Kenneth Rogoff, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu a profesor Harvardovy univerzity, uvedl, že vysoký americký dluh zvyšuje zranitelnost země vůči mimořádným událostem. Spouštěčem krize by podle něj mohl být rozsáhlejší válečný konflikt, například v souvislosti s Íránem či Tchaj-wanem, kybernetický útok nebo jiný neočekávaný šok.
Americký dluh podle zvolené metodiky dosahuje historického maxima a dále roste. Kvůli návratu úrokových sazeb na historicky běžné úrovně jsou náklady na jeho obsluhu druhou největší položkou federálního rozpočtu a podle CBO směřují na první místo. USA jsou podle Rogoffa největším dlužníkem, a proto jsou vůči růstu sazeb zranitelnější než například Francie nebo Spojené království.
Krize by se mohla projevit inflací, finanční represí, omezením výdajů nebo zvýšením daní. Rogoff zároveň připustil, že se nemusí nic stát po dobu 15 let. Umělá inteligence podle něj problém nevyřeší: při dluhu přes 100 % HDP znamená každý růst sazeb o jeden procentní bod odpovídající nebo vyšší zvýšení nákladů na obsluhu dluhu.
