Český cestovní ruch pokračoval během letošní letní sezony v růstu. Ve třetím čtvrtletí roku 2026 se v tuzemských hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 8,17 milionu hostů, meziročně o 4,1 % více. Zvýšil se počet domácích i zahraničních návštěvníků, přičemž celkový počet přenocování dosáhl téměř 21,9 milionu. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Pozitivní vývoj cestovního ruchu doprovázel také širší růst českého sektoru služeb. Jeho tržby ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o 3,9 %, zatímco v předchozím kvartálu dosahovalo tempo růstu 2,9 %. Nejvýznamněji k výsledku přispěla doprava a skladování, kde se tržby zvýšily o 6 %.
Z regionálního pohledu zůstává hlavním cílem zahraničních turistů Praha, zatímco domácí návštěvníci nejčastěji míří do jižních Čech, na jižní Moravu a do Královéhradeckého kraje. Největší skupinu zahraničních hostů nadále tvoří Němci, následovaní návštěvníky z Polska a Slovenska.
Údaje za třetí čtvrtletí potvrzují pokračující růst zájmu o ubytování v České republice. V období od července do září využilo služeb tuzemských hromadných ubytovacích zařízení celkem 8 173 779 hostů.
Ve stejném období loňského roku jich bylo 7 853 904. Meziročně tak počet ubytovaných návštěvníků vzrostl přibližně o 320 tisíc.
Růst přitom zaznamenaly obě hlavní skupiny turistů.
Domácích hostů se v letošním třetím čtvrtletí ubytovalo 4 791 937, což představovalo meziroční zvýšení o 4,5 %.
Počet zahraničních návštěvníků dosáhl 3 381 842, meziročně o 3,5 % více.
Domácí turisté tak nadále představují větší část klientely českých ubytovacích zařízení. Na jejich účet připadalo přibližně 59 % všech hostů, zatímco zahraniční návštěvníci tvořili zbývajících 41 %.
Vývoj zároveň ukazuje, že domácí cestovní ruch si udržuje významnou roli i v období, kdy se zvyšuje počet návštěvníků ze zahraničí.
Ve srovnání s rokem 2024 je růst ještě výraznější. Tehdy bylo ve třetím čtvrtletí evidováno 7,74 milionu hostů, tedy přibližně o 429 tisíc méně než letos.
Za poslední dva roky se tak počet ubytovaných návštěvníků zvýšil přibližně o 5,5 %.
Vedle samotného počtu turistů rostl také celkový počet přenocování.
Hosté strávili v českých hromadných ubytovacích zařízeních téměř 21,9 milionu nocí, což představovalo meziroční zvýšení o 3,1 %.
Počet přenocování tedy rostl o něco pomaleji než počet návštěvníků.
Tento rozdíl naznačuje mírné zkracování průměrné délky pobytu, protože celkový počet hostů se zvyšoval rychleji než počet nocí, které v ubytovacích zařízeních strávili.
Na jednoho návštěvníka připadalo v průměru 2,7 přenocování.
Domácí turisté zůstávali v ubytovacích zařízeních průměrně 2,8 noci, zatímco zahraniční hosté přibližně 2,5 noci.
Celkově domácí návštěvníci uskutečnili přibližně 13,6 milionu přenocování a zahraniční turisté dalších 8,4 milionu.
Rozdíly v délce pobytu mohou souviset s odlišným charakterem cestování. Zatímco domácí návštěvníci často využívají letní dovolené a rekreační pobyty v regionech, část zahraničních turistů přijíždí na kratší návštěvy velkých měst.
Statistiky však samy o sobě neukazují konkrétní motivaci jednotlivých hostů, a proto z nich nelze přesně určit příčiny rozdílné délky pobytů.
Důležité je rovněž rozlišovat mezi počtem hostů v hromadných ubytovacích zařízeních a celkovým počtem osob cestujících po České republice.
