Vedoucí představitelé společnosti Meta Platforms (META) prodali v posledních týdnech firemní akcie v celkové hodnotě přesahující 50 milionů dolarů. Mezi prodávajícími byl také generální ředitel Mark Zuckerberg, pro kterého šlo podle dokumentů předložených americké Komisi pro cenné papíry a burzy o první prodej akcií od srpna 2025.
Dvě entity ovládané Zuckerbergem provedly 24. září sérii převodů a následných prodejů. Společnost CZI Holdings, která slouží jako soukromý nástroj pro správu majetku, nejprve převedla 17 140 akcií třídy B na stejný počet veřejně obchodovaných kmenových akcií třídy A. Převod se tedy uskutečnil v poměru jedna ku jedné.
Ve stejný den Zuckerberg nepřímo prodal celkem 27 474 akcií za více než 21,3 milionu dolarů. Transakce proběhly prostřednictvím CZI Holdings a neziskové výzkumné organizace Chan Zuckerberg Biohub. Obě entity spoluzaložil Zuckerberg se svou manželkou Priscillou Chanovou a jsou spojeny s jejich širší filantropickou organizací Chan Zuckerberg Initiative.
Prodeje se uskutečnily podle předem připraveného obchodního plánu, který Zuckerberg přijal 31. ledna. Platnost plánu skončí 1. listopadu. Jeho podmínky umožňují prodat až 639 347 akcií třídy A a 1 268 340 akcií třídy B. Zářijové transakce představovaly Zuckerbergovy první letošní prodeje akcií společnosti.

Ještě větší jednotlivý prodej uskutečnil produktový ředitel Christopher Cox. Dne 21. září se zbavil 40 tisíc akcií za 28,5 milionu dolarů. Prodej nebyl proveden přímo, ale prostřednictvím odvolatelného svěřenského fondu vedeného na jeho jméno.
Další hlášení regulátorovi zachycuje transakci provozního ředitele Javiera Olivana. Ten 28. září prodal 1 575 akcií přibližně za 1,2 milionu dolarů. Většinu cenných papírů prodal přímo, zatímco zbývající část prošla přes společnosti s ručením omezeným a rodinný svěřenský fond.
Také Olivanovy obchody vycházely z předem stanoveného plánu. Přijal jej 17. listopadu 2025. Zářijový prodej byl jeho druhou transakcí během několika dnů: už 21. září prodal stejný počet, tedy 1 575 akcií, za téměř 1,1 milionu dolarů.
Rozdíl mezi výnosy z obou Olivanových prodejů činil přibližně 100 tisíc dolarů, přestože v obou případech šlo o shodný počet akcií. Spolu s transakcemi Zuckerberga a Coxe tak oznámené prodeje vrcholných manažerů během sledovaného období překročily hranici 50 milionů dolarů.

Transakce vedoucích pracovníků časově připadly na období zvýšeného zájmu o akcie Mety po uvedení virtuálního asistenta Muse. Společnost jej spustila 8. září. Následný růst akcií souvisel podle zdrojového textu s reakcí trhu na nový nástroj využívající umělou inteligenci.
Uvedení Muse zároveň zmírnilo část obav investorů spojených s vysokými výdaji společnosti na rozvoj umělé inteligence. Meta očekává, že její výdaje v této oblasti dosáhnou jen v letošním roce 130 až 145 miliard dolarů. Rozpětí mezi spodní a horní hranicí firemní projekce činí 15 miliard dolarů.
Růstové tempo akcií však na konci září zesláblo. Stalo se tak poté, co OpenAI zveřejnila, že pozastavila trénování svých nejnovějších modelů, aby mohla zavést dodatečná bezpečnostní opatření. Zdrojový text neuvádí konkrétní rozsah následného pohybu ceny akcií.
Prodeje manažerů tak probíhaly v době, kdy se vývoj akcií odvíjel od dvou událostí v oblasti umělé inteligence: od zářijového spuštění asistenta Muse a pozdějšího oznámení OpenAI. Samotné transakce Zuckerberga i Olivana byly realizovány podle obchodních plánů přijatých před jejich uskutečněním.