Ekonomové Goldman Sachs odhadují, že poptávka spojená s umělou inteligencí nyní zvyšuje jádrovou inflaci výdajů na osobní spotřebu PCE přibližně o 45 bazických bodů. Zhruba polovina tohoto dopadu podle nich představuje skutečné cenové tlaky, zatímco zbytek souvisí s nepřesnostmi měření.
Vliv AI na jádrovou inflaci má podle prognózy dosáhnout vrcholu 50 bazických bodů do konce letošního roku a následně klesnout na 10 bazických bodů do konce roku 2027. Zpomalení má souviset především s očekávaným výrazně nižším růstem cen pamětí a počítačů, což by mělo omezit nákladové tlaky i zkreslení v kategoriích softwaru a příslušenství.
Federální rezervní systém v září zvýšil úrokové sazby poprvé od července 2023. K rozhodnutí přispěla přetrvávající inflace podporovaná mimo jiné rozmachem AI a růstem cen energií. Prezident newyorského Fedu John Williams v úterý uvedl, že další jedno zvýšení sazeb může být přiměřené, zároveň však nyní nevidí důvod pro další zpřísňování nad tento rámec.