Statistika ČSÚ zachycuje návštěvníky evidované v daném typu ubytování. Nezahrnuje tedy automaticky všechny jednodenní výletníky ani osoby využívající individuální formy pobytu mimo sledovaná zařízení.
Přesto představuje jeden z hlavních ukazatelů vývoje českého cestovního ruchu.
Vývoj počtu ubytovaných hostů ve třetím čtvrtletí
| Kategorie | 2024 | 2025 | 2026 |
|---|---|---|---|
| Domácí turisté | 4 569 374 | 4 586 194 | 4 791 937 |
| Zahraniční turisté | 3 175 360 | 3 267 710 | 3 381 842 |
| Celkem | 7 744 734 | 7 853 904 | 8 173 779 |
Zdroj: Český statistický úřad
Růst cestovního ruchu byl ve třetím čtvrtletí patrný téměř ve všech českých krajích.
Počet ubytovaných hostů se meziročně zvýšil ve třinácti ze čtrnácti krajů. Jedinou výjimkou byl Olomoucký kraj, kde statistici zaznamenali pokles návštěvnosti o 1,5 %.
Nejvyšší meziroční přírůstky počtu hostů vykázaly Jihočeský, Pardubický a Královéhradecký kraj.
Tyto výsledky potvrzují, že růst cestovního ruchu nebyl omezen pouze na hlavní město nebo několik tradičně nejnavštěvovanějších lokalit.
Domácí turisté nejčastěji využívali ubytování v Jihočeském, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji.
Stejné regiony zároveň zaznamenaly nejvyšší počet přenocování tuzemských hostů.
Význam těchto oblastí souvisí s jejich postavením mezi tradičními českými rekreačními destinacemi.
Jihočeský kraj nabízí široké možnosti letní turistiky a rekreace, zatímco Jihomoravský kraj je významným cílem návštěvníků zaměřených na poznávací a rekreační pobyty.
Královéhradecký kraj zase patří mezi důležité destinace horské a přírodní turistiky.
Zahraniční návštěvnost má naproti tomu výrazně odlišné geografické rozložení.
Nejdůležitějším cílem zahraničních turistů zůstává Praha, která ve třetím čtvrtletí přivítala přibližně 1,9 milionu hostů ze zahraničí.
Tito návštěvníci v hlavním městě uskutečnili přibližně 4,8 milionu přenocování.
Z celkových 3,38 milionu zahraničních hostů ubytovaných v České republice tak více než polovina zamířila právě do Prahy.
Hlavní město současně soustředilo výraznou část všech přenocování zahraničních návštěvníků.
Výsledky potvrzují mimořádnou důležitost Prahy pro český příjezdový cestovní ruch.
Z hlediska zemí původu nadále dominují návštěvníci ze sousedních států.
Nejvíce zahraničních hostů přijelo z Německa, konkrétně 676 853.
Druhou nejpočetnější skupinu představovali turisté z Polska, kterých se v českých ubytovacích zařízeních ubytovalo 341 125.
Třetí místo obsadilo Slovensko s 296 507 návštěvníky.
Tyto tři země dohromady představovaly přibližně 1,31 milionu zahraničních hostů, tedy téměř 39 % všech zahraničních návštěvníků sledovaných ubytovacích zařízení.
Význam sousedních trhů je pro český cestovní ruch důležitý také z hlediska dopravní dostupnosti.
Geografická blízkost umožňuje realizovat kratší pobyty a využívat individuální automobilovou nebo železniční dopravu.
Samotná statistika počtu návštěvníků však neobsahuje informace o jejich způsobu dopravy ani o výdajích během pobytu.
Z dostupných údajů proto nelze určit, jak velkou část celkových příjmů z cestovního ruchu jednotlivé národnosti vytvářejí.
Regionální výsledky přesto ukazují poměrně jasné rozdělení českého turistického trhu.
Praha zůstává hlavním centrem zahraniční návštěvnosti, zatímco domácí cestovní ruch je významně rozložen mezi několik rekreačních regionů.
