Rok 2025 byl pro Metu obdobím, které uvnitř firmy zanechalo výrazné napětí a navenek vyvolalo rostoucí nervozitu investorů.
Podle popisovaného vývoje šlo o směs rychle se měnících priorit, vnitřních přesunů moci, agresivního náboru talentů a především kolosálních výdajů na infrastrukturu umělé inteligence. Mark Zuckerberg se zjevně snaží přepsat příběh firmy Meta Platforms (META) : z outsidera v generativní AI udělat lídra, který bude konkurovat OpenAI, Alphabet (GOOGL) a dalším špičkovým laboratořím.
V centru celé sázky stojí ambice, kterou Zuckerberg označuje jako „osobní superinteligenci“ – AI, která má být natolik pokročilá, že bude uživatelům sloužit jako společník, asistent, nákupčí nebo ghostwriter, a současně se časem stát přirozenou součástí hardwaru, zejména chytrých brýlí.
Zuckerberg letos podle textu neváhal použít i vysoce osobní taktiky, když se pokoušel přetáhnout špičkového výzkumníka od OpenAI. Když zjistil, že dotyčný onemocněl, kromě mimořádné finanční nabídky osobně doručil domácí polévku. Tato epizoda má ilustrovat, jak daleko je ochoten zajít – nejen v odměnách, ale i v přímé, až „ruční“ angažovanosti.
Současně Meta podniká i politické kroky. Zuckerberg veřejně dvořil Donaldu Trumpovi, zahrnoval ho chválou a zmírnil pravidla moderování obsahu, aby uklidnil obavy příznivců MAGA z cenzury. Pokud by strategie uspěla, mohla by podle textu posílit už tak lukrativní byznys Meta, a zároveň vrátit Zuckerbergovi status „technologického vizionáře“ po tom, co jeho metaverse strategie narazila na odpor Wall Street a vnímání, že šlo o drahý, ale neúspěšný směr.
Cena za tento obrat je však vysoká: zaměstnanci čelí rychlému sledu propouštění, restrukturalizací a personálních přesunů, zatímco investoři sledují dramatický růst kapitálových výdajů. Meta podle uvedených čísel očekává kapitálové výdaje v roce 2025 nejméně 70 miliard dolarů, oproti 39 miliardám v předchozím roce. Při říjnovém oznámení výsledků navíc firma naznačila ještě vyšší výdaje v příštím roce, které by mohly překročit 100 miliard dolarů. Zároveň však nedokázala jasně vysvětlit, jak přesně bude AI integrována do současného impéria sociálních sítí a jak bude zpeněžena. Trh reagoval tvrdě: akcie Meta klesly o více než 10 % a tržní hodnota se snížila o více než 208 miliard dolarů.
Text popisuje, že rok 2026 může být zlomový: buď se Zuckerbergova AI vize začne materializovat, nebo se pod tlakem rozpadne. Nově vzniklá elitní výzkumná laboratoř Meta má podle čtyř osob obeznámených se situací uvést v prvním čtvrtletí příštího roku nový model umělé inteligence s interním názvem Avocado. Důležité je, že má být vyvíjen zcela od základu, nikoli jako další iterace modelů Llama, které letos ve srovnání s konkurencí podaly podprůměrný výkon.
Kontrast je ostrý: Meta v dubnu 2025 vydala Llama 4 jako open source model, který pohání i Meta AI, ale v úlohách jako kódování a řešení složitých problémů nedosahoval výsledků OpenAI a Alphabetu. Firma byla navíc obviněna z pokusu manipulovat s žebříčky třetích stran tím, že do srovnání předložila přizpůsobenou verzi modelu. Vnitřní interpretace příčin se podle textu liší: část lidí viní kvalitu trénovacích dat a nedostatečně přísné testování, jiní mluví o kulturních a organizačních problémech – konkurenční kliky, rozpad koordinace mezi výzkumem a produktem, nebo absence klíčového AI leadershipu.
