Měnový pár euro vůči americkému dolaru (EURUSD=X) pokračuje v růstu, který podporují očekávání dalšího zpřísnění měnové politiky Evropské centrální banky. Investoři počítají s tím, že ECB v září zvýší depozitní sazbu ze současných 2,25 procenta na 2,5 procenta.
Americký dolar naopak nedokázal výrazněji posílit ani v prostředí rostoucích cen termínových kontraktů na ropu (CL=F) , vyšších výnosů amerických státních dluhopisů a poklesu akciových trhů. Jeho vývoj ovlivňují obavy, že plánované kroky amerického ministerstva financí stlačí dluhopisové výnosy.
ECB nyní v rámci centrálních bank zemí skupiny G7 postupuje při zpřísňování politiky nejrazantněji. Jako první reagovala zvýšením sazeb na růst cen energií spojený s konfliktem na Blízkém východě. Zářijový krok by představoval druhé zvýšení sazeb v tomto cyklu.
Další směřování politiky však zůstává otevřené. Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg po zářijovém zvýšení předpokládají delší přestávku. Tržní ceny naproti tomu zohledňují růst depozitní sazby až na 3 procenta do poloviny roku 2027. Rozdíl mezi oběma scénáři patří k hlavním faktorům, které určují pohyb kurzu EUR/USD.
Pro zvýšení sazeb má ECB několik argumentů. Spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu vzrostly o 3,3 procenta, což představuje nejvyšší tempo za tři roky. Současně růst hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí roku 2026 zrychlil na 0,6 procenta.
Centrální banka se rovněž snaží vyhnout opakování situace z roku 2022, kdy opožděná reakce měnové politiky doprovázela následný vzestup inflace nad deset procent. Čím déle pokračuje konflikt na Blízkém východě, tím vyšší je podle předložené analýzy riziko, že zdražování energií postupně ovlivní také ceny dalšího zboží a služeb.
Na hospodářství současně dopadají vyšší ceny zemního plynu (NG=F) i ropy. Jejich delší růst může omezit domácí poptávku a zpomalit hospodářskou aktivitu. Výraznější zpřísnění měnové politiky by tento dopad dále zesílilo.
Posun depozitní sazby až na tři procenta by proto ECB musela poměřovat nejen s vývojem inflace, ale také s kondicí ekonomiky eurozóny. Dalším omezením jsou rostoucí výnosy evropských dluhopisů, které už samy zpřísňují finanční podmínky pro vlády, podniky i domácnosti.
Kombinace inflačních a hospodářských rizik podle zdrojové analýzy nahrává opatrnému postupu ECB. Základní scénář počítá s tím, že prezidentka banky Christine Lagardeová po zářijovém rozhodnutí zvolí zdrženlivou rétoriku a nebude předem potvrzovat rozsáhlejší sérii dalších zvýšení sazeb.
Takový tón by se lišil od jestřábích očekávání, která se v poslední době podílela na růstu eura. Po předchozím posílení měnového páru by proto vyjádření ECB mohlo zvýšit krátkodobé kolísání kurzu. Rozhodující bude zejména to, jak banka popíše rovnováhu mezi přetrvávající inflací a zpomalující domácí poptávkou.
Ve Spojených státech se pozornost soustředí na oznámení ministerstva financí o objemu zpětných odkupů státních dluhopisů. Investoři očekávají, že úřad rozšíří program a ve větším rozsahu do něj zahrne také dlouhodobé dluhopisy.
Morgan Stanley odhaduje objem odkupů na 10 miliard dolarů. Vyšší poptávka ministerstva financí by teoreticky mohla stlačit výnosy napříč širší částí dluhopisového trhu. Právě očekávání takového vývoje podle analýzy brání americkému dolaru, aby využil dosavadního růstu tržních výnosů a cen energií.
