Ceny pohonných hmot v České republice se během nadcházejícího víkendu a pondělí budou vyvíjet rozdílně. Ministerstvo financí stanovilo nový cenový strop pro motorovou naftu na 48,89 koruny za litr, což představuje nejvyšší povolenou cenu od zavedení říjnové regulace. Oproti dosavadnímu limitu jde o zvýšení o 12 haléřů. U benzinu naopak maximální přípustná cena klesne o 61 haléřů na 46,11 koruny za litr.
Nové limity vyplývají z cenového věstníku ministerstva financí a budou platit od soboty do pondělí. Regulace se vztahuje na běžná motorová paliva, nikoliv na jejich prémiové varianty.
Vláda zavedla cenové stropy na začátku října jako reakci na prudké zdražování pohonných hmot způsobené narušením světových dodávek ropy v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Opatření má zůstat v platnosti do konce října a jeho dodržování kontroluje Specializovaný finanční úřad.
Rozdílný vývoj cen nafty a benzinu ukazuje, že ani státní regulace nedokáže zcela odstranit cenové pohyby vyplývající ze situace na velkoobchodním trhu. Stanovené maximální ceny se totiž pravidelně přepočítávají podle aktuálních nákupních nákladů obchodníků.
Vývoj pohonných hmot je zároveň důležitý pro celou českou ekonomiku. V září totiž jejich ceny meziročně vzrostly o 37,5 % a významně přispěly ke zrychlení inflace na 2,5 %.
Nejvýraznější změnou nového cenového věstníku je zvýšení maximální přípustné ceny motorové nafty.
Od soboty do pondělí budou čerpací stanice moci prodávat běžnou naftu maximálně za 48,89 koruny za litr. Oproti pátečnímu stropu jde o zvýšení o 12 haléřů.
Nová hodnota zároveň překonává původní cenový limit, který ministerstvo stanovilo při zahájení říjnové regulace.
Když opatření 1. října vstoupilo v platnost, činil maximální povolený prodejní limit nafty 48,72 koruny za litr. Ministerstvo jej následně snížilo, ale během dalších dnů začala povolená cena znovu růst.
V pátek se dostala nad počáteční úroveň a během víkendu se zvýší na nové maximum.
U automobilového benzinu je situace opačná. Maximální přípustná cena klesne na 46,11 koruny za litr, což představuje snížení o 61 haléřů proti předchozímu limitu.
Benzin tak pokračuje ve zlevňování, které začalo po středečním dosažení nejvyšší povolené ceny.
Ve středu totiž cenový strop dosahoval 47,21 koruny za litr. Od té doby ministerstvo postupně snižuje maximální cenu o desítky haléřů denně.
Proti středečnímu maximu tak bude benzin během víkendu levnější o 1,10 koruny za litr, pokud porovnáváme samotné cenové stropy.
Je však důležité rozlišovat mezi maximální povolenou cenou a skutečnou prodejní cenou na čerpacích stanicích.
Cenový strop představuje hranici, kterou obchodníci nesmějí překročit. Neznamená to však, že všechny čerpací stanice musí paliva za tuto cenu prodávat.
Ministerstvo financí proto provozovatele čerpacích stanic vyzývá, aby nejvyšší přípustné ceny využívali pouze ve výjimečných případech.
Pokud jejich skutečné náklady umožňují prodávat paliva levněji, mohou zákazníkům nabídnout nižší cenu.
Rozdíly mezi jednotlivými čerpacími stanicemi tak mohou přetrvávat i během období státní regulace.
Vývoj zároveň ukazuje, že ceny jednotlivých paliv nemusí reagovat na změny ropného trhu stejným způsobem. Nafta a benzin mají odlišnou strukturu poptávky, velkoobchodních cen i daňového zatížení.
Proto může ministerstvo v jednom období zvyšovat cenový strop nafty a současně snižovat maximální cenu benzinu.
Současná regulace cen pohonných hmot funguje prostřednictvím kombinace maximálních prodejních cen, omezení obchodních marží a daňového opatření zaměřeného na motorovou naftu.
Ministerstvo financí stanovuje cenové stropy na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen pohonných hmot.
K vypočtené hodnotě následně připočítává maximální povolenou obchodní marži.
Tu vláda stanovila na 2,50 koruny za litr paliva.
Cílem tohoto mechanismu je zabránit tomu, aby obchodníci v období prudkého zdražování výrazně navyšovali své marže nad stanovený limit.
Zároveň však systém zohledňuje vývoj velkoobchodních nákladů, které se mohou měnit podle cen ropy, rafinérských produktů a dalších tržních podmínek.
Právě proto ministerstvo jednotlivé maximální ceny pravidelně aktualizuje a neudržuje je po celé období regulace na jedné pevné úrovni.
Vedle cenových stropů vláda přistoupila také ke snížení spotřební daně u motorové nafty.
