Silné investice do infrastruktury pro umělou inteligenci pomáhají udržovat růst světové ekonomiky kolem tří procent. Významnou část přínosu zaznamenávají asijské země zapojené do dodávek potřebného hardwaru, uvedla v pondělí výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.
Investiční vlna už podle ní přinesla poptávkový i investiční šok. Ve vyspělých asijských ekonomikách by mohl rozmach AI zvýšit hospodářský růst o půl až jeden procentní bod. V případě rozvíjejících se ekonomik v Asii MMF odhaduje příspěvek v rozmezí 0,2 až 0,8 procentního bodu.
Georgievová zdůraznila, že umělá inteligence se již stala součástí ekonomiky bez ohledu na rozdílné postoje veřejnosti. Právě zrychlení investic do této technologie podle ní drží globální hospodářství poblíž tříprocentního růstu, přestože jeho výkon současně oslabuje šok na straně dodávek energií.
Výkonná ředitelka MMF vystoupila první den týdenního souboru jednání fondu a Světové banky v thajské metropoli. Letošních výročních zasedání se má zúčastnit přibližně 18 tisíc lidí, včetně finančních představitelů ze 191 členských zemí MMF.
Někteří ministři se jednání nezúčastní kvůli domácím prioritám. Podle zdrojů obeznámených se situací mezi nimi budou americký ministr financí Scott Bessent a španělský ministr financí Arcadi España.
MMF v červenci předpověděl, že světová ekonomika v roce 2026 vzroste o tři procenta. Aktualizovaný hospodářský výhled má instituce zveřejnit v úterý.
Georgievová přirovnala nástup AI k pomalu postupující vlně tsunami. Technologie podle ní zásadně ovlivní pracovní trh, tempo růstu, vzdělávání i způsob, jakým vlády získávají příjmy z daní. Jedním z důvodů je očekávaný přesun části ekonomické aktivity od práce směrem ke kapitálu.
Podle odhadu MMF může umělá inteligence v delším období rozšířit, znehodnotit nebo zcela odstranit náplň přibližně 40 procent pracovních míst. Prvotní studie zároveň ukázala, že desetina pracovních pozic ve Spojených státech už vyžaduje dovednosti spojené s AI.
Z dosavadních změn vyplývá úbytek rutinních a opakujících se činností. Současně roste počet hůře placených míst ve dvou odvětvích s nižšími mzdami, konkrétně ve stavebnictví a datových centrech. Dopad technologie proto není omezen pouze na kancelářské nebo vysoce kvalifikované profese.
Georgievová označila AI za transformační technologii, která mění pracovní postupy i každodenní život. Jako osobní příklad uvedla digitálního asistenta, jenž jí každý den během třiceti sekund shrne plánovaný program.
Nejdůležitějšími producenty v dodavatelském řetězci AI jsou podle ní Spojené státy, Čína a Indie. Řada podniků, které budují potřebnou fyzickou infrastrukturu, však působí v dalších částech Asie. Georgievová v této souvislosti zmínila také Thajsko, hostitelskou zemi letošních výročních zasedání.
Prezident Světové banky Ajay Banga, který za jednu z hlavních oblastí svého působení označil zaměstnanost, uvedl, že rozvojová instituce se soustředí na využívání takzvané malé AI. Ta není závislá na rozsáhlých jazykových modelech a může zvyšovat produktivitu zemědělců, zdravotnických systémů, pedagogů i dalších profesí na rozvíjejících se trzích.
Singapurský prezident Tharman Shanmugaratnam na stejné akci upozornil na klesající poptávku po absolventech. Podle něj se problém dotýká zejména prvního stupně profesní dráhy, tedy pracovního místa, do něhož lidé nastupují bezprostředně po dokončení studia.
Vlády by se podle Shanmugaratnama měly zabývat také rizikem, že AI prohloubí rozdíly v hospodářském růstu a tvorbě pracovních míst mezi vyspělými a rozvojovými ekonomikami. Při pasivním přístupu by se rozdíly mezi oběma skupinami zemí mohly dále rozšiřovat.
Za podstatné označil využívání AI způsobem, který podpoří vznik kvalitních pracovních míst a zachová činnosti, jež mohou dobře vykonávat lidé. Současně zdůraznil potřebu udržet funkční profesní postup, aby pracovníci mohli i při širším nasazování umělé inteligence pokračovat v kariérním růstu.