Jedním z konkrétních hlasů je výzkumník Tijmen Blankevoort, který letos v létě Meta opustil a v memorandu popsal „kolísavou vizi“ a „nestabilitu v přidělování úkolů týmům“, kvůli níž se zkušenosti v čase nehromadily. Další insider shrnuje problém do jedné věty: produkty a nástroje se roztříštily, protože příliš mnoho týmů tlačilo vlastní řešení bez ucelené architektury.
Meta si stanovila ambiciózní cíl: Avocado má po uvedení dosahovat úrovně modelu Gemini 2.5 a do léta úrovně Gemini 3, který byl podle textu uveden v listopadu a sklidil velký ohlas. To vytváří dvojí tlak: technický (dohnat špičku) a personální (udržet nové posily, které mohou odejít, pokud model nebude konkurenceschopný v prostředí záplavy nových modelů od Alphabetu, OpenAI a Anthropic).
Zuckerberg podle textu zvolil dvojí přístup. První je náborová ofenziva: během léta oslovil stovky kandidátů z OpenAI, Anthropic, Applu (AAPL) , Alphabetu, Microsoftu (MSFT) a dalších, aby se připojili k VIP AI týmu s obřími platy a vstupními bonusy v hodnotě 100 milionů dolarů. Tento tah znamenal odklon od spoléhání na „Friends of Zuckerberg“ (FoZ), tedy dlouholeté interní spojence, a přinesl do firmy novou vlnu lídrů.
Zásadní personální změnou je nástup 28letého Alexandra Wanga, zakladatele Scale AI, kterého Zuckerberg najal v červnu, aby řídil úsilí přejmenované na Meta Superintelligence Lab. Wang zároveň vede tajnou TBD Lab zaměřenou na vývoj nových modelů. Nat Friedman má podle textu nést odpovědnost za integraci modelů do produktů Meta. Meta zároveň utratila 14 miliard dolarů za 49% podíl ve Wangově Scale a 49% podíl ve Friedmanově investiční skupině NFDG. Pro hardware a integraci AI do zařízení má nové designové studio vést Alan Dye z Applu.
Firma také přešla na přístup „buy-over-build“: nakupuje menší AI startupy (například v oblasti nositelné elektroniky), uzavírá licenční partnerství na technologie typu video AI a interně využívá modely konkurence k posílení vlastní práce. Tato pragmatická orientace může zrychlovat iterace, ale zároveň zvyšuje riziko roztříštěnosti a konfliktů o směr.
Text popisuje i vznik trhlin na úrovni vedení. Mezi Wangem a Zuckerbergem mají panovat napjaté vztahy; Wang údajně považuje Zuckerbergův mikromanagement za dusivý. Interně se někteří lidé ptají, zda Wang není mimo svou ligu pro korporátní prostředí, a zda jeho odbornost v datových službách je tím, co firma potřebuje pro průlomový výzkum. Friedman pak čelí tlaku na rychlé dodávky, což se prý promítlo do uspěchaného spuštění produktu Vibes, feedu s AI generovanými videi, který měl předběhnout podobný produkt Sora od OpenAI.
Současně Meta propustila 600 lidí z AI týmu a prezentovala to jako snahu urychlit rozhodování. Z pohledu analytika Gartneru jde o snahu změnit „agilitu“ – rychlost uvedení na trh a schopnost číst signály rychle se měnícího trhu.
Na pozadí této transformace odchází i řada výrazných osobností. Dlouholetá právní ředitelka Jennifer Newstead odešla do Applu, finanční ředitel John Hegeman oznámil odchod kvůli vlastnímu startupu a odchází i Yann LeCun, držitel Turingovy ceny, který má zakládat novou AI iniciativu. Podle textu mu vadilo, že musel podléhat Wangovi, a že jeho dlouhodobý výzkum zasáhly škrty. Z novějších posil nevydržela například Clara Shih, která odešla do roka.
