Americké akciové trhy vstoupily do nového obchodního týdne smíšeným vývojem. Investoři se připravují na zveřejnění důležitých údajů o americké inflaci a zahájení výsledkové sezóny za třetí čtvrtletí, kterou tradičně odstartují největší bankovní instituce na Wall Street. Pozornost se zároveň soustředí na vysoké výnosy státních dluhopisů, ceny ropy a pokračující geopolitickou nejistotu.
Kolem 18:07 středoevropského letního času posiloval index S&P 500 o 0,1 % na 7 817,62 bodu, zatímco Dow Jones Industrial Average přidával 0,5 % a obchodoval se na 51 901,87 bodu. Technologický Nasdaq Composite naopak ztrácel 0,2 % a pohyboval se kolem 27 309,26 bodu.
Nevýrazné pondělní obchodování následovalo po úspěšném předchozím týdnu. S&P 500 si připsal 1,2 %, Dow Jones vzrostl o 0,9 % a Nasdaq přidal 0,6 %. Technologický index tím podle uvedených údajů završil čtvrtý růstový týden v řadě.
Americký dluhopisový trh zůstal v pondělí kvůli svátku Columbus Day uzavřený, zatímco akciové burzy pokračovaly ve standardním obchodování. Hlavní pozornost se proto přesouvá na události následujících dnů, které mohou výrazně ovlivnit očekávání ohledně úrokových sazeb i dalšího vývoje firemních zisků.
Hlavní událostí úterního obchodování bude zveřejnění hospodářských výsledků několika největších amerických finančních institucí. Své výsledky za třetí čtvrtletí představí JPMorgan Chase (JPM) , Goldman Sachs (GS) , Wells Fargo (WFC) a Cirigroup (C) .
Ve středu se k nim přidají Bank of America (BAC) , Morgan Stanley (MS) a BlackRock (BLK) . Výsledkovou sezónu současně doplní společnosti z dalších odvětví, včetně Johnson & Johnson (JNJ) a UnitedHealth Group (UNH).
Bankovní sektor bude v současném prostředí představovat důležitý ukazatel kondice americké ekonomiky. Finanční instituce totiž přímo reagují na vývoj úrokových sazeb, náklady financování, platební schopnost domácností i investiční aktivitu podniků.
Zvláštní pozornost přitahují výnosy amerických státních dluhopisů. Výnos desetiletého dluhopisu se podle uvedených tržních údajů pohyboval poblíž 5,24 %, tedy v blízkosti nejvyšších hodnot za přibližně 24 let.
Takto vysoké výnosy vytvářejí pro bankovní sektor příležitosti i rizika. Na jedné straně mohou podporovat úrokové příjmy z úvěrů a dalších aktiv. Na druhé straně mohou zvyšovat náklady na získávání vkladů a omezovat poptávku po novém financování.
Jedním z nejsledovanějších ukazatelů proto budou čisté úrokové výnosy, označované jako NII. Ty představují rozdíl mezi úroky, které banky získávají ze svých aktiv, a úroky, které platí za financování, například klientské vklady.
Investoři budou sledovat, zda vyšší výnosy z úvěrů dokážou kompenzovat rostoucí náklady na depozita. Vývoj tohoto ukazatele může napovědět, jak efektivně se jednotlivé banky přizpůsobují současnému prostředí vysokých úrokových sazeb.
Neméně důležité budou opravné položky k úvěrovým ztrátám a skutečně odepsané nesplácené pohledávky. Tyto údaje mohou ukázat, zda americké domácnosti a podniky nadále zvládají vyšší náklady na financování, nebo zda se jejich platební schopnost začíná zhoršovat.
Vyšší úrokové sazby totiž mohou postupně zatěžovat dlužníky a zvyšovat riziko nesplácení. Bankovní výsledky tak nabídnou důležitý pohled nejen na samotný finanční sektor, ale také na širší stav americké ekonomiky.
U Goldman Sachs a Morgan Stanley se pozornost zaměří také na investiční bankovnictví. Výnosy z poradenství, upisování dluhopisů a emisí akcií mohou ukázat, nakolik jsou firmy ochotné uskutečňovat nové transakce a získávat kapitál na finančních trzích.
Výsledky proto mohou ovlivnit celkovou náladu na Wall Street. Silné hospodaření a příznivé komentáře vedení bank by mohly podpořit důvěru v odolnost americké ekonomiky. Naopak rostoucí úvěrové ztráty nebo tlak na úrokové marže by mohly zvýšit obavy investorů.
