Téměř měsíc po americké intervenci, která vedla k odstranění Nicoláse Madura, zůstává většina velkých amerických ropných společností v otázce okamžitého obnovení provozu zdrženlivá. Ačkoliv se vztahy mezi Washingtonem a Caracasem postupně stabilizují a vláda pod vedením prozatímní lídryně Delcy Rodríguezové podniká kroky k uvolnění ekonomických restrikcí, cesta k plnému návratu zahraničních investorů do sektoru, jemuž dominuje ropa , bude ještě složitá.
Administrativa Donalda Trumpa v reakci na aktuální vývoj vydala obecnou licenci, která americkým firmám umožňuje v zemi působit, včetně aktivit spojených s prodejem a skladováním lehké ropy. Tento týden rovněž oficiálně skončila omezení týkající se venezuelského obchodního vzdušného prostoru, která dříve zavedly Spojené státy.
Celá situace má však výrazný háček. Mezi oběma zeměmi nepanuje standardní mírový stav; Washington fakticky diktuje Caracasu politiku a v případě neuposlechnutí hrozí vojenskou silou. Tento agresivní styl zahraniční politiky vytváří unikátně nepředvídatelné prostředí, které pravděpodobně odradí americké ropné a plynárenské společnosti od budování významnější přítomnosti ve Venezuele v nejbližší budoucnosti.
Podle Javiera Corralese, profesora latinskoamerických vztahů na Amherst College, sice vznikly právní dokumenty, které mají zajistit, že ropný sektor nebude tolik ovládán státem, a došlo k uvolnění některých nejpřísnějších omezení, ale podle jeho slov to zatím nestačí, ačkoliv jde o nezanedbatelný posun.
Kompletní přepsání venezuelských zákonů upravujících produkci komodity bylo na vrcholu seznamu požadavků amerických ropných gigantů. Firmy jako ExxonMobil a ConocoPhillips mají stále v živé paměti vyvlastnění svého vybavení a majetku za Madurova předchůdce Huga Cháveze před dvěma desetiletími. Generální ředitel ExxonMobil Darren Woods dokonce během nedávného summitu v Bílém domě označil Venezuelu za v současnosti „neinvestovatelnou“.
Venezuelské národní shromáždění však tento týden podniklo zásadní krok k uklidnění tržních obav. Zákonodárci ve čtvrtek schválili takzvanou „reformu uhlovodíků“, která poskytne zahraničním společnostem operační kontrolu v ropných podnicích. Od roku 2006 přitom o všem rozhodovala státní ropná společnost Petroleos de Venezuela (PDVSA), která držela většinový podíl v každém projektu.
Tato absolutní dominance by měla skončit, nicméně PDVSA nebyla v rámci reforem privatizována ani rozdělena a nadále zůstává pod státní kontrolou. Hlavní překážkou zůstává její katastrofální finanční situace. PDVSA naakumulovala obrovské množství dluhu v celkové výši $150 miliard až $170 miliard, což představuje zátěž, kterou zbankrotovaná vláda jednoduše nemůže unést. Obnova ropného průmyslu tak bude muset být realizována především skrze soukromé investice.
