Rok 2025 se na komoditních trzích zapíše jako období mimořádných cenových pohybů, které překvapily i zkušené investory. Zlato a stříbro dosáhly nových historických maxim a zaznamenaly jeden z nejúspěšnějších roků za několik dekád. Tento vývoj však nebyl izolovaným jevem. Vedle drahých kovů totiž výrazně posílily i průmyslové kovy, jejichž ceny rostly v reakci na strukturální změny světové ekonomiky, technologický rozvoj a tlak na nabídku.
Zatímco zlato a stříbro tradičně fungují jako bezpečné přístavy v době geopolitické a makroekonomické nejistoty, růst cen mědi, hliníku, oceli či lithia má odlišnou logiku. Tyto suroviny jsou stále více vnímány jako klíčové stavební kameny moderní ekonomiky, která se opírá o umělou inteligenci, elektrifikaci a energetickou transformaci. Právě tato kombinace dlouhodobých trendů způsobila, že se rok 2025 stal pro průmyslové kovy jedním z nejsilnějších v historii.
Podle Jima Wiederholda, produktového manažera komoditního indexu ve společnosti Bloomberg, svět postupně opouští ekonomiku založenou na fosilních palivech a přesouvá se k modelu, který je doslova postavený na kovech. Elektroinstalace vyžadují měď, konstrukce se neobejdou bez oceli, chlazení datových center stojí na hliníku a bateriová úložiště na lithiu. Jakmile se tyto oblasti začnou rozvíjet současně, poptávka po surovinách roste exponenciálně.
Čísla z roku 2025 tuto tezi jasně potvrzují. Cena mědi od začátku roku vzrostla o více než 34 %, ceny oceli válcované za tepla přidaly zhruba 27 % a hliník posílil přibližně o 14 %. Lithium, klíčový prvek bateriového průmyslu, zdražilo přibližně o 30 %. Takto široký růst napříč různými kovy naznačuje, že nejde o krátkodobý cyklický výkyv, ale o hlubší strukturální změnu.
Poptávka je však pouze jednou stranou rovnice. Stejně důležitým faktorem se v roce 2025 ukázala být nabídka, která byla v mnoha případech vážně narušena. Trh s mědí zasáhla série událostí, které omezily globální produkci. Povodně v komplexu Kamoa-Kakula v Demokratické republice Kongo dočasně vyřadily z provozu jeden z největších měděných dolů na světě. Následné zhroucení tunelu v Chile a sesuv půdy v dole Grasberg v Indonésii situaci dále zkomplikovaly a zvýšily tlak na ceny.
Podobný příběh se odehrál i na trhu s lithiem. Dočasné pozastavení provozu v jednom z klíčových těžebních závodů, které nařídila čínská vláda, vyvolalo prudkou reakci cen. Lithium je přitom surovinou, jejíž význam dalece přesahuje elektromobily. Používá se v energetických úložištích, stabilizaci elektrických sítí i v průmyslových aplikacích, což z něj činí strategický kov s omezenými alternativami.
U hliníku a oceli sehrály významnou roli ceny energie. Energeticky náročná rafinace těchto kovů byla pod tlakem drahé elektřiny, jejíž spotřeba roste s rozvojem datových center a výpočetní infrastruktury pro umělou inteligenci. Podle analýzy ING Bank se Čína navíc blíží svému výrobnímu limitu v oblasti hliníku, což dále omezuje globální kapacity a podporuje vyšší ceny.
Dalším zdrojem volatility byla obchodní politika. Cla zavedená administrativou prezidenta Donald Trump výrazně ovlivnila trhy s kovy. Dovoz oceli a hliníku je zatížen padesátiprocentním clem a podobná sazba se vztahuje i na některé měděné polotovary. Když byly v létě oznámeny plány na cla na měď, obchodníci začali přesouvat fyzické zásoby do Spojených států, aby se těmto opatřením vyhnuli. To vedlo k prudkému růstu cen, který se částečně zmírnil až po upřesnění, že surová měděná ruda clům nepodléhá.
Podle Adama Turnquista z LPL Financial však kombinace očekávaného nedostatku mědi a zvýšených výběrů ze skladů burzy LME zhoršila obavy z globálního nedostatku dodávek. Těžaři a obchodníci na tuto situaci reagují investicemi do kapacit. Společnost Glencore plánuje zvýšit produkci mědi z přibližně 850 tisíc tun letos na 1,6 milionu tun do roku 2035. Podobně se rozšiřují rafinační kapacity v Indonésii, aby se využil růst poptávky po hliníku.
Jak upozorňuje Jigna Gibb z Bloombergu, stále větší roli hraje propojení fyzických a finančních trhů. Investoři zvyšují přímou expozici vůči kovům a právě energetické a průmyslové suroviny se stávají klíčovým nástrojem pro vyjádření dlouhodobých investičních tezí. V prostředí, kde umělá inteligence, elektrifikace a infrastruktura postupují současně, se kovy stávají strategickým aktivem.
Rok 2025 tak jasně ukázal, že příběh kovů nekončí u zlata a stříbra. Průmyslové suroviny se dostaly do centra pozornosti a jejich význam bude s největší pravděpodobností růst i v dalších letech. Jak shrnuje Wiederhold, svět je stále více poháněn technologiemi sestávajícími z kovů – a nabídka na tuto poptávku jednoduše nemusí stačit.