Druhým zásadním tématem týdne bude středeční zveřejnění zářijového indexu spotřebitelských cen ve Spojených státech.
Podle uvedených prognóz se očekává, že celková meziroční inflace dosáhne 3,6 %, zatímco jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií, by se měla pohybovat kolem 2,5 %.
Rozdíl mezi oběma ukazateli bude důležitý především vzhledem k nedávnému růstu cen energetických komodit. Vyšší ceny ropy a pohonných hmot mohou zvyšovat celkovou inflaci, i když cenové tlaky v ostatních částech ekonomiky postupně slábnou.
Právě proto bude pro investory důležité sledovat nejen hlavní inflační údaj, ale také vývoj jádrového indexu. Ten může nabídnout přesnější pohled na cenové tlaky mimo nejvíce kolísající položky spotřebního koše.
Pokud by inflace překonala očekávání, mohlo by to obnovit spekulace o dalším zvýšení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem během listopadu nebo prosince.
Takový scénář by představoval komplikaci zejména pro akciové společnosti obchodované za vysoké násobky očekávaných zisků. Vyšší úrokové sazby totiž mohou zvyšovat požadovanou výnosnost investic a vytvářet tlak na tržní ocenění.
Naopak slabší inflační údaje by mohly zmírnit obavy z dalšího zpřísňování měnové politiky a podpořit zájem o rizikovější aktiva.
Určitou úlevu v pondělí přinesl vývoj na ropném trhu. Ceny ropy klesaly po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o údajném energetickém příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.
Cílem oznámeného ujednání má být omezení útoků na energetickou infrastrukturu a snížení rizika dalších výpadků v dodávkách ropných produktů.
Příměří však zatím nebylo oficiálně potvrzeno ani Ruskem, ani Ukrajinou. Podle dostupných zpráv navíc pokračovaly ukrajinské útoky na ruské rafinérské kapacity.
Investoři tak zůstávají obezřetní. Samotné politické oznámení může krátkodobě ovlivnit ceny energetických komodit, trvalejší stabilizace však bude záviset na skutečném omezení útoků a obnovení narušených dodávek.
Pokles cen ropy je pro akciové trhy důležitý také kvůli možnému dopadu na inflaci. Pokud by energie začaly trvaleji zlevňovat, mohlo by to postupně zmírnit část cenových tlaků v americké ekonomice.
Geopolitická nejistota ale přetrvává, a proto zůstává další vývoj cen energií obtížně předvídatelný.
Vedle bank a makroekonomických údajů budou investoři sledovat také hospodářské výsledky významných společností z polovodičového průmyslu.
Ve středu má své výsledky představit ASML Holding (ASML) , zatímco ve čtvrtek bude následovat Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSM) .
Obě společnosti hrají důležitou roli v globálním dodavatelském řetězci polovodičů, který v posledních letech výrazně ovlivňuje rostoucí poptávka po infrastruktuře umělé inteligence.
ASML dodává technologická zařízení využívaná při výrobě čipů, zatímco TSMC se zaměřuje na samotnou smluvní výrobu polovodičů.
Jejich hospodářské výsledky proto mohou poskytnout informace o vývoji investic do výrobních kapacit i o skutečné poptávce po čipech potřebných pro AI aplikace a datová centra.
Právě investice do umělé inteligence patří mezi důležité faktory, které podporují očekávání růstu technologického sektoru.
Investoři však stále pozorněji sledují, zda vysoké výdaje na infrastrukturu dokážou vytvářet odpovídající ekonomické přínosy. Důležitý proto nebude pouze růst tržeb polovodičových společností, ale také jejich výhled na další období.
Pokud by výsledky potvrdily pokračující silnou poptávku, mohlo by to podpořit důvěru v dlouhodobý růst odvětví. Naopak známky zpomalování objednávek nebo opatrnější výhledy by mohly vyvolat pochybnosti o tempu další expanze.
Technologický Nasdaq vstoupil do týdne mírným poklesem, přestože během předchozích čtyř týdnů zaznamenával souvislý růst. Tento vývoj naznačuje, že investoři před důležitými hospodářskými výsledky a inflačními daty volí opatrnější přístup.
Celkově tak Wall Street čeká období, během kterého se propojí vývoj úrokových sazeb, kondice bankovního sektoru a pokračující investice do umělé inteligence.
Další směr amerických akciových indexů bude záviset především na tom, zda nová ekonomická data a firemní výsledky potvrdí současná očekávání trhu. Významnou roli přitom sehraje také vývoj dluhopisových výnosů a cen energetických komodit.
