Rozhodnutí federálního soudu o platnosti cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem může výrazně ovlivnit americký federální rozpočet i důvěru investorů.
Cla, která Trump zavedl 2. dubna pod hlavičkou „Dne osvobození“, byla v květnu zpochybněna federálním soudem. V současnosti se čeká na verdikt federálního odvolacího soudu, který má rozhodnout o tom, zda byly tyto kroky legální.
Spor se točí okolo zákona IEEPA (International Emergency Economic Powers Act), který podle kritiků prezidentovi neumožňuje uvalovat cla, ale pouze „regulovat dovoz“. Tento výklad by mohl zásadně změnit přístup vlády k obchodním opatřením a vytvořit právní precedent s širokým dopadem. Pokud by soud rozhodl, že cla jsou nezákonná, může to vést k vracení vybraných cel, což by mohlo znamenat výpadek v řádu stovek miliard dolarů během příští dekády.
V jádru sporu stojí otázka, zda zákon IEEPA umožňuje prezidentovi uvalovat importní cla. V textu zákona se slovo „clo“ vůbec nevyskytuje. Podle žaloby společnosti V.O.S. Selections, která dováží víno, šlo o překročení pravomocí exekutivy. Trumpova administrativa se naopak opírá o precedent z 70. let, kdy soud výklad IEEPA rozšířil na clo uvalené na společnost Yoshida International. Tehdejší verdikt však vycházel z omezené aplikace – šlo o jednu firmu a jednu zemi.
Soudní výklad zůstává nejasný. Pokud by však odvolací soud rozhodl ve prospěch žalobců, celá struktura Trumpových obchodních dohod by se ocitla v ohrožení. Mnoho z nich, včetně dohod s EU, Indií, Japonskem a Jižní Koreou, je postaveno právě na zákonu IEEPA. Zpochybnění této právní opory by mohlo vést ke kolapsu těchto dohod a k nutnosti jejich znovuvyjednání.
Finanční dopady jsou rovněž značné. Ministerstvo financí očekává, že výnosy z cel přinesou do rozpočtu 300 miliard dolarů v roce 2025 a až 3 biliony dolarů během příštích deseti let. Ztráta těchto příjmů by zkomplikovala plánované daňové škrty a mohla by ovlivnit i hodnocení amerického dluhu.
Na akciových trzích se objevují protichůdné reakce. Maloobchodníci, kteří na cla často doplácejí, by mohli ze zrušení opatření těžit. ETF SPDR S&P Retail si i přes cla vedl lépe než širší index S&P 500 za poslední tři měsíce, což naznačuje rezistenci sektoru vůči politické nejistotě.
Naopak dluhopisové trhy mohou reagovat negativně. Pokud by došlo ke snížení příjmů z cel bez odpovídající kompenzace, investoři by mohli požadovat vyšší výnosy u amerických státních dluhopisů. Zvlášť v kontextu rostoucího deficitu by to mohlo vyvolat tlak na úrokové sazby a omezit prostor pro další fiskální stimulaci.
Trump však není bez možností. Pokud by odvolací soud jeho cla zrušil, může využít § 122 obchodního zákona a okamžitě zavést nové clo ve výši 15 % na období 150 dní. Tato dočasná cla by po uplynutí této lhůty musel prodloužit Kongres. Alternativně by Trump mohl obnovit 25% cla podle § 232, která se týkají například dovozu automobilů z EU a Asie.
Z právního pohledu jsou tato opatření riziková, ale legální, pokud jsou správně odůvodněna jako nástroj na ochranu národní bezpečnosti nebo obchodní bilance. Trumpova administrativa tak má strategický plán B, jak udržet celní bariéry v platnosti, i pokud by IEEPA padl.
Podle některých expertů může Nejvyšší soud celou situaci nakonec zvrátit ve prospěch prezidenta. Tony Nash, zakladatel analytické platformy Complete Intelligence, věří, že „i kdyby odvolací soud rozhodl proti Trumpovi, Nejvyšší soud by to mohl zvrátit“.
Zrušení cel by znamenalo okamžitou úlevu pro řadu amerických firem i spotřebitelů. Na druhou stranu by vyvolalo otázky kolem rozpočtové stability a důvěryhodnosti fiskální politiky USA. Investoři by tak mohli čelit krátkodobé volatilitě, dokud nebude jasné, jaké kroky administrativa podnikne.
Trump a jeho tým se zatím tváří klidně. Ani prezident, ani ministr financí Scott Bessent veřejně nevyjádřili obavy ze ztráty IEEPA. To naznačuje, že Bílý dům buď počítá s vítězstvím u soudu, nebo má připravené jiné mechanismy, jak cla udržet.
Z pohledu globální ekonomiky by oslabení celní politiky mohlo přispět ke zklidnění obchodních vztahů a snížit geopolitické napětí. Pro domácí politiku by však ztráta rozpočtových příjmů mohla ztížit financování plánovaných programů, zejména pokud dojde ke zpomalení růstu či dalším externím šokům.
Závěrem lze říci, že verdikt soudu nebude mít pouze právní význam, ale stane se testem odolnosti americké fiskální strategie. Ať už se rozhodne jakkoliv, dopady budou dalekosáhlé – pro americkou vládu, trhy i globální obchodní partnery.
