• Registrace

Aktuální informace z trhu a předpovědi

Získejte nejnovější ekonomické zprávy ze společnosti ForexMart, včetně aktualizací na finančním trhu, oznámení o politice centrálních bank, finančních ukazatelů a dalších relevantních informací, které mohou mít dopad na devizový trh.

Disclaimer:   Tyto informace jsou v rámci marketingové komunikace poskytovány retailovým i profesionálním klientům. Neobsahují investiční rady a doporučení, nabídky k nebo žádosti o účast na jakékoli transakci nebo strategii spojené s finančními nástroji a neměly by tak být chápány. Předchozí výkon není zárukou ani predikcí budoucího výkonu.

Česká ekonomika roste, státní rozpočet se přesto propadl do schodku 184 miliard korun

Sat Nov 21, 2026
watermark Economic news

Klíčové body

  • Schodek státního rozpočtu dosáhl téměř 184 miliard korun
  • Mandatorní výdaje meziročně vzrostly o 63 miliard korun
  • Státní dluh se zvýšil na 3,727 bilionu korun
  • Ministerstvo připravuje efektivnější rozpočtování a úspory při správě dluhu

Česká ekonomika zaznamenala v prvním pololetí roku 2026 příznivý vývoj, který podpořil růst mezd, spotřeby domácností i příjmů veřejných rozpočtů. Navzdory zlepšujícím se hospodářským podmínkám se však hospodaření českého státu výrazně zhoršilo. Státní rozpočet zakončil prvních šest měsíců roku se schodkem téměř 184 miliard korun, což představuje nejhorší pololetní výsledek od roku 2023.

Na rostoucí nerovnováhu mezi příjmy a výdaji upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku k pololetnímu hospodaření státního rozpočtu. Kontroloři zdůrazňují, že ekonomický růst vytváří příznivé podmínky pro stabilizaci veřejných financí, stát však tento prostor zatím nedokáže dostatečně využívat.

Hlavním problémem je rychlejší růst rozpočtových výdajů než příjmů. Zatímco česká ekonomika rostla rychleji než průměr Evropské unie a nízká nezaměstnanost podporovala vývoj mezd, státní výdaje dosáhly nejrychlejšího tempa růstu za poslední tři roky.

Ministerstvo financí upozorňuje, že vysoký pololetní schodek nemusí automaticky znamenat překročení celoročního rozpočtového plánu. Významnou roli podle úřadu hraje nerovnoměrné rozložení výdajů a příjmů během roku.

Zdroj: Shutterstock

Z dlouhodobého pohledu však zůstává zásadní otázkou, zda se České republice podaří zpomalit růst povinných výdajů, zlepšit efektivitu hospodaření a postupně snížit strukturální tlak na veřejné finance.

Rozpočtový schodek se meziročně prohloubil o 31 miliard korun

Státní rozpočet vykázal za první pololetí roku 2026 schodek téměř 184 miliard korun, což představuje meziroční zhoršení přibližně o 31 miliard korun.

Tento výsledek je pozoruhodný zejména vzhledem k příznivému vývoji domácí ekonomiky. Hrubý domácí produkt rostl rychleji než průměr Evropské unie, zatímco relativně nízká nezaměstnanost podporovala růst nominálních mezd a spotřeby domácností.

Za takových podmínek lze očekávat také příznivý vývoj některých daňových příjmů, které souvisejí s ekonomickou aktivitou, zaměstnaností a spotřebou.

Příjmy státního rozpočtu skutečně meziročně vzrostly o 41 miliard korun, a to navzdory výpadku prostředků z ukončené daně z neočekávaných zisků.

Zvýšené příjmy však nestačily kompenzovat rostoucí výdajovou stránku rozpočtu.

Podle NKÚ dosáhl růst státních výdajů nejvyššího tempa za poslední tři roky. K tomuto vývoji přitom došlo navzdory skutečnosti, že Česká republika téměř tři měsíce hospodařila v režimu rozpočtového provizoria.

