Evropské akciové trhy zahájily týden mírným růstem, výraznější pohyb však brzdil prudký vzestup výnosů státních dluhopisů a zdražování energetických surovin. Celoevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) v pondělí přidával 0,3 procenta.
Německý index DAX (^GDAXI) se pohyboval bez výraznější změny. Francouzský index CAC 40 (^FCHI) a londýnský index FTSE 100 (^FTSE) shodně posilovaly o 0,2 procenta. Rozdíly mezi hlavními evropskými burzami tak zůstávaly omezené.
Investoři současně sledovali ropu (CL=F) , jejíž rostoucí cena zvyšovala nejistotu ohledně dalších inflačních tlaků. Vyšší náklady na energie se promítají také do očekávání domácností a do úvah centrálních bank o dalším nastavení měnové politiky.
Akciové indexy během září výrazně kolísaly a opakovaně měnily směr. Tlak zesílil ve chvíli, kdy se výnosy státních dluhopisů dostaly na nejvyšší úrovně od globální finanční krize v roce 2008. STOXX 600 za celý měsíc ztrácí téměř dvě procenta a míří k prvnímu měsíčnímu poklesu po sérii šesti růstových měsíců.
Za zářijovým vývojem stála kombinace několika faktorů. Evropská centrální banka znovu zvýšila úrokové sazby a její představitelé pokračovali v jestřábí rétorice. K nervozitě se přidala také varování průkopníků umělé inteligence před náhlým zpomalením vývoje tohoto odvětví.
„Investice do umělé inteligence jsou stále méně o přesvědčivých příbězích a stále více o schopnosti firem tyto příběhy naplnit,“ uvedl Javier de Berenguer, který působí jako fund selector ve společnosti MAPFRE Asset Management. Jeho vyjádření poukazovalo na posun pozornosti od očekávání ke konkrétním výsledkům firem.
Výnosy státních dluhopisů představují jednu ze základních referenčních hodnot globálních finančních trhů. Slouží jako výchozí bod pro oceňování rizikovějších aktiv a zároveň ovlivňují základní náklady financování podnikových dluhů i hypotečních úvěrů.
Pokud výnosy státních dluhopisů prudce rostou, zvyšuje se také diskontní sazba používaná pro přepočet budoucích firemních zisků na jejich současnou hodnotu. Výsledkem je tlak na akciové valuační násobky napříč evropskými trhy. Tento mechanismus dopadá zejména na segmenty citlivé na změny úrokových sazeb.
Náladu na trzích nadále ovlivňovalo geopolitické napětí. Krátké očekávání diplomatického posunu na Blízkém východě, které se objevilo dříve během měsíce, rychle odeznělo. Následná patová situace prohloubila únavu institucionálních obchodníků po období výrazných cenových výkyvů.
Napětí souviselo s ostrou rétorikou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a íránským vedením ohledně Hormuzského průlivu. Diplomatická jednání uvízla na mrtvém bodě a vojenské postoje obou stran zůstávaly vyhrocené. Energetické trhy se proto nadále pohybovaly v prostředí zvýšeného geopolitického rizika.
Podle de Berenguera geopolitické faktory do určité míry brzdily také akciové trhy. Přetrvávající nejistota kolem dodávek energie omezovala širší zotavení sektorů, jejichž vývoj je výrazněji navázán na úrokové sazby a ceny surovin.
V makroekonomickém kalendáři se pozornost soustředila na údaje o spotřebitelské důvěře v eurozóně, jejichž zveřejnění bylo naplánováno na pozdější část obchodní seance. Data měla ukázat, jak domácnosti vnímají kombinaci rostoucích nákladů na energie a zvýšených úrokových sazeb.
Trhy zároveň čekaly na vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové. Její komentáře měly být sledovány zejména kvůli případným náznakům, zda pokračující kolísání energetických trhů povede ECB k zachování restriktivního nastavení měnové politiky po delší část závěrečného čtvrtletí.
