Umělá inteligence přináší obrovské možnosti, ale zároveň i mimořádné nároky na spotřebu energie.
Vzhledem k tomu, že datová centra po celém světě rostou nebývalým tempem, hledají velké technologické společnosti způsoby, jak zajistit spolehlivý a dlouhodobě udržitelný zdroj energie.
Tradiční obnovitelné zdroje, jako solární nebo větrná energie, nejsou schopny poskytnout nepřetržitou dodávku potřebného výkonu, a proto se na scénu dostává jaderná energie – a to včetně vývoje revolučních technologií jaderné fúze. Do tohoto směru se nyní aktivně zapojuje i Nvidia , která se společně s dalšími giganty z Big Tech stává významným investorem do startupů v oblasti jaderných zdrojů.
Ve čtvrtek se venture kapitálová divize NVentures společnosti Nvidia (NVDA) zúčastnila kola financování série B2 v hodnotě 836 milionů dolarů pro startup Commonwealth Fusion Systems. Tato společnost vznikla v roce 2018 jako spin-off Massachusetts Institute of Technology a jejím cílem je komercializace fúzní energie prostřednictvím vývoje kompaktních elektráren využívajících vysokoteplotní supravodivé magnety.
Podle odhadů Goldman Sachs zvýší rostoucí poptávka po umělé inteligenci do roku 2030 celosvětovou spotřebu energie v datových centrech o 160 %. V tomto kontextu představuje fúzní technologie zásadní průlom – nabízí totiž spolehlivý zdroj energie bez uhlíkových emisí, což je kritický faktor pro provoz a trénování AI modelů.
Startup Commonwealth Fusion Systems se stal jedním z nejvýznamnějších hráčů v této oblasti. Od svého založení již získal téměř 3 miliardy dolarů, což představuje zhruba třetinu veškerého kapitálu investovaného do soukromých fúzních společností.
Nvidia není jediným technologickým gigantem, který vkládá kapitál do fúze. Společnost Alphabet (GOOGL, GOOG), mateřská firma Googlu, investuje do Commonwealth Fusion Systems od roku 2021 a v posledních měsících svůj podíl dále navýšila. V červnu podepsal Google strategické partnerství, jehož součástí je nákup 200 megawattů čisté fúzní energie z první elektrárny, která má vzniknout ve virginském Chesterfieldu. Tento region se postupně stává centrem datových center a Google zároveň oznámil, že zde investuje dalších 9 miliard dolarů do rozšíření své infrastruktury.
Do činnosti Commonwealthu se zapojili také významní lidé z technologického světa. Novým členem představenstva se stal Christopher Liddell, bývalý finanční ředitel Microsoftu (MSFT), a mezi investory patří i bývalý generální ředitel Googlu Eric Schmidt. Tyto vazby ukazují, že startup má nejen kapitálovou, ale i silnou strategickou podporu velkých technologických společností.
Zájem investorů je široký. Mezi účastníky posledního kola financování byli například Morgan Stanley (MS), hedgeový manažer Stanley Druckenmiller či konsorcium dvanácti japonských firem vedených společností Mitsui & Co. Rozsah investorů potvrzuje, že fúze není jen experimentem, ale seriózním směrem, na který sází globální kapitál.
Umělá inteligence je známá svou vysokou energetickou spotřebou. Každý nový model, každé větší trénování vyžaduje enormní množství výpočetního výkonu, a tedy i energie. To je důvod, proč Nvidia a další společnosti z Big Tech hledají dlouhodobě udržitelné zdroje, které jim umožní pokrýt stále rostoucí potřebu.
Pro Nvidii, jejíž grafické procesory se staly klíčovým prvkem vývoje a nasazování AI, jde o strategickou investici. Bez stabilního a levného přísunu energie by se růst AI mohl zpomalit. Nvidia navíc již dříve ukázala, že ji oblast jaderné energie zajímá – v červnu se její NVentures zapojila do financování společnosti TerraPower, kterou založil Bill Gates a která vyvíjí nové generace jaderných reaktorů určených mimo jiné i pro napájení datových center.
Dohromady už Commonwealth Fusion Systems získal financování v řádu miliard dolarů a další prostředky přicházejí od největších světových investorů. To ukazuje, že vize komerční fúzní energie je brána stále vážněji a že její praktické nasazení je otázkou času.
Pro datová centra, která budou tvořit páteř infrastruktury umělé inteligence, je otázka spolehlivé a čisté energie klíčová. Pokud se podaří fúzní energii uvést do komerčního provozu, může jít o zásadní zlom v tom, jak budou Big Tech společnosti pokrývat své energetické potřeby.
Nvidia, Google i Microsoft tak ukazují, že jsou připraveny nejen investovat do vývoje AI, ale i do vybudování energetické infrastruktury, která tento růst dlouhodobě umožní. Fúzní technologie se díky tomu stává nejen vědeckým experimentem, ale reálnou součástí strategických plánů technologických gigantů.
