Francie o víkendu čelila nejvážnějším nepokojům za poslední roky. Celostátní demonstrace vyvolané vysokými životními náklady a zhoršující se úrovní veřejných služeb v sobotu na řadě míst přerostly v násilnosti. Podle ministerstva vnitra bylo zadrženo téměř 2 400 lidí.
V desítkách měst po celé zemi pochodovalo přibližně 550 tisíc účastníků, z toho 110 tisíc v Paříži. Statisíce lidí protestovaly pokojně, část demonstrací však narušily násilné skupiny, které se střetly s policií, napadaly veřejné budovy, rabovaly obchody a poškozovaly jejich výlohy. Na budovách se objevily také rozsáhlé graffiti.
Při zásazích utrpělo zranění téměř 1 000 policistů a četníků. Jeden z demonstrantů zemřel během protestů v Paříži po srdeční zástavě, další podrobnosti policie nezveřejnila. Bezpečnostní složky v neděli odpoledne použily slzný plyn a omračující granáty k rozehnání shromáždění na pařížském náměstí Place de la République, kde hořela jízdní kola.
Nejnovější vlna protestů navázala na měsíc trvající studentské hnutí upozorňující na nedostatek učitelů a stav škol. Nespokojenost současně zesílila mezi odborovými organizacemi. Do ulic tak vedle studentů vyšli také zaměstnanci veřejného sektoru a další skupiny kritizující životní náklady a fungování státních služeb.
Rozsáhlé škody zaznamenalo několik velkých měst. V Limoges ve střední Francii útočníci rozbili okno historické radnice a objekt zapálili. Budova stará 143 let byla požárem z velké části zničena. Starosta Guillaume Guérin uvedl, že útok podle něj vykazoval známky předem připraveného záměru radnici vypálit a lidé uvnitř se obávali o život.
V Marseille demonstranti pronikli do budovy městské správy, zatímco v Lyonu zachvátil požár turistické informační centrum. Ministr vnitra Laurent Nuñez v neděli oznámil, že značné materiální škody utrpělo několik stovek obchodů. Starosta Bordeaux Thomas Cazenave vyčíslil počet vyrabovaných prodejen ve svém městě až na 100.
Prezident Emmanuel Macron v nedělním televizním projevu násilí odsoudil a slíbil nekompromisní reakci vůči pachatelům. Odpovědnost připsal agitátorům z okrajových skupin krajní levice, k nimž se podle něj připojilo množství běžných pachatelů trestné činnosti. Současně zdůraznil, že ničení veřejného i soukromého majetku nelze ničím ospravedlnit.
Macron nevyhlásil výjimečný stav ani zákaz nočního vycházení. Prefekti a starostové však budou moci v odůvodněných případech zakázat konkrétní shromáždění, pokud to bude nutné k ochraně veřejných budov a místních podniků. Prezident rovněž nařídil prověřit, zda nedošlo k pochybení při shromažďování zpravodajských informací nebo při přípravě policejních jednotek.
Nepokoje přicházejí před klíčovým hlasováním o první části rozpočtového návrhu na rok 2027. Menšinová vláda premiéra Sébastiena Lecornua v něm hledá úspory ve výši 54 miliard eur, tedy přibližně 61 miliard dolarů. Národní shromáždění má o této části zákona formálně hlasovat v úterý.
Vláda se snaží snížit rostoucí rozpočtový schodek a stabilizovat veřejné finance. Francouzský dluh ve druhém čtvrtletí dosáhl rekordních 3,6 bilionu eur, což odpovídá 119 procentům hrubého domácího produktu. Jeho obsluha se zároveň prodražuje v souvislosti s růstem úrokových sazeb ve světě.
Macron vyzval vládu, aby během týdne svolala zástupce studentů, učitelů, zákonodárců, odborů a podnikatelské sféry. Jednání má přinést konkrétní návrhy reagující na společenskou krizi. Ministr hospodářství Roland Lescure zároveň přislíbil státní podporu podnikatelům, kteří během nepokojů utrpěli škody, a uvedl, že pachatelé ponesou odpovědnost za způsobené škody.
Opoziční politička Marine Le Penová prohlásila, že události podle ní ukazují vyčerpanost a dezorientaci Macronovy vlády. Představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon vyzval prezidenta, aby reagoval na požadavky protestujících středoškoláků, a varoval před dalším vyhrocením situace. Oba patří mezi kandidáty pro příští prezidentské volby.
