Polovina února 2026 přináší řadu klíčových makroekonomických dat, která naznačují, že globální ekonomika prochází obdobím stabilizace. Zatímco Spojené státy vykazují nečekanou odolnost i přes politické turbulence, Německo se po čtyřech letech recese konečně nadechuje k růstu. Ve Velké Británii se mezitím pozornost upírá k inflaci, jejíž vývoj určí další kroky centrální banky v otázce snižování úrokových sazeb.
Očekávaná data o HDP USA za čtvrté čtvrtletí roku 2025 potvrdila, že největší světová ekonomika si udržuje solidní tempo. Přes původní obavy z negativních dopadů částečného vládního shutdownu a obchodních cel rostlo americké HDP anualizovaným tempem 4,4 %. Tento výsledek výrazně překonal dřívější odhady analytiků, kteří počítali se zpomalením k hranici 3,3 %. Za celý rok 2025 tak americká ekonomika expandovala tempem 2,5 %, což je v kontextu globální nejistoty vnímáno jako velmi pozitivní signál.
Hlavním tahounem růstu zůstává spotřeba domácností a masivní investice do umělé inteligence. Banka Goldman Sachs (GS) navíc pro rok 2026 projektuje další zrychlení s odhadem celoročního růstu HDP na úrovni 2,8 %.

Podle hlavního ekonoma Davida Mericlea by měl negativní vliv cel postupně ustoupit a uvolnit prostor pro pozitivní dopady daňových škrtů. Rizikem však zůstává trh práce, kde se očekává stabilizace nezaměstnanosti na úrovni 4,5 %.
Po čtyřech letech hospodářského útlumu se německá ekonomika pravděpodobně nachází v bodě zvratu. Index ekonomické nálady ZEW, zveřejněný v únoru 2026, vzrostl na 65 bodů, což je nejvyšší hodnota od června 2021. Tento růst nálady mezi investory je poháněn fiskálními stimuly vlády a oživením v klíčovém průmyslovém sektoru. Ačkoliv hodnocení současné situace zůstává v záporných hodnotách, trend tří po sobě jdoucích nárůstů indexu dává naději na udržitelný růst.
Německé ministerstvo hospodářství potvrdilo, že HDP v posledním čtvrtletí roku 2025 vzrostlo o 0,3 %. Pro celý rok 2026 zvýšila Bank of America (BAC) svou prognózu růstu na 1 %. Analytici však varují před scénářem tzv. „sugar rush“ (cukrového šoku), kdy je růst tažen dluhem a sociálními výdaji namísto investic do infrastruktury, což by mohlo vést k budoucímu zpomalení.
Ve Velké Británii se inflační tlaky začínají zmírňovat, což zvyšuje tlak na Bank of England (BoE), aby přistoupila ke snížení úrokových sazeb. Meziroční míra inflace v lednu 2026 klesla na 3,0 %, což je v souladu s očekáváním trhu a výrazné zlepšení oproti prosincovým 3,4 %. K poklesu přispěly především nižší ceny energií, které reagovaly na opatření z loňského podzimního rozpočtu, a také zlevnění letenek a nákladů na vzdělávání.

Situace ve Spojeném království naznačuje, že éra extrémně vysokých sazeb se blíží ke svému konci. Pokud data o maloobchodních tržbách a aktivitě v průmyslu potvrdí ochlazování ekonomiky, mohl by březen 2026 znamenat začátek nového cyklu uvolňování měnové politiky, což by uvítali především držitelé hypoték a firmy plánující nové investice.