Rozhodnutí amerického prezidenta Donald Trump nominovat Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému představuje jeden z nejvýznamnějších zásahů do ekonomické politiky Spojených států v posledních letech.
Volba bývalého guvernéra Fedu, výrazného kritika současného směřování měnové politiky a zároveň člověka s hlubokou zkušeností z finanční krize, okamžitě vyvolala reakce napříč trhy, akademickou obcí i politickými kruhy. Nominace přichází v okamžiku, kdy se Fed nachází v citlivé fázi: po sérii snížení sazeb, v prostředí přetrvávajících inflačních debat a pod tlakem politických očekávání ohledně dalšího vývoje ekonomiky.
Kevin Warsh není pro centrální banku neznámou tváří. Do Rady guvernérů Fedu byl jmenován v roce 2006 prezidentem George W. Bush a v instituci působil až do roku 2011. Právě během finanční krize v roce 2008 sehrál klíčovou roli jako spojka tehdejšího předsedy Fedu Ben Bernanke s Wall Street. V období, kdy se globální finanční systém ocitl na hraně kolapsu, patřil Warsh k lidem, kteří stáli u nejzásadnějších rozhodnutí o likviditní podpoře bankovního sektoru.
Ještě před vstupem do Fedu působil Warsh jako zvláštní asistent prezidenta pro hospodářskou politiku a výkonný tajemník Národní ekonomické rady. V této roli radil nejvyšším představitelům administrativy v otázkách makroekonomiky, fiskální politiky a finanční stability. Zároveň má přímou zkušenost z investičního bankovnictví – pracoval v oblasti fúzí a akvizic ve společnosti Morgan Stanley. Jeho akademické zázemí zahrnuje studium veřejné politiky na Stanfordu a právnický titul z Harvardu, což z něj činí kombinaci technokrata a politicky zkušeného ekonoma.
V posledních letech se Warsh profiloval jako výrazný kritik současného vedení Fedu, zejména předsedy Jerome Powell. Opakovaně upozorňoval na to, že centrální banka podle něj podcenila přetrvávající inflační tlaky po pandemii a reagovala příliš pomalu. Ve svých veřejných vystoupeních a komentářích odmítá tezi, že hlavní příčinou inflace byl přehřátý trh práce nebo nadměrný růst mezd. Naopak tvrdí, že klíčovou roli sehrály nadměrné vládní výdaje a expanzivní měnová politika, tedy „tisk přílišného množství peněz“.
Warsh se také vymezil vůči obavám ze stagflace, které v minulosti zaznívaly z prostředí Fedu. Ve svém komentáři pro Wall Street Journal argumentoval, že centrální banka přehlíží strukturální změny v ekonomice, zejména vliv umělé inteligence na produktivitu. Podle něj má AI potenciál dlouhodobě zvyšovat efektivitu ekonomiky a tím tlumit inflační tlaky, což by mělo být zohledněno při nastavování měnové politiky.
Jedním z nejcitlivějších témat nominace je otázka úrokových sazeb. Prezident Trump opakovaně zdůraznil, že Warsh „si myslí, že je třeba sazby snížit“, což odpovídá prezidentovým dlouhodobým preferencím. Právě zde se však otevírá zásadní debata o nezávislosti Fedu. Zatímco Warsh v minulosti deklaroval respekt k institucionální autonomii centrální banky, řada analytiků upozorňuje, že jako předseda bude vystaven silnému politickému tlaku.
Specifickým bodem jeho ekonomického myšlení je pohled na cla. Warsh se domnívá, že cla by měla být vnímána jako jednorázové cenové šoky, nikoli jako dlouhodobý inflační faktor. Tento názor je blízký současnému postoji Bílého domu i části představitelů Fedu, což může v praxi znamenat větší ochotu tolerovat krátkodobé cenové výkyvy bez zásahu do měnové politiky.
Pokud Senát Warshe potvrdí, převezme vedení rozdělené centrální banky. Část guvernérů se domnívá, že tři snížení sazeb z loňského podzimu byla dostatečná a další kroky nejsou opodstatněné, pokud se výrazně nezhorší trh práce nebo inflace nezačne znovu klesat. Jiní jsou otevřenější dalšímu uvolňování, zejména pokud by ekonomický růst zpomalil.
Reakce finančních trhů na oznámení nominace byly umírněné. Výnosy státních dluhopisů mírně vzrostly a investoři zatím vyčkávají na další signály ohledně budoucí politiky Fedu. Analytici společnosti Evercore ISI uvedli, že Warsh může být typem předsedy, se kterým se stávající měnový výbor pokusí najít kompromis. Podle jejich názoru by to mohlo vést spíše ke dvěma či třem snížením sazeb v roce, nikoli k agresivnímu uvolnění.
Nominace Kevina Warshe vysílá jasný signál o směru, kterým se chce administrativa ubírat. Jde o konvenční, ale ideologicky vyhraněnou volbu, která kombinuje zkušenost z krizového řízení s kritickým pohledem na současnou měnovou politiku. Pro investory i ekonomy bude klíčové sledovat, zda Warsh dokáže vybalancovat očekávání Bílého domu s potřebou zachovat důvěryhodnost Fedu jako nezávislé instituce.
V případě potvrzení jeho nominace lze očekávat intenzivní debaty o sazbách, inflaci a roli technologického pokroku v měnové politice. Právě schopnost reagovat na strukturální změny ekonomiky – od digitalizace po umělou inteligenci – může být jedním z hlavních testů jeho mandátu. Prozatím však platí, že Trumpova volba Kevina Warshe otevírá novou kapitolu, jejíž dopady budou mít zásadní význam nejen pro americkou ekonomiku, ale i pro globální finanční trhy.
