Soudní rozhodnutí a jeho význam
Federální odvolací soud ve Spojených státech tento týden rozhodl, že Rebecca Kelly Slaughter, komisařka Federální obchodní komise (FTC), kterou prezident Donald Trump odvolal, může být dočasně znovu jmenována do funkce. Rozhodnutí padlo poměrem hlasů 2:1 a znamenalo zrušení předchozího pozastavení, které bránilo jejímu návratu.
Slaughterová byla spolu s dalším demokratickým komisařem, Alvarem Bedoyou, odvolána v březnu. Nižší soud však nařídil její znovupřijetí už 21. července. Následně ministerstvo spravedlnosti podalo žádost o nouzové odložení, které odvolací soud původně vyhověl, a tím Slaughterové návrat oddálil. Aktuální rozhodnutí toto pozastavení ruší a otevírá cestu k jejímu návratu.
Soudci ve svém odůvodnění uvedli, že „vláda nemá šanci na úspěch v odvolacím řízení vzhledem k rozhodujícímu a přímo relevantnímu precedentu Nejvyššího soudu“. Odkázali tak na rozhodnutí z roku 1935, které chrání vedoucí představitele FTC před libovolným propuštěním prezidentem.
Rozhodnutí představuje významnou překážku pro snahy Trumpovy administrativy o oslabení regulačních a kontrolních institucí ve Washingtonu. V březnu se Trump pokusil také výrazně omezit činnost Úřadu pro ochranu spotřebitelů v oblasti financí, což vyvolalo ostrou debatu o rozsahu prezidentských pravomocí.
Slaughterová ve svém prohlášení uvedla, že je ráda, že soud uznal, že prezident „není nad zákonem“. Zdůraznila, že snahy o nelegální zrušení nezávislých agentur, mezi nimiž jmenovala i Federální rezervní systém, představují nebezpečný precedent. „Těším se, až se hned ráno vrátím k práci, kterou mi svěřili jménem amerického lidu,“ dodala.
Naopak Bílý dům reagoval s tím, že Trump jednal v souladu se zákonem. Mluvčí Kush Desai připomněl, že Nejvyšší soud už dvakrát umožnil Trumpovi odvolat vedoucí představitele agentur, a vyjádřil očekávání, že se tento postup potvrdí i potřetí. Bílý dům zároveň kritizoval nižší soudy za to, že podle něj opakovaně odporují rozhodnutím Nejvyššího soudu.
Federální obchodní komise byla založena před více než stoletím a jejím úkolem je prosazování zákonů na ochranu spotřebitelů a antimonopolní legislativy. Za administrativy prezidenta Joea Bidena, pod vedením předsedkyně Liny Khanové, se instituce výrazně angažovala v důležitých případech. Mezi nimi byla například fúze Microsoftu (MSFT) a Activision Blizzardu (ATVI) nebo akvizice maloobchodního řetězce Albertsons (ACI) společností Kroger (KR).
Komise má pět členů, přičemž zákon stanovuje, že maximálně tři z nich mohou pocházet ze stejné politické strany. Tato struktura má zajistit rovnováhu a nezávislost rozhodování. Slaughterová i Bedoya argumentovali, že jejich březnové odvolání bylo nezákonné a podali proti němu žalobu. Bedoya nakonec v červnu oznámil, že z funkce odstupuje.
Slaughterová ve svém vyjádření zdůraznila, že její propuštění bylo v rozporu se zákonem i jasným precedentem. Dodala, že prezident jednal pouze proto, že se obával jejího hlasu a toho, co by mohla říci veřejnosti.
Případ nyní přitahuje značnou pozornost nejen kvůli osobnímu postavení Rebeccy Kelly Slaughterové, ale i kvůli širším důsledkům pro fungování amerických regulačních institucí. Spor mezi Bílým domem a soudy ukazuje, jak napjaté jsou vztahy mezi výkonnou mocí a nezávislými orgány.
Rozhodnutí odvolacího soudu posiluje pozici těch, kteří chtějí zachovat nezávislost regulačních institucí, a naznačuje, že i v budoucnu budou soudy klást důraz na ochranu jejich autonomie. Zároveň však nelze přehlédnout, že Trumpova administrativa má stále možnost využít právních prostředků a obrátit se znovu na Nejvyšší soud.
V každém případě bude tento spor sloužit jako precedentní příklad pro řešení podobných situací, kdy prezident zasahuje do složení nezávislých orgánů. Výsledek může dlouhodobě ovlivnit nejen fungování FTC, ale i dalších institucí, které hrají zásadní roli v ochraně spotřebitelů a férové hospodářské soutěži.
