Prezident USA Donald Trump v pátek večer oznámil podpis výkonného příkazu, který zavádí nové 10% globální clo na dovoz do Spojených států.
Tento krok přichází jen několik hodin poté, co Nejvyšší soud Spojených států v poměru hlasů 6:3 zrušil rozsáhlá cla, která byla zavedena na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Rozhodnutí představuje významný zásah do Trumpovy obchodní strategie.
Nové clo je vyhlášeno podle § 122 obchodního zákona z roku 1974 a má platit po dobu 150 dnů. Jakékoli jeho prodloužení by již vyžadovalo souhlas Kongresu. Prezident však během tiskové konference dal jasně najevo, že je přesvědčen o svých pravomocích zavádět cla i bez legislativní spolupráce. Prohlásil, že administrativa má právo postupovat podle vlastního uvážení.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu přitom zbavilo právní opory řadu cel, která Trumpova administrativa obhajovala jako nástroj k ochraně americké ekonomiky a obnově domácí výroby. Soud většinově konstatoval, že zákon IEEPA neopravňuje prezidenta k uvalování cel. Tento výklad představuje významné omezení exekutivní moci v oblasti obchodní politiky.
Pro investory je důležité sledovat, jaký bude praktický dopad nové celní úpravy. Podle představitelů Bílého domu nové 10% clo nahradí dosavadní cla zavedená podle IEEPA. V některých případech to může dokonce znamenat nižší celní zatížení než dříve. Některé země, které uzavřely obchodní dohody s administrativou, čelily totiž sazbám vyšším než 10 %. Příkladem je Evropská unie, která souhlasila s 15% clem v rámci své dohody se Spojenými státy.
Zásadní dopad může mít změna zejména na Čínu. Ta čelila dvěma sadám 10% cel podle IEEPA navíc k existujícímu 25% clu. Podle vyjádření Bílého domu budou původní cla nahrazena novým globálním clem, což by mohlo zvýšit celkovou sazbu pro Čínu až na 35 %. To by znamenalo další tlak na čínsko-americké obchodní vztahy i na globální dodavatelské řetězce.
Prezident rovněž zdůraznil, že cla uvalená podle § 232 a § 301 zůstávají plně v platnosti. Zvláště § 301 je důležitým nástrojem, který administrativa využívá k vyšetřování údajných nekalých obchodních praktik. Tato vyšetřování mohou vést k dalšímu zavádění cel, což naznačuje, že obchodní politika zůstane aktivním nástrojem ekonomického tlaku.
Ministr financí Scott Bessent následně uvedl, že administrativa plánuje nahradit zrušená cla kombinací dalších existujících právních nástrojů. Podle jeho slov by to mělo vést k prakticky nezměněným příjmům z cel v roce 2026. Pro fiskální politiku Spojených států je tato informace zásadní, protože cla v posledních letech představovala významný zdroj rozpočtových příjmů.
Pro finanční trhy je situace dvojsečná. Na jedné straně rozhodnutí Nejvyššího soudu vytváří právní nejistotu a otevírá otázku, jak daleko může exekutiva zajít bez podpory Kongresu. Na druhé straně rychlá reakce administrativy naznačuje, že objem vybraných cel a tlak na dovoz pravděpodobně zůstane vysoký.
Investoři by měli sledovat především dopad na sektory citlivé na mezinárodní obchod, zejména průmysl, automobilový sektor, technologie a spotřební zboží. Vyšší cla mohou zvýšit náklady dovozců, což se může promítnout do cen pro konečné zákazníky a do marží společností. Zároveň však mohou podpořit některé domácí výrobce, pokud se jim podaří zvýšit podíl na trhu.
Politický rozměr celé situace je rovněž významný. Kritika prezidenta vůči některým soudcům, včetně těch, které sám nominoval, ukazuje na napětí mezi exekutivní a soudní mocí. Pro investory je však klíčové především to, zda se obchodní politika stane stabilnějším a předvídatelnějším rámcem, nebo zůstane zdrojem opakovaných překvapení.
Celkově lze říci, že navzdory rozhodnutí Nejvyššího soudu zůstává americká celní politika agresivní a aktivní. Pro trhy to znamená pokračující volatilitu, zejména v segmentech navázaných na globální obchod a dodavatelské řetězce.
