Říjnová data Českého statistického úřadu (ČSÚ) přinesla detailní pohled na kondici klíčových sektorů tuzemského hospodářství. Celkový obrázek ukazuje na stabilizaci a mírný růst v několika oblastech, přičemž nejvýraznější pozitivní překvapení připravil zahraniční obchod. Tuzemský průmysl potvrdil svou odolnost a dokázal nepatrně zrychlit své tempo, zatímco stavebnictví, ačkoliv zpomalilo z předchozích vysokých hodnot, se stále drží v růstovém trendu. Významným faktorem ovlivňujícím říjnové statistiky byla srovnávací základna z loňského roku a také specifický vývoj na trzích s energiemi a surovinami. Analytici a zástupci bankovního sektoru hodnotí aktuální čísla převážně pozitivně, i když upozorňují na trvající rizika spojená s poklesem objemu vývozu i dovozu.
Tuzemská průmyslová produkce v říjnu navázala na zářijové výsledky a vykázala meziroční růst o 1,1 procenta. Tento výsledek představuje mírné zrychlení oproti revidovanému zářijovému údaji, který činil 0,8 procenta. Ačkoliv se jedná o pozitivní zprávu, při pohledu na meziměsíční srovnání došlo k nepatrnému poklesu o 0,1 procenta, což naznačuje, že oživení je stále křehké. Radek Matějka z ČSÚ upřesnil, že hlavními tahouny tohoto růstu byly především kovozpracující průmysl a výroba strojů a zařízení. Velmi dobře se dařilo také segmentu výroby pryžových a plastových výrobků, kam spadá například produkce pneumatik. K pozitivní bilanci přispělo i hutnictví, slévárenství a výroba základních kovů.
Na opačné straně spektra se však ocitla výroba motorových vozidel, která je tradičně páteří českého průmyslu. Tento sektor zaznamenal pokles o 6,5 procenta. Ještě výraznější propad postihl těžbu a dobývání, kde se produkce meziročně snížila o celých 14 procent. Zajímavý a poněkud dvojsečný trend vykazují data o nových zakázkách. Jejich hodnota v běžných cenách meziročně vzrostla o 2,9 procenta, avšak tento růst je tažen výhradně poptávkou ze zahraničí. Zatímco objednávky ze zahraničí se zvýšily o 6,5 procenta, tuzemské nové zakázky naopak klesly o 3,5 procenta. Podle Veroniky Doležalové z ČSÚ za růstem stojí především uzavření významných dlouhodobých kontraktů v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků. Naopak pokles nových zakázek pocítili výrobci počítačů, elektroniky či firmy v chemickém a textilním průmyslu. Průmyslový sektor se také nadále potýká s úbytkem pracovních sil, kdy průměrný evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 1,4 procenta.
Stavební výroba v České republice sice v říjnu pokračovala v růstu, jeho dynamika však oproti září znatelně zvolnila. Zatímco v září sektor rostl o vysokých 13,1 procenta, v říjnu tento ukazatel klesl na 7,1 procenta. I přesto si stavebnictví udržuje pozitivní trend, který trvá již od loňského listopadu. Hlavní zásluhu na tom má pozemní stavitelství, tedy především výstavba budov, která se oproti loňskému říjnu zvýšila o 9,6 procenta. Inženýrské stavitelství, zahrnující budování cest a inženýrských sítí, rostlo pomalejším tempem o 3,3 procenta.
Zásadní zprávou pro trh s bydlením je výrazný nárůst v oblasti bytové výstavby. V říjnu se začalo stavět o 34,5 procenta bytů více než ve stejném období loňského roku. Konkrétně byla zahájena výstavba 3 457 nových bytů. Tento pozitivní vývoj je tažen především výstavbou bytových domů, a to zejména v ekonomicky silných regionech, jako jsou Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. Ještě dramatičtější nárůst statistici zaznamenali u dokončených bytů, jejichž počet meziročně vyskočil o 58,1 procenta na 2 914 jednotek. ČSÚ však upozorňuje, že toto vysoké číslo je do značné míry ovlivněno nízkou srovnávací základnou z loňského října, kdy byl počet kolaudací historicky jeden z nejnižších. Úřady v říjnu vydaly stavební povolení na stavby v orientační hodnotě 46,6 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 7,3 procenta.
Velmi příjemné překvapení přinesla říjnová bilance zahraničního obchodu, která skončila v přebytku 26 miliard korun. Tento výsledek je o 15 miliard korun lepší než před rokem a výrazně překonal očekávání trhu; analytici původně počítali s přebytkem pouze okolo 16 miliard. Klíčovým faktorem pro tento úspěch bylo obchodování s ropou a zemním plynem, kde se díky nižším cenám a objemům podařilo snížit schodek o 4,9 miliardy korun.
Pozitivní vliv měl také nárůst přebytku u obchodu se stroji o čtyři miliardy a zlepšení bilance u aut o 1,7 miliardy korun. Naopak negativně se na výsledku podepsal nižší přebytek u kovodělných výrobků a prohloubení deficitu v chemickém průmyslu. Důležité je zmínit, že celkový obrat zahraničního obchodu klesá. Vývoz se snížil o 1,7 procenta, ale dovoz propadl ještě výrazněji, a to o 5,3 procenta. Právě tento rozdíl, kdy dovoz klesal rychleji než vývoz, technicky zajistil výsledný přebytek.