Od začátku října klesla její sazba z původních 9,95 koruny na 8,011 koruny za litr.
Rozdíl představuje téměř 1,94 koruny na litr, což má pomoci zmírnit dopad vysokých cen nafty na spotřebitele a podniky.
U benzinu zůstala spotřební daň beze změny.
Daňové opatření se tak soustředí právě na naftu, která má významnou roli v nákladní dopravě, logistice a dalších podnikatelských činnostech.
Vyšší ceny nafty mohou zvyšovat náklady na přepravu zboží a následně ovlivňovat také ceny některých výrobků a služeb.
Snížení spotřební daně má proto význam nejen pro řidiče osobních automobilů, ale také pro podniky, jejichž činnost je výrazně závislá na silniční dopravě.
Opatření má však také rozpočtové důsledky.
Nižší spotřební daň znamená nižší daňový výnos na každý prodaný litr nafty ve srovnání s původní sazbou, pokud ostatní podmínky zůstávají stejné.
Ministerstvo tak musí při hodnocení regulace zohledňovat nejen její dopad na ceny paliv, ale také náklady pro státní rozpočet.
Současná regulace není prvním podobným zásahem během letošního roku.
Vláda využila obdobná opatření již na jaře, kdy cenová regulace platila od poloviny dubna do poloviny července.
Podle ministerstva financí dosahovaly rozpočtové náklady tehdejšího systému přibližně jedné miliardy korun měsíčně.
Tento údaj ukazuje, že opatření zaměřená na zmírnění cen pohonných hmot mohou představovat významnou zátěž pro veřejné finance.
Říjnová regulace má podle současného harmonogramu skončit na konci měsíce.
Další vývoj bude proto záviset nejen na situaci na energetických trzích, ale také na případném rozhodnutí vlády o pokračování nebo ukončení mimořádných opatření.
Hlavním důvodem letošního prudkého zdražování pohonných hmot je narušení situace na světovém trhu s ropou v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.
Napětí se výrazně zvýšilo po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února.
Následná íránská blokáda Hormuzského průlivu podle zveřejněných informací výrazně zasáhla přepravu energetických surovin z oblasti Perského zálivu.
Právě Hormuzský průliv představuje jednu z nejdůležitějších dopravních cest pro světový obchod s ropou a dalšími energetickými komoditami.
Jakékoliv omezení přepravy v této oblasti může zvyšovat nejistotu ohledně dostupnosti surovin a následně vytvářet tlak na jejich ceny.
Vyšší ceny ropy se pak prostřednictvím rafinérského zpracování a velkoobchodního trhu postupně promítají také do cen benzinu a nafty na čerpacích stanicích.
Dopad na Českou republiku je patrný v nejnovějších inflačních statistikách.
Podle Českého statistického úřadu vzrostly ceny pohonných hmot a maziv v září meziročně o 37,5 %.
Proti srpnu přitom zdražily o 8,1 %, což znamená výrazný nárůst během jediného měsíce.
Právě pohonné hmoty patřily mezi hlavní důvody, proč celková meziroční inflace v České republice zrychlila ze srpnových 1,9 % na zářijových 2,5 %.
Zdražování paliv přitom neovlivňuje všechny domácnosti stejně.
Nejvýrazněji se projevuje u lidí, kteří pravidelně využívají automobilovou dopravu a mají omezené možnosti přechodu na jiné způsoby přepravy.
Významné důsledky mohou pociťovat také podniky závislé na dopravě, jejichž provozní náklady rostou společně s cenami nafty.
Pokud vyšší náklady přetrvávají delší dobu, mohou se postupně promítat také do cen dalších výrobků a služeb.
Právě tento přenos představuje důležitý faktor pro budoucí vývoj inflace.
Vládní opatření zavedená od 1. října se přitom ještě nemohla projevit v zářijových inflačních údajích.
Jejich první dopady budou patrné až v říjnové statistice spotřebitelských cen.
Důležité však bude rozlišovat mezi případným zpomalením inflace způsobeným regulací a skutečným uklidněním světového energetického trhu.
Pokud budou velkoobchodní ceny ropy a pohonných hmot nadále zvýšené, může tlak na domácí ceny přetrvávat i při existenci cenových stropů.
Současně bude důležité sledovat, jak se ceny vyvinou po plánovaném ukončení regulace.
Ministerstvo financí zatím stanovilo limity pouze pro aktuální období a další hodnoty budou vycházet z nových velkoobchodních cen.
Víkendové zvýšení cenového stropu nafty na 48,89 koruny za litr tak potvrzuje, že tlak na ceny pohonných hmot v České republice přetrvává i po zavedení státní regulace.
Benzin naopak pokračuje ve zlevňování, což alespoň částečně zmírňuje náklady řidičů.
Pro další vývoj bude zásadní především situace na světovém ropném trhu, účinnost vládních opatření a rozhodnutí o tom, zda cenová regulace skutečně skončí podle plánu na konci října.