Důvodem bylo opožděné schválení státního rozpočtu. Během provizoria byly měsíční výdaje omezeny maximální částkou 194 miliard korun.

Ani toto dočasné omezení však nezabránilo výraznému zvýšení celkových výdajů v prvním pololetí.

Ministerstvo financí vysvětluje nepříznivý pololetní výsledek především časovým rozložením rozpočtových operací.

Významná část prostředků podle ministerstva směřuje již během prvních šesti měsíců roku do školství, sociálních služeb, výzkumu, vývoje a sportu. Naproti tomu některé rozpočtové příjmy přicházejí ve větším objemu až ve druhém pololetí.

Překročení poměrné části plánovaného celoročního schodku tak podle ministerstva nemusí představovat mimořádný vývoj.

Za růstem výdajů stály především oblasti sociální politiky a zaměstnanosti. Významnou položkou byly důchody včetně jejich letošní valorizace, která zvýšila výdaje na penzijní systém.

Dalším faktorem bylo dočasné navýšení plateb státu do systému veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce.

Tyto výdaje mají převážně povinný charakter, což znamená, že vláda nemůže jejich objem jednoduše upravovat bez změny příslušných pravidel nebo zákonných nároků.

Právě rostoucí váha takových výdajů představuje podle NKÚ jednu z nejvýznamnějších dlouhodobých výzev českých veřejných financí.

Mandatorní výdaje překročily 723 miliard korun a státní dluh dále roste

Zásadním problémem českého státního rozpočtu zůstává rychlý růst mandatorních výdajů, tedy prostředků, které musí stát vynakládat na základě existujících zákonných povinností.

V prvním pololetí roku 2026 dosáhly tyto výdaje téměř 723 miliard korun, což představuje meziroční nárůst přibližně o 63 miliard korun.

Růst povinných výdajů přitom nebyl plně pokryt odpovídajícím zvýšením rozpočtových příjmů.

Právě tento nepoměr omezuje schopnost státu pružně reagovat na nové hospodářské potřeby a rozhodovat o financování budoucích priorit.

Čím větší část veřejných prostředků směřuje na zákonem stanovené závazky, tím menší prostor zbývá například na nové investice, modernizaci infrastruktury nebo další rozvoj veřejných služeb.

Problém proto nespočívá pouze v samotné výši rozpočtového schodku, ale také ve struktuře výdajů a jejich dlouhodobé udržitelnosti.

NKÚ upozorňuje, že současná příznivá ekonomická situace vytváří vhodné podmínky pro ozdravování veřejných financí. Pokud však povinné výdaje rostou rychleji než příjmy, může se fiskální nerovnováha prohlubovat i během období hospodářského růstu.

Vedle vývoje rozpočtových výdajů pokračovalo také zvyšování státního dluhu.

Od začátku roku 2026 se český státní dluh zvýšil o 49 miliard korun a na konci prvního pololetí dosáhl 3,727 bilionu korun.

Samotná obsluha státního dluhu si během prvních šesti měsíců vyžádala téměř 51 miliard korun.

Jde o prostředky spojené především s financováním existujícího zadlužení, které představují další nárok na státní rozpočet.

Náklady na obsluhu dluhu mají přímý význam pro dlouhodobou fiskální stabilitu. Peníze využité na financování dluhových závazků totiž nelze současně použít na jiné rozpočtové priority.

Zároveň platí, že schopnost státu zvládat zadlužení závisí nejen na jeho absolutní výši, ale také na vývoji ekonomiky, rozpočtových příjmů a nákladů financování.

Růst státního dluhu proto musí být posuzován v širších souvislostech hospodářské výkonnosti a budoucí schopnosti veřejných financí vytvářet dostatečné zdroje.

Ministerstvo financí v reakci na výsledky hospodaření zdůrazňuje potřebu větší rozpočtové disciplíny jednotlivých resortů.

Opakovaně vyzývá ostatní rozpočtové kapitoly, aby přednostně využívaly nevyčerpané prostředky z předchozích let, zvyšovaly efektivitu provozních výdajů a postupovaly hospodárněji.

