Americké akciové trhy během pondělního obchodování smazaly předchozí ztráty, zatímco ceny ropy se usadily na nejvyšších úrovních od roku 2022. Investoři na obou trzích se aktuálně potýkají s hrozbou potenciální globální energetické krize, která je vyvolána probíhajícím válečným konfliktem s Íránem.
Na Wall Street převládl optimismus. Index Dow Jones uzavřel výše o 239 bodů, tedy o 0,5 %, čímž se po dřívějším hlubokém propadu o 886 bodů vrátil zpět do zelených čísel. Širší index S&P 500 si připsal zisk 0,83 % a technologický Nasdaq Composite vzrostl o 1,38 %, přičemž oba indexy během odpoledne úspěšně korigovaly své ranní ztráty.
Americká ropa ukončila hlavní obchodovací fázi se ziskem 4,26 % na hodnotě $94.77 za barel. Tímto mírně korigovala své víkendové zisky poté, co se během nedělního večera prudce přiblížila hranici 120 dolarů za barel. Mezinárodní benchmark, ropa Brent, uzavřel se ziskem 6,76 % na úrovni $98.96 za barel, rovněž po předchozím agresivním ataku 120dolarové mety.
Krátce po oficiálním závěru se však situace na trhu dramaticky otočila. Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS uvedl, že podle jeho názoru je „válka zcela u konce“. Toto nečekané prohlášení pomohlo okamžitě zmírnit nervozitu na trzích a výrazně podpořilo zmíněné akciové oživení.
Následkem těchto zpráv se americká ropa propadla o 8,76 % ze své zavírací ceny na $86.47 za barel. Zcela podobný scénář zaznamenala i ropa Brent, která odepsala 9,5 % ze své vypořádací ceny a klesla na $89.58 za barel.
Pondělní obchodování vyneslo ceny černého zlata na maxima, která trhy neviděly od chvíle, kdy trhy otřásla ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Jen během minulého týdne si americká ropa a Brent připsaly masivní zisky ve výši 36 %, respektive 27 %, a to ještě před dalším nedělním cenovým skokem při otevření trhů.
Po nedělním prolomení hranice $100 za barel však trh s ropou mírně vychladl v reakci na zprávy, že ministři financí zemí G7 mají v plánu zasednout k jednání o případném společném uvolnění strategických ropných rezerv. Představitelé G7 v následném prohlášení uvedli, že přijmou „nezbytná opatření“ k řešení prudce rostoucích cen energií. Francouzský ministr financí Roland Lescure nicméně pro média upozornil, že k samotnému kroku uvolnění rezerv členské státy „ještě nedospěly“.
Obavy z energetické krize během uplynulého víkendu ještě více zesílily. Zásadní producenti ropy v oblasti Perského zálivu oznámili další rozsáhlá přerušení těžby, přičemž bahrajnská národní ropná společnost byla nucena vyhlásit stav vyšší moci (force majeure). K rostoucí geopolitické nejistotě přispěla i oficiální zpráva z Íránu, kde byl dalším nejvyšším vůdcem jmenován Modžtaba Chameneí, syn nedávno zesnulého ajatolláha.
„Investoři doufali, že tento víkend ve válce s Íránem převládnou chladnější hlavy, ale místo toho došlo k další eskalaci napětí, což jen prohlubuje propady na akciových trzích z minulého týdne a cenové šoky na trhu s ropou,“ shrnula napjatou náladu v pondělní analytické zprávě Carol Shleif, hlavní tržní stratég společnosti BMO Private Wealth.