Evropské akciové trhy v úterý mírně posílily. Panevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) přidal 0,15 procenta a zaznamenal druhou růstovou seanci v řadě. Navázal tak na pondělní vzestup o jedno procento, který byl jeho nejvýraznějším jednodenním přírůstkem od 2. července.
Obchodování podpořilo další zlevňování energetických surovin a nové diplomatické kontakty týkající se konfliktu na Blízkém východě. Pokles cen ropy zmírnil obavy z dopadu dražších energií na náklady podniků a jejich ziskové marže.
Na hlavních národních burzách však byly změny pouze nepatrné. Německý index DAX (^GDAXI) , britský FTSE 100 (^FTSE) i španělský IBEX 35 (^IBEX) se pohybovaly bez výraznějšího posunu.
Úterní vývoj následoval po prudkém oživení na začátku týdne. Zatímco akciové indexy mírně rostly, pozornost obchodníků se soustředila především na energetické trhy a na zprávy přicházející před zasedáním Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Termínové kontrakty na ropu Brent (BZ=F) v úterý pokračovaly v poklesu. Navázaly na předchozí seanci, během níž odepsaly tři procenta. Část mimořádné rizikové přirážky, která se v cenách energií vytvořila během sedm měsíců trvajícího konfliktu, tak z trhu dočasně ustoupila.
K uklidnění přispělo vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož je otevřen přímým rozhovorům s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem. Íránský představitel tento týden přijíždí do New Yorku, kde má vystoupit na Valném shromáždění OSN.
Vedle diplomatických zpráv působily na trh také informace o přepravě energetických surovin z Perského zálivu. Námořní přepravci podle dostupných zpráv využívají alternativní potrubní trasy a překládku nákladu mezi plavidly. Tyto postupy pomáhají udržovat přepravní toky navzdory bezpečnostním rizikům v oblasti.
Nižší ceny ropy se promítly do očekávání ohledně firemních nákladů, zejména u společností citlivých na ceny paliv a dopravy. Energetické burzy tak byly jedním z hlavních faktorů, které v úterý ovlivňovaly náladu na evropských akciových trzích.
Odlišný vývoj byl patrný na trhu francouzského státního dluhu. Náklady na jeho pojištění proti nesplacení, měřené prostřednictvím swapů úvěrového selhání neboli CDS, v pondělí vzrostly na nejvyšší úroveň od března 2020, uvedla agentura Reuters.
Rozšíření rizikových přirážek odráželo obavy finančních institucí z dlouhodobého francouzského rozpočtového schodku a z politické patové situace. Francouzské státní dluhopisy, označované jako OAT, se v letošním roce zařadily mezi nejhůře se vyvíjející dluhopisová aktiva velkých vyspělých ekonomik.
Fiskální napětí ve Francii kontrastovalo se stabilnějším pohledem na měnovou politiku. Trhy zpracovávaly zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou z minulého týdne, které podpořilo vnímání její institucionální nezávislosti. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová současně zopakovala, že další rozhodování bude vycházet z aktuálních ekonomických údajů.
Obchodování tak ovlivňovaly dva protichůdné faktory. Pokles cen energií a diplomatická jednání podpořily akciové trhy, zatímco vyšší náklady na pojištění francouzského dluhu znovu obrátily pozornost k rozpočtovým problémům v eurozóně. Devizové i akciové trhy nyní sledují zprávy ze summitu OSN a další vývoj energetických cen před začátkem posledního čtvrtletí.
