Ekonomika eurozóny letos zvládla růst cen energií lépe, než se očekávalo. Podle ekonomů Evropské centrální banky růst podpořily nižší závislost na fosilních palivech, rozsáhlejší fiskální opatření a investice spojené s umělou inteligencí.
Oscar Arce, Gerrit Koester a Beatrice Pierluigi odhadují, že eurozóna je nyní na ropě závislá přibližně z poloviny tolik jako na počátku 90. let. Vyšší výroba elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů navíc v několika zemích oslabila vazbu mezi cenami plynu a elektřiny. Objednávky technologického exportu a sektory navázané na AI vykázaly nadprůměrný výkon.
Fiskální impulz dosáhl 0,5 % HDP, což je dvojnásobek odhadu z konce minulého roku. Hlavním důvodem byly německé výdaje na obranu a infrastrukturu. Ekonomové však upozornili, že podpora může být dočasná, pokud oslabí globální poptávka, fiskální stimul nebo investice do AI. ECB současně diskutuje další zvýšení úrokových sazeb kvůli energeticky tažené inflaci; třetí zvýšení v letošním roce se očekává v prosinci.
