Evropská centrální banka vstupuje do závěru letošního roku v režimu vyčkávání.
Podle očekávání trhu i analytiků ponechá úrokové sazby beze změny již počtvrté v řadě, přičemž depozitní sazba zůstane na úrovni 2 %. Nové ekonomické prognózy by zároveň měly potvrdit relativně solidní vývoj hospodářství eurozóny a ukázat, že inflace se ve střednědobém horizontu drží poblíž dvouprocentního cíle.
Pro prezidentku ECB Christine Lagardeovou tak půjde především o citlivé komunikační cvičení, nikoli o zásadní změnu kurzu měnové politiky.
Podle všech respondentů prosincového průzkumu agentury Bloomberg ponechá ECB depozitní sazbu na 2 % a analytici se shodují, že na této úrovni by mohla zůstat až do roku 2027. Zatímco ještě dříve se diskutovalo o možnosti dalšího uvolňování měnové politiky, dnes se očekávání výrazně posunula. Většina ekonomů nyní považuje za pravděpodobnější případné budoucí zvýšení sazeb než jejich snížení, byť nikoli v dohledném horizontu.
Tento posun vnímání se promítá i do komunikace samotných představitelů ECB. Členka výkonné rady Isabel Schnabelová uvedla, že souhlasí s dalším zvýšením sazeb, což signalizuje rostoucí jistotu centrální banky ohledně vývoje inflace i celkové odolnosti ekonomiky eurozóny. Současně však platí, že v Radě guvernérů nepanuje chuť zasahovat do sazeb bez jasného důvodu. Většina tvůrců politiky opakuje, že náklady na půjčky jsou nyní na „dobré úrovni“ a že nevidí potřebu přidávat k osmi předchozím čtvrtprocentním snížením, která postupně snížila depozitní sazbu ze 4 % na současná 2 %.
Dokonce i Gediminas Šimkus z Litvy, který patřil k menšině zastánců debaty o dalším snížení sazeb, nyní připouští, že další uvolnění není na pořadu dne – a to nejen na prosincovém zasedání, ale ani na těch následujících. Přesto zůstává v komunikaci ECB určitý prostor otevřený. Francouzský centrální bankéř François Villeroy de Galhau zdůrazňuje potřebu zůstat „agilní a otevřený“ budoucím rozhodnutím, i když neočekává zvýšení sazeb v dohledné době. Podle ING ECB pravděpodobně setrvá ve vyčkávacím režimu a ke změně kurzu by přistoupila pouze v případě výrazného ekonomického šoku.
Nové makroekonomické prognózy ECB by měly přinést spíše pozitivní vyznění. Prezidentka Lagardeová již minulý týden naznačila, že výhled hospodářského růstu se zlepšuje, a data za třetí čtvrtletí tento obraz podporují. Hrubý domácí produkt eurozóny překonal očekávání centrální banky a ekonomika zatím poměrně dobře odolává nepříznivým vlivům, včetně vyšších amerických cel.
Většina analytiků očekává, že ECB bude rizika pro ekonomiku hodnotit jako celkově vyvážená, nikoli jednostranně vychýlená směrem dolů. To je významný posun oproti předchozím letům, kdy se diskuse soustředila především na slabý růst a hrozbu recese. Zlepšení ekonomických vyhlídek se odráží i v průzkumech mezi ekonomy, které ukazují rostoucí důvěru v odolnost eurozóny.
Pokud jde o inflaci, očekávají se pouze drobné úpravy prognóz. Některé instituce, například Nomura, upozorňují, že v letech 2026 a 2027 by spotřebitelské ceny mohly růst pouze o 1,6 %, částečně kvůli zpoždění v systému obchodování s emisemi Evropské unie. Přesto se celkový výhled nemění zásadně. Poprvé bude součástí prognóz také rok 2028 a většina očekávání směřuje k inflaci kolem 2 %. To podporuje postoj ECB, že si může dovolit přehlížet menší krátkodobé odchylky od cíle, pokud je střednědobý výhled stabilní.
Zatímco samotné rozhodnutí o sazbách by mělo být relativně přímočaré, klíčovou roli sehraje komunikace. Christine Lagardeová pravděpodobně zopakuje, že ECB se nezavazuje k žádné konkrétní trajektorii sazeb a že bude rozhodovat výhradně na základě přicházejících dat. Právě tento přístup má centrální bance umožnit flexibilně reagovat na případné změny ekonomického prostředí.
Někteří ekonomové však budou bedlivě sledovat, zda se Lagardeová vyjádří k nedávným pohybům na finančních trzích. Podle hlavního evropského ekonoma Morgan Stanley odpovídají tyto změny zpřísnění finančních podmínek o zhruba 25 bazických bodů. Otázkou je, zda ECB považuje toto zpřísnění za vhodné vzhledem k současnému výhledu, nebo zda jej bude považovat za faktor, který je třeba zohlednit v budoucích rozhodnutích.
Vedle měnové politiky se do popředí dostávají i personální otázky. Minulý týden byl oficiálně zahájen proces hledání nástupce místopředsedy ECB Luise de Guindose, čímž odstartovala širší reorganizace výkonné rady. Několik zemí již oznámilo své kandidáty a spekulace se postupně rozšiřují. Lagardeová dlouhodobě zdůrazňuje potřebu silného zastoupení žen ve vedení ECB, což může ovlivnit podobu konečného výběru.
Pozornost se nevyhnutelně obrací i k jejímu vlastnímu mandátu, který končí v říjnu 2027. Diskuse o možných nástupcích již nabírají na intenzitě, ačkoli oficiálně zatím žádná rozhodnutí nepadla. Isabel Schnabelová v této souvislosti uvedla, že by byla připravena převzít vedení ECB, pokud by byla oslovena, což podtrhuje, že personální otázky budou v následujících letech hrát stále významnější roli.
Celkově lze očekávat, že ECB zůstane v nejbližší době v režimu vyčkávání. Ekonomika eurozóny zatím vykazuje dostatečnou odolnost, inflace se drží poblíž cíle a neexistuje silný důvod k okamžité změně politiky. Pro investory i trhy tak bude klíčové sledovat především tón komunikace a signály, které mohou naznačit, jaké podmínky by musely nastat, aby ECB přistoupila k dalšímu kroku.
