Asijské akcie v úterý prudce oslabily poté, co se do regionu přenesl výprodej technologických titulů z Wall Street. Akciové trhy v oblasti jako celek ztrácely zhruba dvě procenta a směřovaly k nejslabšímu závěru od srpna. Nejvýraznější pokles zaznamenaly Jižní Korea a Tchaj-wan, kde mají v hlavních indexech vysokou váhu výrobci polovodičů.
Jihokorejský index KOSPI (^KS11) se propadl o 7,2 procenta na 5 923,37 bodu, nejníže od července. Japonský index Nikkei 225 (^N225) po návratu z prodlouženého víkendu odepsal 2,7 procenta a klesl na 67 200,5 bodu.
Směr obchodování určilo pondělní dění ve Spojených státech. Index Nasdaq Composite (^IXIC) uzavřel o 0,5 procenta níže, zatímco Philadelphia Semiconductor Index (^SOX) ztratil 2,7 procenta a sestoupil na nejnižší úroveň od poloviny září.
Pokles pokračoval také na termínových trzích. Futures na Nasdaq 100 (NQ=F) v asijském obchodování odepisovaly 0,8 procenta a futures na S&P 500 (ES=F) ztrácely 0,2 procenta. Investoři současně čekali na americká inflační data a začátek vytížené výsledkové sezony.
Největší ztráty utrpěli jihokorejští výrobci paměťových čipů. Akcie společnosti SK Hynix (000660.KS) oslabily o 8,9 procenta, zatímco Samsung Electronics (005930.KS) klesl o osm procent. Dodavatel elektronických součástek LG Innotek (011070.KS) odepsal 8,9 procenta.
Výprodej následoval po zprávách, že čínská CXMT pokročila ve vývoji hustší konstrukce pamětí DRAM označované jako 4F². Produkty nové generace určené pro servery chce podle dostupných informací představit do konce roku. Vývoj zvýšil obavy z ostřejší konkurence pro zavedené producenty paměťových čipů.
Pokles se rozšířil napříč asijským dodavatelským řetězcem. Tchajwanská Taiwan Semiconductor Manufacturing (2330.TW) oslabila o 1,6 procenta, Hon Hai Precision Industry (2317.TW) , známá také jako Foxconn, ztratila 2,1 procenta a výrobce optiky Largan Precision (3008.TW) klesl o 0,6 procenta.
V Japonsku se akcie společnosti Kioxia Holdings (285A.T) propadly o 12,4 procenta. Výrobce elektronických součástek TDK Corporation (6762.T) odepsal 6,2 procenta a Murata Manufacturing (6981.T) ztratila 6,9 procenta.
Citlivost sektoru zvyšují vysoké náklady financování a pochybnosti o návratnosti rozsáhlých výdajů na umělou inteligenci. Generální ředitel společnosti Broadcom (AVGO) Hock Tan v pondělí uvedl, že někteří účastníci rozmachu AI vstupují do pozic bez úplného porozumění příslušným firmám nebo používaným technologiím.
Podle údajů citovaných Annou Wuovou z Floodlines Research překonalo letos očekávání 23 ze 42 výsledkových zpráv čtrnácti velkých společností spojených s AI, aniž by následovala kladná tržní reakce. V poslední výsledkové sezoně trh prodával nebo přehlížel šest ze čtrnácti firem, které odhady překonaly. V předchozích dvou sezonách šlo o sedm, respektive deset společností.
Ropa Brent (BZ=F) zlevnila přibližně o 1,1 procenta k 105,50 dolaru za barel. Část předchozího růstu tak smazala, nadále se však držela poblíž dvoutýdenního maxima. Trh zvažoval útoky jemenských Húsíů na Saúdskou Arábii proti možnosti vyšších dodávek ruské nafty.
Íránem podporované síly Húsíů o víkendu zasáhly hlavní letiště v Rijádu, což zvýšilo obavy z rozšíření konfliktu. Tvrzení Donalda Trumpa o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v oblasti energetiky zůstávalo nepotvrzené. Jeho návrh, aby Rusko zvýšilo vývoz nafty, současně vyvolal právní výhrady politiků obou hlavních amerických stran.
Pozornost trhů se nyní soustředí na středeční zprávu o amerických spotřebitelských cenách. Později v týdnu mají následovat také údaje o výrobních cenách a maloobchodních tržbách. Vyšší než očekávaná inflace by mohla obnovit očekávání přísnější měnové politiky a zvýšit tlak na dlouhodobé výnosy.
V Japonsku tempo růstu výrobních cen v září zpomalilo na 6,8 procenta ze srpnových 7,6 procenta a zaostalo za prognózami. Dovozní ceny vyjádřené v jenech však kvůli slabší měně a dražším surovinám vyskočily o 24,5 procenta. Tato kombinace udržuje tlak na japonskou centrální banku před zasedáním plánovaným na 29. a 30. října.
Zápis ze zářijového jednání australské centrální banky ukázal jednomyslné zvýšení základní sazby o 25 bazických bodů na 4,60 procenta. Banka rozhodnutí spojila s cenami energií, poptávkou související s umělou inteligencí a kapacitními omezeními, přestože růst produkce zpomaloval, výdaje domácností slábly a situace na trhu práce se postupně uvolňovala.
