je takzvaný debasement trade, tedy strategie vycházející z obav ze znehodnocování tradičních měn. V prostředí vysokého vládního zadlužení a rostoucích fiskálních deficitů může Bitcoin pro některé investory působit atraktivněji jako prostředek zajištění proti oslabování dolaru.
Bitcoin má předem omezenou nabídku a během některých delších období se jeho chování přirovnává ke zlatu. Pokud tedy investoři kvůli obavám ze znehodnocování měn přesouvají část kapitálu do zlata a dalších drahých kovů, podobnou roli může v jejich portfoliích získávat také Bitcoin.
Dalším potenciálním katalyzátorem je zlepšující se regulatorní prostředí pro kryptoměny. Významnou roli zde může sehrát Digital Asset Market Clarity Act, který by mohl být schválen ještě v letošním roce. Jeho přijetí by mohlo usnadnit retailovým i institucionálním investorům nakupování, držení a obchodování s Bitcoinem.
Vedle regulace pokračuje také institucionální adopce. Společnosti z Wall Street uvádějí nové investiční produkty spojené s Bitcoinem, firmy zaměřené na správu digitálních aktiv kryptoměnu dále akumulují a některé korporace ji začínají zařazovat do svých rozvah jako součást firemních rezerv. Investiční poradci zároveň postupně začínají Bitcoin zahrnovat do doporučení pro své klienty.
Pokud budou tyto trendy pokračovat, mohly by společně podporovat poptávku po Bitcoinu i v následujících letech. Samotná existence pozitivních katalyzátorů však ještě nezaručuje, že se naplní konkrétní cenové cíle.
Cenový cíl 300 000 dolarů může na první pohled působit velmi agresivně. Bitcoin však v minulosti opakovaně procházel obdobími mimořádně rychlého růstu, která byla následována výraznými korekcemi. Jeho tržní vývoj je silně cyklický a typicky se pohybuje ve čtyřletých cyklech růstu a propadu.
Bernstein se domnívá, že Bitcoin už vstoupil do fáze zotavení po téměř deset měsíců trvajícím poklesu, který představoval sestupnou část současného cyklu. Pokud je toto hodnocení správné, další býčí fáze by se mohla přibližovat.
Důležitý je v tomto kontextu historický výkon. Od srpna 2017 do července 2026 dosahovalo složené roční tempo růstu Bitcoinu, tedy CAGR, přibližně 33 % ročně.
Právě tento údaj pomáhá zasadit cenový cíl 300 000 dolarů do širšího kontextu. Pokud by se Bitcoin do začátku roku 2027 vrátil na hranici 100 000 dolarů, k dosažení ceny 300 000 dolarů do konce roku 2030 by následně potřeboval dosahovat složeného ročního tempa růstu přibližně 32 %.
Takové tempo by bylo velmi blízko historickému CAGR ve výši 33 % zaznamenanému mezi srpnem 2017 a červencem 2026. Výrazně náročnější by bylo dosažení stejné cenové úrovně už o rok dříve. Pro cenu 300 000 dolarů do konce roku 2029 by při stejném předpokládaném výchozím bodu bylo zapotřebí CAGR přibližně 44 % ročně.
Historická čísla tedy ukazují, že trojnásobný růst ze 100 000 dolarů nemusí být v kontextu dosavadní historie Bitcoinu bezprecedentní. Zároveň však nelze automaticky předpokládat, že minulá tempa růstu budou pokračovat.
Minulá výkonnost neposkytuje žádnou záruku budoucích výsledků a není jisté, zda Bitcoin dokáže dlouhodobě pokračovat v podobně rychlém růstu. Historicky však prokázal schopnost zotavovat se z výrazných tržních propadů, což podporuje argument investorů, kteří věří v další dlouhodobý růst.
Současná situace navíc přichází poté, co se Bitcoin během posledních 52 týdnů obchodoval až za 126 079,89 dolaru. Cena kolem 80 000 dolarů je tedy výrazně pod tímto maximem, přestože srpnový růst o 25 % ukázal, že zájem investorů se může rychle vracet.
Pro optimistický scénář hovoří několik faktorů současně: možné znehodnocování tradičních měn, příznivější regulatorní prostředí, pokračující institucionální adopce a historicky vysoké tempo dlouhodobého růstu Bitcoinu. Proti tomu stojí především skutečnost, že dosažení cíle 300 000 dolarů vyžaduje další velmi výraznou expanzi ceny a minulý výkon nelze jednoduše extrapolovat do budoucnosti.
I kdyby Bitcoin hranice 300 000 dolarů do roku 2030 nedosáhl, stále by mohl při dostatečně silném růstu překonat výkonnost řady technologických akcií. Právě z tohoto pohledu lze cenu kolem 80 000 dolarů vnímat jako potenciálně atraktivní vstupní úroveň pro investory, kteří věří v dlouhodobý růst Bitcoinu a jsou připraveni přijmout jeho výraznou cenovou volatilitu.Cenový cíl Bernsteinu tak není předpovědí, jejíž naplnění by bylo možné považovat za jisté. Ukazuje však, jak výrazný růstový potenciál může Bitcoin podle optimistického scénáře stále nabízet, pokud se současné katalyzátory skutečně projeví a kryptoměna se vrátí k tempu růstu, které dokázala vykazovat v minulosti.
