Všeobecná zdravotní pojišťovna, největší hráč českého systému veřejného zdravotního pojištění, představila svůj finanční plán na příští rok. Ten počítá s výrazným deficitem 12,7 miliardy korun, který chce pojišťovna pokrýt ze svých rezerv. Náklady VZP mají v roce 2026 dosáhnout 341,2 miliardy korun, zatímco příjmy budou podle plánu na úrovni 328,5 miliardy. Informoval o tom předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL) po jednání správní rady.
V systému působí celkem sedm zdravotních pojišťoven a dohromady budou podle odhadů hospodařit s téměř 563 miliardami korun. Schodkový rozpočet tak není problémem pouze VZP, ale celého systému veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví očekává pro příští rok deficit 15,5 miliardy korun, zatímco VZP si z této částky „ukrajuje“ většinu.
Předseda správní rady Tom Philipp zdůraznil, že pojišťovna má dostatečné prostředky na běžných účtech, aby plánovaný schodek bez problémů pokryla. VZP tak nečeká žádné ohrožení provozu ani schopnosti plnit závazky vůči zdravotnickým zařízením. Ředitel VZP Zdeněk Kabátek doplnil, že po započtení tohoto schodku by měla pojišťovna na konci příštího roku stále disponovat zhruba 18 miliardami korun.
To potvrzuje, že VZP reaguje na situaci spíše strategicky — krátkodobě zvyšuje své výdaje a počítá s tím, že systém se následně stabilizuje. Podle Philippa je pojišťovna vázána platnou legislativou a především úhradovou vyhláškou, která pevně stanovuje ceny zdravotních služeb pro rok 2026. Pojišťovna tedy nemůže své výdaje libovolně snižovat ani přenášet větší část nákladů na zdravotnická zařízení.
Správní rada při schvalování zdůraznila, že její hlavní rolí není měnit legislativní mantinely, ale ověřit, zda VZP svůj plán sestavila v souladu s pravidly. A právě to pojišťovna podle Philippa splnila.
Plán VZP okamžitě vyvolal reakce politických představitelů. Andrej Babiš (ANO), který jedná o vzniku nové vlády se stranami SPD a Motoristé sobě, uvedl, že skutečný deficit bude podle něj vyšší než předpokládaných 15,5 miliardy. Odhaduje jej dokonce kolem 20 miliard korun. Jedním z možných kroků, které Babišova strana dlouhodobě navrhuje, je zvýšení plateb za státní pojištěnce. Tento přístup zmínil i možný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Diskuze o deficitu byla podle Philippa velmi intenzivní i na jednání správní rady. Většina jejích členů však uznala, že pojišťovna musí respektovat úhradovou vyhlášku a řídit se zákonnými povinnostmi. Problém tedy nespočívá v tom, že by VZP utrácela nehospodárně, ale v tom, že nastavení celého systému neumožňuje efektivně kompenzovat rostoucí náklady.
Místopředsedkyně správní rady Věra Adámková (ANO) zdůraznila, že i když ji vysoké deficity netěší, schopnost pojišťovny financovat péči ohrožena není. Podle ní je důležité hlavně to, aby zdravotnická zařízení měla jistotu, že VZP své závazky uhradí včas, a proto bylo správné plán schválit. Zároveň však upozornila, že i tento plán má své nedostatky a systém se dlouhodobě dostává pod tlak rostoucích nákladů a nedostatečného příjmového zakotvení.
Plánovaný deficit přitahuje pozornost také proto, že zrcadlí širší debatu o udržitelnosti českého zdravotního systému. Výdaje rostou pod vlivem stárnutí populace, zvyšování cen zdravotních služeb a moderních léčebných postupů. Naopak příjmová strana systému roste pomaleji, zejména kvůli stagnujícímu počtu ekonomicky aktivních osob a vysokému podílu státem hrazených pojištěnců.
VZP sice nyní disponuje silnými rezervami, ale dlouhodobě nemůže spoléhat na to, že deficity bude krýt pouze z peněz uložených na účtech. Podobně i ostatní zdravotní pojišťovny plánují v příštím roce schodkové rozpočty, což naznačuje, že celý systém bude muset projít úpravami — ať již na straně příjmů, nebo výdajů.
Správní rada VZP zdůrazňuje, že i v této situaci je prioritou stabilita financování zdravotní péče. Pojišťovna musí být schopná garantovat úhrady nemocnicím, ambulancím i dalším poskytovatelům. Právě z tohoto důvodu správní rada plán schválila, i když upozornila na nutnost hledat v budoucnu řešení, která by systém učinila méně závislým na rezervách.