Současně připomíná, že platný fiskálně-strukturální plán České republiky do roku 2030 počítá s postupným snižováním schodků veřejných financí včetně státního rozpočtu.

Dosažení těchto cílů však bude vyžadovat, aby se plánovaná konsolidace postupně promítala také do skutečných výsledků hospodaření.

Stát připravuje efektivnější řízení veřejných financí a úspory při správě dluhu

Vedle upozornění na nepříznivý rozpočtový vývoj označuje NKÚ za důležitý pozitivní krok postupné zavádění takzvaného výkonového rozpočtování.

Tento přístup se zaměřuje nejen na samotnou výši vynaložených prostředků, ale především na výsledky, kterých stát prostřednictvím jednotlivých výdajů dosahuje.

Výkonové rozpočtování má pomoci lépe vyhodnocovat, zda veřejné finance přinášejí očekávaný přínos a zda by stejného cíle nebylo možné dosáhnout s nižšími náklady.

První prvky tohoto systému se objevily již v návrhu státního rozpočtu na rok 2026.

NKÚ považuje jejich zavádění za důležitý krok k modernějšímu řízení veřejných financí a doporučuje pokračovat v rozšiřování tohoto přístupu.

Podstatné přitom je, aby hodnocení efektivity nebylo využíváno pouze při přípravě rozpočtů, ale také při následném posuzování skutečně dosažených výsledků.

To by mohlo přispět k přesnějšímu vyhodnocování jednotlivých rozpočtových programů a identifikaci oblastí, ve kterých veřejné prostředky nepřinášejí odpovídající výsledky.

Od roku 2027 má navíc začít platit nový zákon o správě a řízení veřejných financí, který zavádí povinnost nakládat s veřejnými prostředky účelně, hospodárně a efektivně.

Legislativní změna tak má podpořit systematičtější kontrolu nad využíváním veřejných peněz.

Ministerstvo financí současně zahájilo analýzy vybraných rozpočtových výdajů z hlediska jejich výkonnosti. V těchto kontrolách plánuje pokračovat také v příštím roce.

Cílem je identifikovat oblasti, kde existuje prostor pro zvýšení efektivity nebo případné snížení nákladů.

Dalším konkrétním opatřením je projekt Likvidita 2.0, který ministerstvo financí připravilo ve spolupráci s Českou národní bankou (ČNB).

Projekt má zvýšit objem finančních prostředků, které obce, kraje a dobrovolné svazky obcí ukládají u centrální banky namísto komerčních bank.

Takto soustředěné prostředky bude možné ve větší míře zapojovat do systému společného řízení likvidity státní pokladny, označovaného jako cash-pooling.

Princip spočívá v efektivnějším využívání dostupných finančních zůstatků veřejného sektoru.

Pokud stát dokáže lépe koordinovat peněžní prostředky uložené na jednotlivých účtech, může snížit potřebu krátkodobého financování a tím také některé náklady spojené s obsluhou státního dluhu.

Tento přístup sám o sobě neřeší strukturální rozpočtový schodek, může však přispět k hospodárnějšímu řízení veřejných financí.

Výsledky za první pololetí roku 2026 tak ukazují dva odlišné trendy. Česká ekonomika pokračuje v růstu a vytváří příznivé podmínky pro veřejné rozpočty, současně však stát čelí rychle rostoucím povinným výdajům a zvyšujícímu se zadlužení.

Rozhodující proto nebude pouze tempo hospodářského růstu, ale také schopnost vlády využít příznivější ekonomické prostředí ke stabilizaci rozpočtu.

Zavádění výkonového rozpočtování, důslednější kontrola provozních nákladů a efektivnější správa veřejné likvidity představují konkrétní nástroje, které mohou hospodaření státu postupně zlepšovat.

Jejich skutečný přínos se však projeví až tehdy, pokud povedou k měřitelným úsporám, vyšší efektivitě veřejných výdajů a postupnému omezování rozpočtových schodků.

Top Top