Pro hotelový a ubytovací sektor může být tato struktura důležitá při plánování kapacit, cenové politiky a zaměření nabídky služeb.
Pozitivní vývoj cestovního ruchu doprovázel také růst širšího českého sektoru služeb.
Podle zveřejněných statistik se tržby ve službách ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšily o 3,9 %.
Tempo růstu přitom zrychlilo oproti předchozímu čtvrtletí.
Ve druhém kvartálu dosáhlo meziroční zvýšení tržeb podle revidovaných údajů ČSÚ 2,9 %.
Rozdíl jednoho procentního bodu naznačuje, že aktivita ve sledovaných odvětvích služeb během letních měsíců rostla rychleji než na jaře.
Na pozitivním výsledku se podílely všechny hlavní sekce služeb.
Nejvýznamnější příspěvek zaznamenala doprava a skladování, kde se tržby meziročně zvýšily o 6 %.
Tento sektor zahrnuje různé druhy dopravních a logistických činností, které jsou důležité pro fungování domácí ekonomiky i mezinárodního obchodu.
Jeho vývoj tak poskytuje informace nejen o službách spojených s cestováním, ale také o širší přepravní a skladovací aktivitě.
Růst dopravy a skladování byl podle statistiků hlavním příspěvkem k celkovému zvýšení tržeb ve službách.
Kladný vývoj však zaznamenaly také ostatní sledované části sektoru.
Pro posouzení aktuálního hospodářského trendu je důležité rovněž mezičtvrtletní srovnání.
Po očištění o sezonní vlivy se tržby ve službách ve třetím čtvrtletí reálně zvýšily o 0,8 % oproti předchozím třem měsícům.
Sezonní očištění umožňuje lépe porovnávat jednotlivá čtvrtletí tím, že omezuje vliv pravidelně se opakujících výkyvů, například letních dovolených nebo svátečních období.
Reálné vyjádření zároveň zohledňuje změny cen, takže lépe zachycuje skutečný vývoj ekonomické aktivity než samotné nominální tržby.
Mezičtvrtletní růst nejvýrazněji podpořily profesní, vědecké a technické činnosti, jejichž tržby se zvýšily o 1,3 %.
Tato skupina zahrnuje široké spektrum odborných služeb poskytovaných domácnostem, podnikům i veřejnému sektoru.
Její pozitivní vývoj tak ukazuje, že růst služeb nebyl omezen pouze na odvětví bezprostředně spojená s letní turistickou sezonou.
Z makroekonomického pohledu představují nové údaje další informaci o výkonnosti českého hospodářství.
Služby tvoří významnou součást ekonomické aktivity a jejich vývoj ovlivňuje zaměstnanost, podnikové příjmy i spotřebitelskou poptávku.
Růst návštěvnosti ubytovacích zařízení přitom může podporovat také další navazující činnosti, například stravování, dopravu a volnočasové služby.
Není však možné automaticky přisuzovat celý růst sektoru služeb vyššímu počtu turistů.
Statistiky ukazují, že významnou roli hrála i další odvětví, především doprava, skladování a odborné služby.
Důležité bude rovněž sledovat, zda se současné tempo růstu udrží v posledním čtvrtletí roku.
Letní měsíce představují pro velkou část cestovního ruchu hlavní sezonu, a proto nelze jejich výsledky bez dalšího přenášet na podzimní a zimní období.
Celkově však údaje ČSÚ potvrzují, že český cestovní ruch i širší sektor služeb vykázaly ve třetím čtvrtletí příznivý vývoj.
Počet ubytovaných hostů překročil 8,17 milionu, přenocování vzrostla téměř na 21,9 milionu a růst tržeb ve službách zrychlil na 3,9 %.
Pro další vývoj bude důležitá především domácí spotřebitelská poptávka, návštěvnost ze zahraničí a schopnost poskytovatelů služeb udržet růst i mimo hlavní turistickou sezonu.
