Srpnová data jsou tady — a reakce trhu na sebe nenechaly dlouho čekat.
Inflace v eurozóně v srpnu vzrostla na 2,1 %, což je poprvé od dubna, kdy překročila inflační cíl Evropské centrální banky (ECB) nastavený na 2 %. Předběžný odhad zveřejněný v úterý byl vyšší než očekávané 2 %, se kterými počítali ekonomové oslovení agenturou Reuters. V červnu i červenci se inflace držela přesně na 2 %, tedy v souladu s cílem ECB.
Podle Diega Iscara, vedoucího evropské ekonomiky ve společnosti S&P Global Market Intelligence, tato čísla „pravděpodobně utlumí diskuse o prosincovém snížení úrokových sazeb“. Podle něj je pravděpodobnější, že sazby zůstanou beze změny až do konce roku. Reakce na finančních trzích byla spíše umírněná – euro po zveřejnění dat oslabilo o 0,6 % na 1,164 USD, což odpovídá předchozímu trendu.
Obchodníci na swapových trzích své sázky výrazně neměnili a nadále počítají s přibližně 50% pravděpodobností, že k prvnímu snížení sazeb dojde až na březnovém zasedání ECB. Na nejbližším jednání 11. září, prvním po letní přestávce, se očekává, že centrální banka ponechá sazby beze změny na úrovni 2 %.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na červencovém zasedání zdůraznila, že tvůrci politiky přešli do režimu „počkej a sleduj“. Centrální banka od června 2024 snížila úrokové sazby už osmkrát, vždy po menších krocích, a celkové náklady na půjčky se tak snížily přibližně na polovinu. Vývoj inflace proto nyní bankéři hodnotí velmi opatrně.
Rozdílný pohled na další směřování inflace ukázali dva členové rady ECB. Finský guvernér Olli Rehn o víkendu řekl, že inflační rizika „směřují k poklesu“, přičemž poukázal na levnější energii, silnější euro a mírnější růst cen služeb. Naopak Isabel Schnabelová uvedla, že „rovnováha rizik“ je spíše nakloněna směrem nahoru. Podle ní mohou celní bariéry a obchodní cla působit čistě proinflačně, protože zvyšují vstupní náklady a tím i spotřebitelské ceny.
Srpnova inflace byla tažena především růstem cen potravin, alkoholu a tabáku, které meziročně zdražily o 3,2 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje tyto volatilní položky, zůstala čtvrtý měsíc po sobě na stabilní úrovni 2,3 %. Inflace služeb se naopak snížila na 3,1 %, což je její nejnižší hodnota od března 2022.
Právě ceny potravin představují podle Schnabelové citlivý faktor, neboť ovlivňují vnímání inflace domácnostmi. Dodala, že současný růst potravin je nejvyšší od března loňského roku a částečně souvisí s extrémními výkyvy počasí. To zvyšuje obavy, že by se inflační tlaky mohly přenášet do dalších sektorů, i když zbytek ekonomiky vykazuje mírnější vývoj.
Ekonomové z ABN Amro ve své analýze uvedli, že „ECB bude s údaji o inflaci za srpen spokojena“. Připouštějí sice, že vývoj cen potravin je „poněkud znepokojivý“, zároveň ale zdůrazňují, že jiné ukazatele – například ceny služeb – vypadají příznivěji a odpovídají scénáři pozvolného poklesu inflace. Podle jejich odhadů by se inflace měla dostat pod 2% cíl ECB do roku 2026.
Pro tvůrce měnové politiky tak zůstává klíčovou výzvou vyvažovat rizika. Na jedné straně se objevují náznaky, že inflace může znovu ožít, zejména v důsledku protekcionistických opatření a klimatických výzev. Na straně druhé ale některé ukazatele potvrzují, že tlak na růst cen slábne.
Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které mohou v nadcházejících měsících ovlivnit cenovou hladinu v eurozóně, zůstává vývoj obchodních vztahů. V případě, že by se globální napětí prohloubilo a cla začala ve větším rozsahu zvyšovat ceny vstupů, mohlo by to zkomplikovat snahu ECB udržet inflaci pod kontrolou. Protekcionismus má přímý dopad nejen na výrobní náklady, ale i na spotřebitelské ceny, což může zvýšit vnímání inflace u domácností.
Pro evropské hospodářství bude zásadní, jak se ECB postaví k otázce úrokových sazeb. Ponechání sazeb beze změny dává bankéřům čas sledovat vývoj dat, aniž by riskovali přehnanou reakci. Pro firmy a domácnosti to znamená určitou stabilitu, přestože nejistota ohledně budoucího vývoje inflace může ovlivňovat jejich investiční i spotřebitelská rozhodnutí.
Finanční trhy na současný vývoj reagují relativně klidně, což ukazuje, že investoři považují data za v souladu s očekáváním. Přesto se zvyšuje zájem o podrobnější sledování jednotlivých složek inflace – zejména potravin a služeb. Pokud by tyto segmenty začaly vykazovat výraznější růst, může se nálada investorů rychle změnit a vyvolat tlak na ECB, aby zareagovala dříve.
Z dlouhodobého pohledu bude pro inflaci v eurozóně klíčový vývoj cen energií, zemědělských komodit a také stabilita měnového kurzu eura. Pokud zůstane prostředí relativně příznivé, ECB by mohla skutečně dosáhnout cíle a udržet inflaci kolem 2 % do roku 2026. V opačném případě by musela přehodnotit svou strategii a případně znovu zvážit restriktivnější kroky.
