Americký zbrojní koncern Lockheed Martin (LMT) vykázal za třetí čtvrtletí zisk 7,97 dolaru na akcii. Meziročně tak ukazatel vzrostl přibližně o 15 procent. Tržby společnosti dosáhly 20,7 miliardy dolarů.
Výsledky překonaly očekávání Wall Street, která počítala se ziskem 7,52 dolaru na akcii a tržbami 20,5 miliardy dolarů. Skutečný zisk na akcii byl proti odhadu vyšší o 45 centů, zatímco výnosy překročily předpoklad o 200 milionů dolarů.
Výrazně se rozšířil také objem dosud nevyřízených objednávek. Zásobník zakázek vystoupal na rekordních 292 miliard dolarů, zatímco na konci druhého čtvrtletí činil 230 miliard dolarů. Během jediného kvartálu se tak zvýšil o 62 miliard dolarů.
Lockheed Martin současně upravil vlastní celoroční prognózu. Pro rok 2026 nyní očekává zisk přibližně 30,55 dolaru na akcii. Střed předchozího rozpětí činil 30,30 dolaru, takže aktualizace představuje zvýšení o 25 centů.
Z nového výhledu vyplývá zisk za čtvrté čtvrtletí okolo 8,20 dolaru na akcii. Tržní prognózy v době zveřejnění výsledků počítaly s 8,56 dolaru. Po očištění o jednorázové náklady z předchozího roku by hodnota 8,20 dolaru odpovídala přibližně desetiprocentnímu meziročnímu růstu čtvrtletního zisku.
Vedle hospodářských výsledků společnost oznámila uzavření nového rámce spolupráce s americkým ministerstvem obrany v programu F-35. Dohoda zahrnuje 850 nových bojových letounů v průběhu deseti let.
Ujednání zároveň počítá se zachováním výroby na úrovni 156 strojů ročně. Tento objem zahrnuje nejen dodávky pro Spojené státy, ale také objednávky zahraničních zákazníků zapojených do programu.
F-35 patří mezi nejrozsáhlejší programy bojových letadel a pro hospodaření Lockheedu Martin má zásadní význam. Podle odhadu uvedeného ve zdrojových údajích se na celkových tržbách koncernu podílí přibližně 25 procenty. Nový rámec vymezuje plánované tempo dodávek na příští desetiletí.
Při zachování roční produkce 156 letounů by za deset let vzniklo 1 560 strojů pro americké i mezinárodní odběratele. Samotných 850 letounů zahrnutých v nové dohodě s ministerstvem obrany odpovídá v průměru 85 strojům za rok, ačkoli zdroj konkrétní harmonogram jednotlivých dodávek neuvádí.
Akcie Lockheedu Martin v předobchodní fázi reagovaly růstem o 3,5 procenta na 571 dolarů. Pohyb nastal v době, kdy futures navázané na širší americký trh mířily opačným směrem.
Kontrakty na index S&P 500 (^GSPC) klesaly o 0,9 procenta a futures na Dow Jones Industrial Average (^DJI) odepisovaly 0,6 procenta. Pokles trhu částečně souvisel s růstem cen ropy (CL=F) v prostředí stupňujícího se napětí na Blízkém východě.
Podporu širšímu trhu nepřinesly ani výsledky technologických společností. Akcie výrobce elektromobilů Tesla (TSLA) i společnosti Meta Platforms (META) se před zahájením řádného obchodování pohybovaly v záporném pásmu.
Před zveřejněním čtvrtletních čísel ztratily akcie Lockheedu Martin od začátku války s Íránem na konci února přibližně 16 procent. Mezi faktory ovlivňujícími sektor patřily rostoucí úrokové sazby, vyšší inflace, nepříznivé vnímání války částí veřejnosti, možné změny pravidel zadávání obranných kontraktů a blížící se volby do amerického Kongresu.
Pokles kurzu se promítl také do poměru ceny akcie k očekávanému zisku. Lockheed Martin se obchodoval přibližně za sedmnáctinásobek zisku očekávaného v následujících 12 měsících, zatímco v březnu tento násobek dosahoval 22.