Druhou částí „dvojího přístupu“ jsou investice do infrastruktury: obří datová centra poháněná drahými čipy. Trh však začal zpochybňovat udržitelnost. Podle odhadů analytiků citovaných v textu může volné cash flow v roce 2025 klesnout z přibližně 54 miliard dolarů na 20 miliard dolarů, což vyvolalo prudký pokles akcie zhruba o 17 % v listopadu. Portfolio manažer Uday Cheruvu upozorňuje, že na konci příštího roku se Meta může dostat do bodu, kdy udržení podobné úrovně kapitálových výdajů „spolkne“ veškeré volné peněžní toky, nebo vyžádá výrazně více dluhu.
Meta proto podle textu využila složité financování. Na konci října získala 30 miliard dolarů v jedné z největších emisí podnikových dluhopisů v historii USA. Na konci roku 2025 získala dalších 27 miliard dolarů v dluhu ze soukromých úvěrových trhů – popsané jako největší soukromá dluhová transakce v historii – na výstavbu obřího datového centra Hyperion v Louisianě. Aby se dluh neobjevil v rozvaze, byla transakce realizována přes speciální účelovou společnost, kterou z 80 % vlastní Blue Owl Capital (OWL). SPV má datové centrum postavit a vlastnit, Meta ho bude pronajímat a provozovat, přičemž nájemné má financovat úrokové platby.
Takové struktury mohou pomoci zachovat vyšší rating, ale zároveň otevírají otázky investorů ohledně záruk a závazků, zejména pokud by se boom AI ukázal jako přehnaný nebo by vznikla nadměrná kapacita datových center. Lidé blízcí firmě tvrdí, že se proti takovým scénářům zajistili, a že finanční tým si rizik plně vědom.
Zuckerberg naopak tvrdí, že největší riziko je být málo agresivní. V rozhovoru uvedl, že utratit několik set miliard dolarů by bylo nešťastné, ale riziko vidí spíše v tom, že při pomalé výstavbě firma ztratí pozici v oblasti, kterou považuje za nejdůležitější technologii umožňující nové produkty, inovace a tvorbu hodnot.
Další zásadní téma je, jak bude Avocado trénováno a jaký bude obchodní model. Podle textu TBD Lab používá konkurenční modely jako součást trénování a využívá destilaci k přenosu znalostí do vlastního modelu. Meta konkrétně používá modely Gemma od Alphabetu, gpt-oss od OpenAI a Qwen od Alibaba Group (BABA), navzdory dřívějším Zuckerbergovým obavám z možného cenzurování čínských modelů. Probíhá také debata, zda bude nový model open source, nebo uzavřený proprietární model s placeným přístupem, přičemž Wang má prosazovat uzavřenou variantu. Jiní zase tlačí na to, aby Meta jasně ukázala, jak lze data z konverzací chatbotů použít v reklamním systému, i když Zuckerberg se zdráhá mluvit o komercializaci.
Do toho vstupuje bezpečnost a důvěra. Zuckerberg bude podle textu potřebovat přesvědčit uživatele, zákonodárce i regulátory, že produkty neohrozí soukromí a neublíží dětem. V srpnu uniklé směrnice odhalily, že platforma výslovně povolila chatbotům „smyslné“ a „romantické“ rozhovory s dětmi, což vyvolalo globální rozruch. Někteří zasvěcenci tvrdí, že zejména Friedman klade důraz na bezpečnost, ale bývalý manažer odpovědné AI David Evan Harris označil toto rozhodnutí za jedno z nejnesvědomitějších v oblasti AI.
Výsledkem je obraz firmy, která sází enormní kapitál a reputaci na to, že dokáže rychle dohnat špičku. Úspěch by mohl vytvořit nový motor růstu a zpeněžení napříč reklamou, komunikací i hardwarem. Neúspěch by naopak mohl zanechat drahou infrastrukturu, vnitřně vyčerpanou organizaci a další kolo skepticismu trhu. V roce 2026 tak investoři nebudou sledovat jen velikost výdajů, ale hlavně to, zda Meta dokáže převést agresivní investice do jasného produktu, důvěry a monetizace.
