Na první pohled vypadá jako obyčejná čára na grafu, ale pro profesionální obchodníky je VWAP (Volume-Weighted Average Price) jedním z nejdůležitějších nástrojů vůbec. Sledují ho investiční fondy, algoritmické strategie i drobní tradeři, protože odhaluje, kde se během dne obchoduje „skutečná“ cena – tedy tam, kde se točí nejvíce peněz.
VWAP není obyčejný průměr. Je to průměrná cena vážená objemem, která kombinuje informaci o tom, kolik se za určitou cenu obchodovalo, a jakým směrem se trh vyvíjel. Díky tomu poskytuje mnohem přesnější pohled na to, kde se soustředí aktivita velkých hráčů. A právě jejich chování často určuje další vývoj trhu.
Zatímco klouzavé průměry (SMA nebo EMA) sledují jen samotnou cenu, VWAP bere v úvahu i objem obchodů, tedy likviditu. V praxi se vypočítává tak, že se vynásobí typická cena (průměr maxima, minima a závěru) objemem obchodů a vydělí se celkovým kumulovaným objemem.
Výsledkem je linie, která se v průběhu dne vyvíjí podle toho, jak se mění poptávka a nabídka. Každé ráno se přitom resetuje – VWAP se počítá vždy jen pro aktuální obchodní den. Proto je neocenitelný pro intradenní obchodníky, kteří chtějí vědět, zda je dané aktivum právě nadhodnocené, nebo naopak levné vzhledem k dnešnímu průměru.
Institucionální investoři, jako jsou hedgeové fondy nebo správci velkých portfolií, mají zásadní problém: jejich objednávky jsou tak velké, že mohou samy ovlivnit trh. Proto sledují VWAP jako benchmark pro férovou cenu nákupu či prodeje.
Když fond nakupuje akcie pod hodnotou VWAP, znamená to, že nakupuje „levněji“ než průměr trhu – nehnal cenu nahoru. Naopak, pokud prodává nad VWAP, prodává „dráž“ než průměr trhu. Cílem je tedy pohybovat se v blízkosti VWAP nebo výhodněji.
Tento přístup má logiku i pro menší investory. Sledujete-li, kde se cena pohybuje vůči VWAP, můžete lépe odhadnout, zda se k trhu přidává „chytré“ nebo spíš „retailové“ peníze. Pokud se cena zvedá nad VWAP při rostoucím objemu, signalizuje to sílící kupní zájem a možnost pokračování trendu. Naopak propad pod VWAP často znamená, že institucionální hráči realizují zisky nebo vystupují z pozic.
Na první pohled vypadají podobně, ale mezi VWAP a klasickým klouzavým průměrem je zásadní rozdíl. Klouzavý průměr (SMA nebo EMA) bere v potaz pouze cenu a rovnoměrně váží každé období. VWAP naproti tomu váží podle objemu – čím větší objem se na dané úrovni zobchodoval, tím víc ovlivní výslednou linii.
To znamená, že VWAP lépe reaguje na reálné tržní chování. V době vysoké aktivity (například po otevření trhu nebo při zveřejnění výsledků) se stává přesnějším měřítkem „skutečné“ rovnovážné ceny než běžný průměr.
Nicméně má i své limity. VWAP je indikátor založený na historických datech – tedy zpožděný. Nereaguje okamžitě, a v rychle rostoucích trzích se cena může od VWAP vzdálit na delší dobu. Kdo čeká, až se trh vrátí k VWAP, může často propásnout příležitost.
VWAP září v trendech, ale selhává v bočních trzích, kde se cena pohybuje sem a tam bez jasného směru. V takových chvílích může generovat falešné signály a způsobovat zbytečné obchody. Proto ho zkušení tradeři kombinují s dalšími indikátory – nejčastěji s RSI (který ukazuje překoupení nebo přeprodanost) nebo ADX (který měří sílu trendu).
Pokud ADX ukazuje silný trend, VWAP potvrzuje, že je bezpečné pokračovat ve směru pohybu. Jestliže je však ADX nízké, znamená to, že trh je nerozhodný – a VWAP by se v takovém případě měl používat jen jako orientační průměr, nikoli jako spouštěč obchodů.
VWAP můžete využít několika způsoby. Pro krátkodobé obchodníky je to výborný nástroj pro vstup i výstup z pozic. Pokud cena prorazí VWAP směrem vzhůru, může to být signál k nákupu; pokud se propadne pod něj, může být čas prodávat. Pro instituce je VWAP především metrika kvality exekuce – měří, zda jejich obchodování nehnalo trh příliš jedním směrem.
VWAP tak slouží jako most mezi drobnými obchodníky a profesionálními algoritmy. Pomáhá oběma skupinám hledat rovnováhu – jedněm v načasování vstupu, druhým v řízení rizika a dopadu na trh.
Závěr:
VWAP je víc než technický indikátor – je to způsob, jak číst trh z pohledu objemu a férové ceny. Ukazuje, kde se střetává zájem nakupujících a prodávajících, a dává investorům možnost pochopit, kdy se přidat k trendu a kdy raději stát stranou.
