Americké akciové trhy zakončily uplynulý týden smíšeně, přičemž index S&P 500 sice v pátek mírně posílil, ale celkově si připsal 2. týdenní pokles v řadě.
Na sentiment investorů negativně doléhal především prudký propad akcií společnosti Intel (INTC) po zklamání z výhledu hospodaření, ale také přetrvávající geopolitická nejistota, která v průběhu týdne několikrát výrazně zahýbala náladou na trzích.
V závěru páteční seance, konkrétně ve 22:00 SEČ, klesl index Dow Jones Industrial Average o 285 bodů, tedy o 0,6 %. Index S&P 500 se pohyboval těsně nad nulou a přidal 0,02 %, zatímco technologicky orientovaný NASDAQ Composite vzrostl o 0,3 %. I přes tento relativně klidný závěr týdne hlavní indexy nedokázaly smazat ztráty z první poloviny týdne a Wall Street tak zaznamenala druhý záporný týden za sebou.
Výrazné zlepšení nálady přišlo ve středu a ve čtvrtek, kdy se akciové indexy odrazily od prudkých ztrát z úvodu týdne. Hlavním impulzem byla zpráva, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhla rámcové obchodní dohody o Grónsku. Trump zároveň oznámil, že Spojené státy nebudou uvalovat cla na evropské země ve snaze vynutit si kontrolu nad tímto dánským územím.
Prezident také stáhl svou dřívější hrozbu použití síly k obsazení ostrova, což představovalo výrazný obrat oproti rétorice z předchozích dnů. Tento krok investoři přivítali s úlevou, protože právě hrozby obchodních sankcí a eskalace geopolitického konfliktu patřily mezi hlavní faktory, které na začátku týdne způsobily hluboké ztráty na Wall Street.
Navzdory tomuto uklidnění zůstávají vztahy mezi Spojenými státy a řadou evropských zemí napjaté. Geopolitická rizika navíc Trump znovu přiživil ve čtvrtek večer, když na palubě Air Force One novinářům sdělil, že USA vyslaly flotilu směrem k Íránu. Zároveň varoval Teherán před potlačováním demonstrací a případným obnovením jaderného programu. Podle jeho slov Spojené státy situaci „velmi pozorně sledují“, což u investorů znovu vyvolalo opatrnost.
Z korporátního pohledu byl nejvýraznější událostí týdne propad akcií společnosti Intel (INTC) . Výrobce čipů oznámil ztrátu za 4. čtvrtletí a zveřejnil výrazně pesimistický výhled na aktuální čtvrtletí, což trh přijal velmi negativně. Akcie Intelu se po zveřejnění výsledků prudce propadly a staly se jedním z hlavních faktorů, které táhly indexy dolů.
Společnost vykázala za poslední tři měsíce fiskálního roku čistou ztrátu ve výši 333 milionů dolarů, což bylo horší, než analytici z Wall Street očekávali. Vedení firmy zároveň upozornilo na problémy spojené s rostoucí poptávkou po čipech pro datová centra zaměřená na umělou inteligenci. Finanční ředitel David Zinsner označil nedostatek dodávek za problém celého odvětví, který by mohl přetrvávat až do roku 2026.
Investory zklamalo zejména to, že slabší výhled přichází v době, kdy se odvětví polovodičů těší zvýšenému zájmu díky boomu kolem umělé inteligence. Negativní reakce na výsledky Intelu tak přehlušila pozitivní zprávy z jiných částí technologického sektoru.
Příští týden bude z hlediska výsledkové sezóny klíčový. Své hospodářské výsledky zveřejní mimo jiné společnosti Apple (AAPL) , Microsoft (MSFT) , Amazon (AMZN) a Tesla (TSLA) , což může výrazně ovlivnit další směřování trhů.
Navzdory slabosti Intelu se v technologickém sektoru objevily i pozitivní impulzy. Akcie společnosti Nvidia (NVDA) posílily poté, co agentura Bloomberg uvedla, že čínské úřady informovaly velké technologické firmy o možnosti připravovat objednávky na AI čipy H200. To naznačuje, že Peking by se mohl blížit k formálnímu schválení dovozu těchto klíčových komponent pro umělou inteligenci.
Růst zaznamenaly také akcie společnosti Intuitive Surgical (ISRG) , která překonala očekávání analytiků v oblasti zisku i tržeb za čtvrté čtvrtletí. Poptávka po jejích chirurgických robotech pro minimálně invazivní zákroky zůstává silná. Podobně pozitivně reagoval trh i na výsledky společnosti Booz Allen Hamilton (BAH) , kde investory potěšily především solidní ukazatele ziskovosti, a to i přes meziroční pokles tržeb.
Makroekonomický kalendář byl v závěru týdne relativně chudý. Investoři sledovali především lednové údaje S&P PMI a index spotřebitelské nálady University of Michigan, tyto statistiky však pravděpodobně nebudou mít zásadní vliv na tržní sentiment před zasedáním Federálního rezervního systému, které se uskuteční příští týden.
Obecně se očekává, že Fed ponechá úrokové sazby beze změny, a to kvůli rostoucí nejistotě ohledně vývoje americké ekonomiky. Pozornost investorů se zároveň soustředí na personální otázky kolem vedení centrální banky. Prezident Trump potvrdil, že dokončil výběr kandidátů na nového předsedu Fedu. Mezi zvažovanými jmény figurují Kevin Hassett, Rick Rieder z BlackRocku, současný guvernér Fedu Christopher Waller a bývalý guvernér Kevin Warsh.
Zatímco americké trhy se potýkaly s nejistotou, pražská burza zakončila týden mírným poklesem. Index PX oslabil o 0,19 % na 2718,95 bodu. Negativní vliv měly především akcie společnosti ČEZ a pojišťovny VIG. Naopak výraznou pozornost přitáhly akcie Czechoslovak Group, které se poprvé obchodovaly na neregulovaném trhu Free Market a během dne posílily o více než 30 %. Česká koruna zároveň mírně zpevnila vůči euru i americkému dolaru.
