Evropská unie dosáhla při jednáních v Pekingu dílčího ústupku. Čínští představitelé souhlasili, že omezí vývoz hybridních automobilů do EU. Jejich dodávky se během posledních 18 měsíců zečtyřnásobily, protože se na ně nevztahovala evropská cla zavedená na čistě elektrické vozy z Číny.
Dohodu přivezl z nedávné návštěvy Pekingu evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič. Samotné omezení hybridů však neřeší širší problémy evropského automobilového průmyslu ani rostoucí nerovnováhu ve vzájemném obchodu. Reakce akciového trhu proto zůstala nevýrazná.
Akcie Volkswagen AG (VOW3.DE) klesly o 0,57 procenta, zatímco cenné papíry Bayerische Motoren Werke AG (BMW.DE) přidaly 0,73 procenta a akcie Mercedes-Benz Group AG (MBG.DE) vzrostly o 0,83 procenta. Všechny tři tituly však od začátku roku ztratily nejméně třetinu hodnoty.
Andrew Small, ředitel asijského programu Evropské rady pro zahraniční vztahy, označil dosažení ústupku za změnu oproti předchozím rokům, kdy podle něj čínská strana evropské výhrady odmítala. Brusel nyní hledá způsob, jak postupovat také v dalších odvětvích, kde jsou obchodní toky podstatně větší než u automobilů.
Deficit Evropské unie v obchodu se zbožím s Čínou se proti období před pandemií více než zdvojnásobil. V letošním roce by mohl dosáhnout rekordních 400 miliard eur, tedy přibližně 445 miliard dolarů. Evropští představitelé kritizují zejména podporu ztrátových čínských podniků a následný vývoz jejich nadbytečné produkce za velmi nízké marže.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz zveřejnili 5. října společný dopis Evropské komisi. Požadují v něm vytvoření důvěryhodného nástroje proti narušování obchodu, který by mohl zahrnovat až vyloučení ze společného evropského trhu. Konkrétní země ani společnosti v dopise nejmenovali.
Zapojení Německa představuje posun, protože největší evropská ekonomika v posledních letech prosazovala vůči Číně mírnější obchodní přístup. Podle Dimitara Lilkova z Wilfried Martens Centre for European Studies tak společný postoj Paříže a Berlína znamená důležitou změnu v evropské debatě.
Automobily jsou politicky výrazným a poměrně přesně vymezeným dovozním segmentem, z hlediska hodnoty však nepředstavují největší část čínských dodávek. EU dováží z Číny elektrická zařízení v desetinásobné hodnotě oproti vozidlům a hodnota dovozu strojů je sedmkrát vyšší. Případná opatření v těchto rozsáhlejších kategoriích by proto byla složitější než zásah proti konkrétním typům automobilů.
Evropské automobilky mezitím uvádějí na trh nové elektrické modely. Podle oborového analytika Matthiase Schmidta se podíl čínských značek na evropském trhu elektromobilů ustálil kolem 15 procent. Volkswagen a francouzský Peugeot současně zaznamenávají silnou poptávku po nově představených vozech.
Elektromobily by letos měly překročit 25 procent všech nově prodaných automobilů v Evropské unii. K růstu jejich podílu podle Schmidta přispívají také vyšší ceny benzinu související s válkou v Íránu. Rychlejší elektrifikace však automaticky neznamená vyšší ziskovost evropských výrobců.
Konkurence čínských automobilek a nákladová struktura elektromobilů, u nichž velkou část výrobních nákladů tvoří baterie, stlačují provozní marže. Schmidt odhaduje jejich pokles z vyšších jednociferných hodnot na tři až čtyři procenta. Výrobci proto soustřeďují pozornost na snižování nákladů a výrobních kapacit.
Generální ředitel Volkswagenu Oliver Blume v létě představil plán, který počítá se zrušením až 100 tisíc pracovních míst a uzavřením čtyř závodů v Německu. Návrh naráží na odpor odborových organizací a místních samospráv. Akcie koncernu za posledních pět let ztratily přibližně tři čtvrtiny hodnoty.
Tvrdší postup Bruselu současně omezují vztahy se Spojenými státy a evropské klimatické cíle. Cla zavedená administrativou prezidenta Donalda Trumpa snížila vývoz EU do USA během prvních osmi měsíců roku 2026 o 16 procent. Plnění evropských plánů na omezení emisí navíc ve značné míře závisí na technologiích a zařízeních vyráběných v Číně.
