Čína se chystá od čtvrtka zpřísnit kontroly vývozu stříbra a posunout tento dosud relativně běžný průmyslový kov do zcela nové kategorie strategických surovin.
Tento krok má potenciál významně ovlivnit globální dodavatelské řetězce, zejména v USA a Evropě, kde je stříbro klíčovým vstupem pro širokou škálu průmyslových, technologických i obranných aplikací. Trhy tak dostávají další signál, že Peking je připraven využívat svou surovinovou dominanci podobně, jako tomu bylo v minulosti u vzácných zemin.
Na plánovaná omezení reagoval o víkendu i generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, který krok kritizoval na své sociální síti X. Podle něj nejde o marginální záležitost, ale o zásah, který může mít dopad na celé průmyslové ekosystémy. Upozornil, že stříbro je nenahraditelné v řadě výrobních procesů, od elektroniky přes energetiku až po zdravotnické technologie. Jeho reakce odráží širší obavy amerického průmyslu, který se již několik let potýká s rostoucí nejistotou v oblasti strategických surovin.
Ačkoli se může zdát, že Čína s omezeními přichází náhle, ve skutečnosti jde o dlouhodobě připravovaný krok. Čínské ministerstvo obchodu oznámilo záměr zpřísnit dohled nad vývozem vybraných kovů již v říjnu, a to symbolicky ve stejný den, kdy se americký prezident Donald Trump setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji. V té době Peking souhlasil s ročním odkladem některých omezení vývozu vzácných zemin, zatímco Spojené státy přistoupily ke zrušení části cel. Stříbro tehdy nebylo v centru pozornosti, ale nyní se dostává na stejnou regulační úroveň.
Na začátku tohoto měsíce Čína zveřejnila seznam 44 společností, které mají povolení vyvážet stříbro podle nových pravidel v letech 2026 a 2027. To naznačuje, že Peking neplánuje plošný zákaz vývozu, ale spíše přísně řízený režim, který umožní státu detailně kontrolovat toky tohoto kovu do zahraničí. Nová opatření zároveň rozšiřují omezení i na wolfram a antimon, tedy materiály, v nichž má Čína dlouhodobě dominantní postavení a které jsou zásadní pro obranný průmysl a pokročilé technologie.
Podle státního deníku Securities Times nový režim formálně povyšuje stříbro z běžné komodity na strategický materiál. To znamená, že jeho vývozní kontroly budou srovnatelné s těmi, které se vztahují na vzácné zeminy. Tento posun má nejen ekonomický, ale i geopolitický rozměr, protože umožňuje Číně posílit vyjednávací pozici v obchodních vztazích se Západem.
Dopady opatření již pociťují zahraniční společnosti působící v Číně. Evropská obchodní komora v Číně uvedla, že podle jejího listopadového průzkumu většina členských společností byla nebo očekává, že bude čínskými vývozními kontrolami zasažena. To zvyšuje tlak na evropské i americké výrobce, aby urychlili diverzifikaci dodavatelských řetězců, což je však u kovů, jako je stříbro, obtížné a nákladné.
Spojené státy mezitím reagovaly vlastním krokem. V listopadu USA přidaly stříbro na národní seznam kritických minerálů s odkazem na jeho využití v elektrických obvodech, bateriích, solárních článcích a antibakteriálních lékařských nástrojích. Samostatná americká analýza zároveň upozornila, že Čína patří mezi největší světové producenty stříbra a disponuje jedněmi z největších zásob. To podtrhuje zranitelnost americké ekonomiky vůči případnému omezení dodávek.
Oficiální data ukazují, že Čína v prvních jedenácti měsících roku vyvezla více než 4 600 tun stříbra, zatímco dovezla pouze zhruba 220 tun. Podle údajů společnosti Wind Information jde o výrazný přebytek, který potvrzuje klíčovou roli Číny na globálním trhu. Jakékoli zpřísnění exportního režimu tak může mít okamžitý dopad na ceny i dostupnost kovu.
Zvýšený význam stříbra se odráží i v chování trhu. V posledních týdnech výrazně vzrostl zájem o fyzické dodávky. Kanadská společnost Kuya Silver potvrdila, že ji oslovily dvě čínské společnosti s nabídkou nákupu stříbra za cenu o osm dolarů vyšší, než byla tehdejší tržní cena. Krátce poté se objevil i indický kupec, který nabídl prémii deset dolarů nad trhem. Tyto transakce naznačují, že kupci se snaží zajistit dodávky ještě před plným zavedením nových omezení.
Růst cen stříbra zapadá do širšího makroekonomického kontextu. Profesor ekonomie z George Mason University Tyler Cowen ve svém komentáři pro The Free Press uvedl, že prudký růst cen stříbra i zlata odráží odklon investorů od amerického dolaru. Podle něj jde o varovný signál pro americkou ekonomiku, zejména v situaci, kdy index amerického dolaru v roce 2025 oslabil téměř o 9,5 %, což je jeho nejslabší výkon od roku 2017.
Cena stříbra se v roce 2025 více než zdvojnásobila a směřuje k nejlepšímu roku od roku 1979, kdy tento kov zaznamenal extrémní růst. Přestože se ve středu ceny stáhly z rekordních úrovní nad 80 USD za unci a pohybovaly se kolem 73 USD, zůstávají historicky velmi vysoko. Podobně silný rok má za sebou i zlato, které letos posílilo o více než 60 %. Naopak bitcoin, často označovaný jako digitální alternativa zlata, se pohybuje kolem 88 000 USD a za rok ztrácí přes 5 %, což podtrhuje návrat investorů ke klasickým uchovatelům hodnoty.
