Mnichovská bezpečnostní konference podle zakladatele hedgeového fondu Bridgewater Associates Raye Dalia symbolicky uzavřela éru poválečného světového řádu.
Investor, který se dlouhodobě věnuje studiu historických cyklů vzestupu a pádu velmocí, tvrdí, že svět vstupuje do fáze zvýšeného geopolitického napětí. Pro investory to podle něj znamená zásadní otázku: jak chránit kapitál v době, kdy se globální rovnováha může dramaticky měnit?
Na letošní konferenci zaznívaly výroky o „světovém řádu, který již neexistuje“. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sice vystoupil smířlivějším tónem než viceprezident JD Vance v předchozím roce, přesto však Evropě zazněla jasná výzva k posílení obranyschopnosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron i německý kancléř Friedrich Merz otevřeně hovořili o nutnosti reagovat na rostoucí tlak konkurenčních velmocí.

Ray Dalio, který své úvahy opakovaně rozvedl v knize Principles for Dealing with the Changing World Order, tvrdí, že svět se nachází ve fázi takzvaného „velkého cyklu vnějšího řádu a nepořádku“. Tento cyklus zahrnuje obchodní konflikty, technologické soupeření, geopolitické třenice, kapitálové zbrojení a v krajním případě i otevřené vojenské střety. Podle Dalia se nyní nacházíme v pokročilé fázi tohoto procesu.
Jeho investiční doporučení je v takovém scénáři radikální: omezit expozici vůči dluhovým nástrojům a zvýšit podíl zlata. Dalio argumentuje tím, že války jsou tradičně financovány prostřednictvím půjček a expanze měnové zásoby. To vede k oslabování hodnoty dluhu i fiat měn. Pokud vlády zvyšují zadlužení a centrální banky rozšiřují bilance, reálná hodnota hotovosti i dluhopisů může klesat.
Historie podle něj ukazuje, že během velkých konfliktů bývá mobilita kapitálu omezená, tradičně bezpečná aktiva ztrácejí ochrannou funkci a vlády zavádějí mimořádná opatření včetně vyšších daní či kapitálových kontrol. V takovém prostředí se zlato stává univerzálním uchovatelem hodnoty. V některých případech může roli sehrát i stříbro nebo jiné reálné komodity.
Ceny zlata i stříbra za poslední rok výrazně vzrostly, i když se v posledních týdnech od svých maxim částečně stáhly. To naznačuje, že část investorů již geopolitická rizika do cen započítala. Otázkou zůstává, zda se jedná o začátek delšího trendu, nebo pouze o reakci na zvýšenou nejistotu.
Dalio zároveň upozorňuje, že akciové trhy mají tendenci reagovat podle toho, jak investoři vnímají pravděpodobnost vítězství jednotlivých stran v konfliktu. Jako historický příklad uvádí rok 1945, kdy byly německé a japonské akciové trhy zdevastovány, zatímco americký trh zůstal relativně silný. To podle něj potvrzuje, že geografická diverzifikace hraje v období napětí zásadní roli.
Pro současné investory to znamená nutnost přehodnotit strukturu portfolia. Vyšší podíl reálných aktiv, omezení nadměrné expozice vůči dlouhodobým dluhopisům a důsledná regionální diverzifikace mohou být klíčovými prvky strategie. Zároveň je důležité sledovat měnovou politiku, fiskální vývoj a geopolitické signály, které mohou naznačit směr dalšího vývoje.
Je však třeba zdůraznit, že Dalio nepředpovídá konkrétní časový rámec ani jistotu otevřeného konfliktu. Spíše upozorňuje na strukturální trendy, které zvyšují pravděpodobnost nestability. Pro investory je proto klíčové pracovat s různými scénáři a připravit portfolio tak, aby bylo odolné vůči širšímu spektru rizik.

Zlato může být jedním z nástrojů ochrany, nikoli však jediným řešením. Historie ukazuje, že i v období napětí existují sektory a regiony, které dokážou růst. Důležitá je flexibilita, dostatečná likvidita a schopnost reagovat na rychle se měnící podmínky.
Mnichovská konference tak podle Dalia není pouze diplomatickou událostí, ale symbolem hlubší proměny globálního prostředí. Investoři by měli brát tato varování vážně, zároveň však zachovat racionální přístup a vyvarovat se unáhlených rozhodnutí založených pouze na emocích.