Demokratický senátor Chris Coons vyvíjí v těchto dnech enormní tlak na amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka. Předmětem rozsáhlého sporu je potenciální export vysoce pokročilých čipů H200, které jsou naprosto klíčové pro vývoj umělé inteligence. Společnost Nvidia (NVDA) se tak nechtěně ocitá v samotném centru geopolitického napětí mezi Washingtonem a Pekingem.
Tento nekompromisní krok následuje bezprostředně po slyšení podvýboru senátního rozpočtového výboru, které se uskutečnilo v průběhu minulého týdne. Tento podvýbor hraje nezastupitelnou roli při kontrole vládních výdajů a formování strategických priorit státu. Slyšení z 22. dubna mělo mít původně spíše rutinní charakter, avšak otázka technologického transferu z něj učinila ostře sledovanou událost.
Během tohoto zasedání Lutnick pod přísahou prohlásil, že Spojené státy podle jeho nejlepšího vědomí dosud neumožnily prodej žádných čipů H200 čínským subjektům. „Zatím jsme jim žádné čipy neprodali,“ uvedl tehdy rezolutně ministr obchodu v přímé reakci na dotaz senátora Coonse. Tato jednoznačná deklarace měla původně uklidnit obavy zákonodárců ohledně ochrany amerického duševního vlastnictví.
Místo toho však ministrova slova vyvolala ještě hlubší pochybnosti a odstartovala sérii dalších vyšetřování ze strany vlivných členů Senátu. Technologický export do asijských zemí totiž podléhá mimořádně přísnému drobnohledu, přičemž každé vydané povolení je pečlivě analyzováno. Zákonodárci se obávají, že jakákoli skulinka v exportních kontrolách by mohla nevratně poškodit americkou dominanci v technologickém sektoru.
Klíčovým bodem celého sporu je do očí bijící nesoulad mezi tvrzeními vládních úředníků a zástupců soukromého sektoru. Lutnickovo senátní vystoupení je totiž v přímém rozporu s březnovými výroky generálního ředitele společnosti Nvidia Jensena Huanga. Ten novinářům s naprostou jistotou tvrdil, že technologická firma již úspěšně získala veškerá potřebná schválení od americké i čínské vlády k prodeji čipů H200 na čínský trh.
Tento informační propastný rozdíl nezůstal bez povšimnutí a stal se hlavním motivem čtvrtečního dopisu, který Coons odeslal na ministerstvo obchodu. „Vaše prohlášení před výborem se zdají být v přímém rozporu s Huangovými komentáři,“ upozornil senátor v dokumentu, o kterém jako první informovala stanice CNBC. Zatajování nebo překrucování faktů v takto citlivé věci je pro Kongres absolutně nepřijatelné.
Coons, který rovněž zasedá ve vlivném senátním výboru pro zahraniční vztahy, se netají svými hlubokými obavami ohledně strategických dopadů takového obchodu. Členství v tomto výboru mu poskytuje detailní vhled do komplexní sítě mezinárodních hrozeb. Z této pozice vnímá technologický náskok nejen jako otázku firemních zisků, ale především jako fundamentální pilíř národní obrany.
Ve svém dopise proto zdůraznil, že zůstává hluboce znepokojen samotnou myšlenkou exportu těchto pokročilých technologií do Číny. „Umožnění jakýmkoli společnostem v Číně nakupovat tyto produkty představuje vážné riziko pro naši národní bezpečnost a ekonomické prvenství,“ varoval Coons. Umělá inteligence je hnacím motorem moderní ekonomiky a jakýkoli transfer této technologie je pečlivě zvažován.
Načasování celého sporu nemohlo být pro americkou diplomacii citlivější. Coonsův dopis přichází pouhých několik týdnů před ostře sledovanou cestou prezidenta Donalda Trumpa do Číny. Během této návštěvy má dojít ke klíčovému setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, kde budou technologické sankce a vzájemný obchod nepochybně jedním z hlavních a nejtvrdších vyjednávacích témat.
Administrativa prezidenta Trumpa již v roce 2025 jasně informovala výrobce čipů, že pro export do Číny a hrstky dalších vybraných zemí budou nezbytné speciální vládní licence. Pro polovodičový gigant přitom představuje asijský trh historicky naprosto zásadní zdroj příjmů. V minulosti pocházela nejméně jedna pětina veškerých tržeb z datových center právě z prodejů čínským klientům.
Ztráta nebo výrazné omezení takto masivního trhu by mělo hmatatelné dopady na celkovou finanční výkonnost podniku. Senátor Coons proto požaduje od ministerstva obchodu okamžité a maximálně transparentní odpovědi. Do příštího týdne chce znát přesná čísla o tom, kolik čipů H200 reálně obdrželo exportní licence, kolik jich již bylo odesláno a kolik dalších licencí ministerstvo plánuje v budoucnu vydat.
Tento nekompromisní požadavek na konkrétní data ukazuje, že zákonodárci již nehodlají tolerovat vágní prohlášení a požadují exaktní důkazy o dodržování exportních restrikcí. Zástupci ministerstva obchodu na žádost o komentář k zaslanému e-mailu dosud nijak nereagovali. Tato absence oficiálního vyjádření jen prohlubuje spekulace o tom, jakým směrem se bude americká obchodní politika skutečně ubírat.
