Ceny ropy v pátek rostly, když se na trh vrátily obavy z možného narušení dodávek na Blízkém východě. Reakci vyvolal raketový útok jemenského hnutí Húsíů na saúdskoarabskou metropoli Rijád i zprávy o problémech tankerů v Hormuzském průlivu.
Futures na severomořskou ropu Brent (BZ=F) kolem 04:04 GMT přidávaly 79 centů, tedy 0,9 procenta, a obchodovaly se za 92,77 dolaru za barel. Prosincový kontrakt na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate (CL=F) rostl o 25 centů neboli 0,3 procenta na 83,46 dolaru za barel.
Aktivněji obchodovaný lednový kontrakt WTI si připisoval 71 centů, rovněž 0,9 procenta, a dosahoval 83,15 dolaru za barel. Oba hlavní ropné benchmarky přitom ve čtvrtek uzavřely jen s nepatrnou změnou.
Húsíové, které podporuje Írán, vypálili na Rijád rakety. Šlo o další útok v rámci konfliktu mezi hnutím a Saúdskou Arábií. Podle komoditního analytika Satorua Jošidy ze společnosti Rakuten Securities právě obnovené obavy o dodávky blízkovýchodní ropy přiměly část účastníků trhu k nákupům.

Napětí zvýšily také informace o dvou ropných tankerech, které v Hormuzském průlivu narazily na námořní miny. Námořnictvo íránských revolučních gard ve čtvrtečním prohlášení zveřejněném státními médii uvedlo, že plavidla explodovala a hoří.
Analytici UOB Group upozornili, že četnější útoky na tankery proplouvající průlivem udržují na trhu výraznou geopolitickou rizikovou přirážku. Podle jejich údajů připadal v listopadu přibližně jeden incident na každý den.
Hormuzský průliv je současně klíčovým bodem pro přepravu ropy z regionu. Objem dodávek touto trasou se však v poslední době vrátil zhruba na úroveň před válkou. Právě obnovení přepravy podpořilo očekávání, že nabídka ropy může převyšovat poptávku, a během týdne tlačilo ceny směrem dolů.
Brent proto navzdory pátečnímu růstu směřoval k týdennímu oslabení o 3,5 procenta. Prosincový kontrakt WTI měl za celý týden ztratit téměř šest procent. U obou benchmarků by šlo již o třetí týdenní pokles za sebou.
Dalším faktorem na straně nabídky zůstává Rusko. Podle analytiků a obchodníků by tamní těžba mohla znovu klesnout, protože Ukrajina zesiluje útoky na rafinerie a exportní infrastrukturu. Ukrajinské dronové údery od konce října snížily souhrnný objem zpracování ropy v ruských rafineriích o 45 procent.

Pozornost se zároveň soustředí na skupinu OPEC+, která sdružuje Organizaci zemí vyvážejících ropu a její spojence včetně Ruska. Ministři členských států se mají 29. listopadu sejít k sérii jednání o nastavení těžební politiky pro rok 2027.
Podle Jošidy ceny podporuje také očekávání, že koordinované omezování produkce bude pokračovat. Konkrétní rozhodnutí má ale vzejít až z listopadových schůzek producentů.
Mezinárodní agentura pro energii ve čtvrtek uvedla, že konflikt na Blízkém východě způsobil dosud největší narušení světového obchodu s ropou a plynem. Pokud vlády v reakci urychlí elektrifikaci, zvyšování energetické účinnosti a přechod k jiným palivům, mohla by být globální poptávka po ropě v roce 2035 nižší o více než čtyři procenta.
Proti obavám o nabídku působilo zhoršení nálady na širších akciových trzích. Asijské akcie v pátek klesaly a směřovaly k nejhoršímu týdennímu výsledku od roku 2020. Analytici Saxo uvedli, že riziko výpadků dodávek přetrvává, ceny ropy však současně zatěžují krátkodobé obavy o poptávku spojené s ústupem obchodů navázaných na umělou inteligenci a celkovým odklonem od rizikových aktiv.