Mapa nákladů na státní dluh v eurozóně se výrazně změnila. Výnos desetiletých belgických dluhopisů dosahuje 4,29 %, zatímco Řecko si půjčuje za 4,35 %. Portugalsko platí méně než Španělsko, Irsko téměř stejně jako Nizozemsko a výnosy francouzských dluhopisů jsou vyšší než italské.
Řecko v roce 2025 vykázalo rozpočtový přebytek 1,7 % hrubého domácího produktu. Jeho dluh zůstává nejvyšší v Evropě, během jediného roku však klesl o více než devět procentních bodů HDP. Země někdejší dluhové periferie v uplynulé dekádě zlepšily primární salda, prodloužily splatnost dluhu, posílily výběr daní prostřednictvím digitalizace a stabilizovaly bankovní sektor.
Belgie se vydala opačným směrem. Její rozpočtový deficit loni vzrostl na 5,2 % HDP, tedy nad francouzských 5,1 %, a v prvním čtvrtletí 2026 její dluh překročil 109 % HDP. Francouzské veřejné výdaje odpovídají 57,2 % výkonu ekonomiky, což je nejvyšší podíl v rámci skupiny G20. Eurozónové vlády se přitom chystají požádat investory o rekordní objem financování.
