Guvernérka americké centrální banky Lisa Cooková ve čtvrtek uvedla, že rozvoj umělé inteligence a jeho inflační dopady patří mezi hlavní rizika pro rok 2027. Podle ní mohou investice do infrastruktury AI vytvářet cenové tlaky, které nemusí rychle odeznít. Častější nabídkové šoky mají navíc překvapivě dlouhodobé dopady a získávají větší význam pro měnovou politiku.
Cooková minulý měsíc podpořila jednomyslné rozhodnutí Fedu zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, aby se inflace rychleji vrátila k 2% cíli. Inflace podle ukazatele preferovaného Fedem dosáhla v srpnu 3,4 % a nad cílem se drží déle než 5-1/2 roku.
Z dlouhodobého hlediska má AI podle Cookové zvýšit produktivitu, není však jasné, kdy se projeví související dezinflační účinky a kde vzniknou další omezení na straně nabídky. Dodavatelské řetězce mohou narušovat také geopolitické faktory včetně konfliktu na Blízkém východě. Reakce měnové politiky na nabídkové šoky se podle ní může lišit v závislosti na zasažených sektorech.
