Wall Street zahájila zkrácený obchodní týden poklesem. Investoři se po prodlouženém víkendu vrátili na trhy v době další eskalace konfliktu na Blízkém východě, rostoucích cen ropy a zvýšených očekávání, že Federální rezervní systém přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Náladu navíc výrazně zhoršil propad zdravotnického sektoru.
Benchmarkový index S&P 500 klesl o 0,6 % na 7 676,14 bodu, zatímco Dow Jones Industrial Average odepsal 1,2 % a obchodování zakončil na 52 787,53 bodu. Technologický Nasdaq Composite ztratil 0,3 % a uzavřel na 26 421,41 bodu.
Americké akcie tak navázaly na předchozí volatilní týden, během kterého trhy ovlivňoval prudký výprodej amerických státních dluhopisů, rostoucí ceny ropy a především mimořádně silná srpnová data z trhu práce. Právě poslední faktor přiměl investory výrazně přehodnotit očekávání ohledně dalšího směřování měnové politiky.
Americký Bureau of Labor Statistics v pátek oznámil, že ekonomika v srpnu vytvořila 162 000 pracovních míst mimo zemědělství, což bylo téměř třikrát více než očekávaných 55 000. Míra nezaměstnanosti přitom zůstala beze změny na 4,1 %. Počet pracovních míst za červen a červenec byl navíc souhrnně revidován směrem vzhůru o dalších 55 000.
Čísla poukázala na mimořádnou odolnost amerického trhu práce. V kombinaci s přetrvávající vysokou inflací zároveň posílila obavy, že ekonomika zůstává vystavena silným cenovým tlakům. Za takových okolností získává na významu možnost dalšího zpřísnění měnové politiky.
Investoři proto zvýšili pravděpodobnost, že Fed ještě během září zvedne sazby o čtvrt procentního bodu. Podle nástroje CME FedWatch se tato pravděpodobnost pohybuje kolem 60 %.
Situaci komplikuje rozdílná komunikace představitelů centrální banky. Předseda Fedu Kevin Warsh na konci srpna v Jackson Hole zaujal jednoznačně jestřábí postoj. Proti tomu následně stály holubičí komentáře hlasujících členů Federálního výboru pro volný trh Johna Williamse, prezidenta newyorského Fedu, a guvernéra Christophera Wallera.
Rozhodující význam proto mohou získat srpnové údaje o výrobní a spotřebitelské inflaci. Index cen výrobců PPI a následně index spotřebitelských cen CPI poskytnou trhu další informace před rozhodnutím FOMC 16. září. Především páteční CPI bude důležitým testem toho, zda kombinace silné zaměstnanosti a cenových tlaků skutečně vytvoří dostatečný prostor pro další zvýšení sazeb.
Silná zaměstnanost má přitom pro Fed dvojí význam. Na jedné straně potvrzuje odolnost americké ekonomiky, na straně druhé ale v kombinaci s vysokou inflací zvyšuje pravděpodobnost, že centrální banka bude chtít prostřednictvím vyšších sazeb ochladit poptávku.
Do debaty o sazbách vstoupil také prezident Donald Trump, který po zveřejnění údajů o zaměstnanosti vyzval Fed ke snížení úrokových sazeb. Zároveň pohrozil zastavením obchodu se zeměmi, vůči nimž mají Spojené státy obchodní přebytek. Šlo o dosud nejvýraznější tlak amerického prezidenta na centrální banku od chvíle, kdy Warsh převzal její vedení.
Vedle měnové politiky představují pro akciové trhy stále větší problém ceny energií. Futures na ropu Brent v úterý vzrostly o 2,1 % na 99,05 dolaru za barel, přičemž během dne se dostaly až na 99,45 dolaru. Jen během předchozího týdne kontrakt posílil o 9,3 % poté, co Spojené státy a Írán poprvé od července obnovily vzájemné vojenské útoky.
Konflikt pokračoval také během víkendu. Americké centrální velení v sobotu zasáhlo tři íránské tankery přepravující ropu. Útok označilo za odvetu za raketové útoky íránských Revolučních gard proti dvěma válečným lodím amerického námořnictva hlídkujícím regionální vody.
Íránská státní média následně oznámila, že Teherán v neděli odpověděl útokem na šest plavidel v Hormuzském průlivu a Perském zálivu. Mezi cíli měly být tři tankery a tři plavidla patřící Spojeným státům.
Íránští představitelé zároveň vystupňovali rétoriku vůči Washingtonu. Mohsen Rezaee uvedl, že Spojené státy obdržely jasné varování prostřednictvím nových íránských raket. Tajemník Nejvyšší rady národní bezpečnosti pohrozil reakcí na americkou ekonomickou válku vytvořením námořní vyloučené zóny napříč Perským zálivem.
Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf současně varoval, že ropná a plynárenská infrastruktura v regionu je rozsáhlá a zranitelná, přičemž podobnému riziku podle něj čelí také americké energetické společnosti a jejich zařízení.
Další eskalace má stále viditelnější dopad na přepravu ropy přes Hormuzský průliv a prohlubuje obavy z omezení nabídky. Podle TankerTrackers.com byly srpnové exporty ropy z Blízkého východu o 39 % nižší oproti lednové a únorové výchozí úrovni 18,5 milionu barelů denně před začátkem konfliktu s Íránem.
Obavy dále zvýšily zprávy o nových útocích dronů a raket na rafinerii Jazan společnosti Saudi Aramco (2222) poblíž Rudého moře. Zařízení má zpracovatelskou kapacitu 400 000 barelů denně a útoky tak zesílily nejistotu ohledně dostupnosti rafinovaných produktů na globálním trhu.
Vedle makroekonomických a geopolitických faktorů ovlivňovaly úterní obchodování také výrazné pohyby jednotlivých společností a sektorů. Jedním z pozitivních příběhů byl výrobce čipů Qualcomm (QCOM) , jehož akcie zakončily den
Qualcomm oznámil vícegenerační spolupráci se společností Amazon (AMZN), jejímž cílem je vývoj zakázkových čipových řešení a vysokorychlostního optického propojení pro datová centra zaměřená na umělou inteligenci. Součástí dohody je také warrant, který Amazonu umožní koupit až 25 milionů kmenových akcií Qualcommu.
Mnohem horší situace panovala ve zdravotnickém sektoru. Zdravotnický segment indexu S&P 500 propadl o 2,6 %, přičemž významnou část tlaku představovaly akcie farmaceutických společností.
Americké akcie švýcarské farmaceutické skupiny Novartis (NVS) ztratily téměř 14 % poté, co společnost v pátek a v úterý oznámila dva neúspěchy v klinických studiích. Páteční oznámení zároveň negativně zasáhlo společnost Amgen (AMGN), jejíž akcie se propadly o více než 10 %. Vzhledem k tomu, že Amgen patří mezi společnosti zastoupené v indexu Dow Jones, její prudký pokles přispěl také ke slabému výkonu tohoto indexu.
Wall Street tak během úterní seance čelila tlaku z několika směrů současně. Silný americký trh práce zvýšil očekávání dalšího růstu sazeb, eskalace konfliktu na Blízkém východě posunula Brent nad 99 dolarů za barel a výrazné ztráty zdravotnických titulů zatížily hlavní indexy. Další důležitý signál nyní přinesou především údaje o americké inflaci, které mohou výrazně ovlivnit očekávání před zářijovým rozhodnutím Fedu.
