Reformy v řadě rozvíjejících se ekonomik obnovily důvěru investorů a stabilizovaly veřejné finance, jejich přínos se však zatím výrazně nepromítl do životní úrovně obyvatel. V Argentině od nástupu prezidenta Javiera Mileie v roce 2023 klesla inflace z téměř 300% na zhruba 33%, země otevřela dovoz a omezila dotace. Podnikatelé ale hlásí vyšší náklady a slabší spotřebitelskou poptávku.
Podobné napětí je patrné také v Maroku, na Srí Lance, v Nigérii, Egyptě a Uzbekistánu. Rušení palivových dotací, privatizace, liberalizace měnových kurzů, rozpočtové škrty a vyšší úrokové sazby pomohly ekonomikám zvládnout pandemii i růst cen potravin a energií po ruské invazi na Ukrajinu. Současně však zvýšily životní náklady a zatížily příjmy domácností.
Rozvíjející se ekonomiky nyní rostou tempem kolem 4%, tedy zhruba dvojnásobně oproti vyspělým zemím. Podle společnosti Verisk Maplecroft však průměrné globální riziko občanských nepokojů letos dosáhlo nejvyšší úrovně za téměř deset let.
