Průnik vysoké politiky a osobních financí na půdě amerického Kongresu získává další trhlinu. Republikánská zástupkyně Sheri Biggs ze státu Jižní Karolína oficiálně přiznala významnou investici do největšího kryptoměnového fondu na trhu. Podle zveřejněných dokumentů šlo o nákup v rozmezí 100 001 až 250 000 dolarů do iShares Bitcoin Trust (IBIT) , za kterým stojí investiční gigant BlackRock.
Tato ostře sledovaná transakce byla realizována 4. března prostřednictvím profesionálně spravovaného účtu jejího manžela u společnosti UBS Group AG (UBS) . Samotné hlášení bylo úřadu sněmovního tajemníka předloženo 16. dubna, čímž se kongresmanka bezpečně vešla do pětačtyřicetidenního okna, které pro oznamování obchodů striktně vyžaduje zákon STOCK Act.
Pro domácnost Biggsových však nejde o první kontakt s digitálními aktivy v takto vysokých objemech. Březnový obchod představuje již minimálně druhý šesticiferný nákup tohoto konkrétního ETF. V červenci roku 2025 získal její manžel podíly ve stejné hodnotě, a to zhruba týden předtím, než Sněmovna reprezentantů schválila legislativu nakloněnou kryptoměnovému sektoru.
Předchozí transakce však byla zatížena vážným procedurálním pochybením. Její odhalení přišlo s několikaměsíčním zpožděním, což představovalo přímé porušení pravidel STOCK Actu a vyústilo v uložení dvousetdolarové pokuty. Analytici trhu si tehdy povšimli, že fond IBIT během tří měsíců následujících po tomto nákupu posílil o zhruba 12 %.
Dubnové hlášení navíc odhalilo širší restrukturalizaci rodinného portfolia. Dokumentace ukázala dva menší nákupy nástrojů Apollo Debt Solutions BDC a naopak odprodej pozic ve fondu Oaktree Strategic Credit Fund. Tyto kroky jasně signalizují promyšlený přesun kapitálu směrem k expozici vůči dluhovým trhům a kryptoměnám.
Načasování těchto investičních kroků přitahuje mimořádnou pozornost především kvůli aktuálnímu dění v americkém Senátu. Před senátním bankovním výborem totiž leží přelomový návrh zákona S.954, známý jako BITCOIN Act of 2025. Tento dokument má potenciál zcela přepsat pravidla globálního finančního systému a udělat z federální vlády masivního hráče na trhu s digitálními aktivy.
Návrh, který představila republikánská senátorka Cynthia Lummis ze státu Wyoming, obsahuje bezprecedentní direktivu pro ministerstvo financí. Cílem je systematicky nakoupit jeden milion tokenů Bitcoin (BTC-USD) v průběhu následujících pěti let. Tyto státní rezervy by měly být uloženy v decentralizované síti vysoce zabezpečených federálních zařízení.
Legislativa navíc počítá s přísným pravidlem, které by vládě nařídilo držet tato aktiva po dobu minimálně dvaceti let. Tím by se z oběhu stáhlo obrovské množství likvidity, což by přirozeně vytvořilo tlak na růst ceny podkladového aktiva. Související politické úsilí přitom na půdě Kongresu neustále nabírá na síle a získává nové podporovatele.
Dalším dílem této legislativní skládačky je takzvaný Mined in America Act, který 30. března společně představili senátoři Bill Cassidy a Cynthia Lummis. Tento návrh má za cíl kodifikovat exekutivní příkaz prezidenta Donalda Trumpa, jenž položil základy pro vytvoření národní kryptoměnové rezervy.
Pokud by tento zákon prošel, certifikovaní američtí těžaři by získali možnost prodávat nově vytěžené bitcoiny přímo ministerstvu financí. Tento mechanismus by nejen podpořil domácí těžební průmysl, ale zároveň by vládě zajistil stabilní a bezpečný přísun digitálních aktiv bez nutnosti spoléhat se na otevřené kryptoměnové burzy.
Případné schválení těchto opatření by znamenalo absolutní zlom pro institucionální adopci kryptoměn. Federální vláda Spojených států by se rázem stala jedním z největších globálních držitelů bitcoinu. Takový scénář představuje obrovský katalyzátor pro investiční nástroje typu IBIT, do kterého rodina kongresmanky Biggs přesunula svůj kapitál.
Zmiňovaný fond od společnosti BlackRock je již nyní absolutním hegemonem ve svém segmentu. V současnosti spravuje aktiva v ohromující hodnotě zhruba 55 miliard dolarů. Na americkém trhu se spotovými bitcoinovými ETF si tak sebevědomě drží dominantní tržní podíl, který se pohybuje kolem hranice 70 %.
Zatímco trhy s napětím vyhlížejí výsledky legislativních bitev, v kuloárech opět ožívá palčivá debata o střetu zájmů. Podle současných a platných pravidel je členům Kongresu stále legálně umožněno aktivně obchodovat s jednotlivými akciemi i burzovně obchodovanými fondy, pokud dodrží lhůty pro včasné nahlášení transakcí.
Nicméně opakující se kontroverze, kdy se lukrativní obchody zákonodárců nápadně překrývají s klíčovými hlasováními nebo neveřejnými brífinky, vyvolávají silnou nevoli. Tyto incidenty fungují jako hnací motor pro rostoucí tlak napříč oběma politickými spektry. Stále více hlasů z řad demokratů i republikánů tak volá po zavedení striktního a úplného zákazu obchodování na finančních trzích pro všechny aktivní členy Kongresu.
