Podle Bundesbanky, německé centrální banky, se očekává, že deficit vládního rozpočtu v Německu dosáhne 4,8 % hrubého domácího produktu do roku 2028. Toto číslo představuje nejvyšší úroveň deficitní politiky od doby po sjednocení v roce 1995, což značně narušuje dlouhodobě zavedenou praxi rozpočtové disciplíny.
To, co dříve bylo výsadou střídmé fiskální politiky, se nyní mění s plánem Berlín investovat stovky miliard eur do infrastruktury a obrany v nadcházejících letech. Tyto výdaje by měly pozitivně ovlivnit ekonomický růst, kdy se očekává, že přinesou přibližně 1,3 procentního bodu k HDP mezi lety 2025 a 2028, přičemž každý investovaný euro generuje zhruba 70 centů v ekonomickém výstupu.
Nicméně, Bundesbank varuje před možnými důsledky této fiskální expanze. „Aktuálně není jasné, jakým způsobem hodlá centrální vláda reagovat na urgentní potřebu akce,“ říká se v měsíční zprávě instituce. Důraz je kladen na nutnost dodržovat ústavní fiskální pravidla, jejichž překročení by samo o sobě mohlo vést k dalším makroekonomickým problémům. Většina předpokládaného deficitu má být způsobena zvýšenými sociálními výdaji, různými daňovými úlevami a dalšími transfery.
Se zvažovanými investicemi a očekávanými pozitivními efekty na ekonomiku je však nezbytné, aby federalní a státní orgány postupovaly opatrně a nacházely rovnováhu mezi podporou ekonomického růstu a dodržováním fiskálních pravidel.