Současné dění na akciových trzích přináší investorům mimořádně vzrušující období, které je charakterizováno bezprecedentním přílivem kapitálu do technologických inovací. Tržní sentiment je hnán obrovským optimismem, přičemž investoři se doslova předhánějí v alokaci svých prostředků do akcií společnosti SpaceX, u níž se odhaduje, že by její celková valuace mohla v dohledné době dosáhnout astronomických dvou bilionů dolarů.
Paralelně s tímto vesmírným závodem pokračují akcie spojené s vývojem umělé inteligence v neúnavném dobývání nových historických maxim. Tato neutuchající technologická rally funguje jako masivní katalyzátor, který svými dopady přesahuje hranice primárního sektoru a masivně pohání i zcela nová, vysoce spekulativní odvětví. Zářným příkladem tohoto dominového efektu je překvapivý rozmach trhu zaměřeného na malé modulární jaderné reaktory, které mají uspokojit enormní energetické nároky moderních datových center.
V zákulisí tohoto technologického boomu se navíc formují nová strategická spojenectví a dominantní hráči. Analytické týmy aktuálně upozorňují na existenci takzvaných nepostradatelných monopolů. Jde o méně známé společnosti, které drží v rukou klíčové technologické patenty a komponenty, bez nichž se neobejdou ani takoví giganti jako Nvidia (NVDA) nebo Intel (INTC) . Právě dodavatelé této kritické infrastruktury mohou podle expertů v budoucnu vygenerovat vůbec prvního bilionáře na světě.
Pokud se však na celou situaci podíváme s chladným odstupem a hlubší analytickou perspektivou, začne se na obzoru rýsovat mnohem znepokojivější obraz. Pod povrchem všudypřítomné euforie se totiž odehrává strukturální posun, který by měl v každém zkušeném investorovi vyvolat maximální obezřetnost. Trh aktuálně vykazuje parametry, které se v jeho dlouhé historii objevují jen zcela výjimečně.
Abychom plně pochopili závažnost současné situace, musíme se podívat na data, která reprezentují širší trh. Jedním z největších a nejvýznamnějších burzovně obchodovaných fondů na planetě je State Street SPDR S&P 500 ETF Trust (SPY) . Tento masivní investiční nástroj věrně kopíruje výkonnost indexu S&P 500 (^GSPC) , který sám o sobě odráží cenový vývoj pěti set největších veřejně obchodovaných společností ve Spojených státech.
Od začátku aktuálně sledovaného roku si tyto fondy navázané na hlavní index připsaly solidní zisky přesahující pětiprocentní hranici. Pokud by trh pokračoval v tomto nastoleném tempu, čekal by nás další úspěšný rok zakončený v zelených číslech s dvouciferným zhodnocením. Realita finančních trhů však není lineární a ztrátové roky jsou přirozenou, byť bolestivou součástí hospodářského cyklu. Ta nejtvrdší vystřízlivění přitom historicky vždy přicházejí bezprostředně po dosažení extrémních tržních vrcholů.
Nejostřejší cenové vrcholy se formují v konečných fázích investičních bublin. V měsících, které následovaly po splasknutí dot-com bubliny v roce 1999, po vypuknutí globální finanční krize v roce 2007 a po bleskovém propadu na jaře roku 2020, se akciové trhy propadly do hlubokých dvouciferných ztrát. V těch nejkritičtějších momentech tyto výprodeje mazaly z portfolií hodnoty přesahující čtyřicet procent.
Zde se dostáváme k onomu varovnému signálu: ve všech třech zmíněných historických případech překročil průměrný poměr ceny a zisku (P/E) u hlavního amerického indexu kritickou hodnotu třicet. Během celého předchozího století se přitom trh na takto extrémní úroveň nikdy nedostal. Americký akciový trh nyní dělá něco, co udělal pouze třikrát za uplynulých 156 let. Historie je v tomto ohledu naprosto nekompromisní a jasně ukazuje, co následuje poté.
Mnozí moderní ekonomové sice argumentují, že vyšší valuace dávají v dnešním světě smysl. Poukazují na bezprecedentní přebytek kapitálu v globálním systému a na podstatně vyšší ziskové marže nadnárodních korporací. Přesto zůstává mrazivým faktem, že trhy vždy zkolabovaly do jednoho roku od chvíle, kdy překonaly hranici třicetinásobku zisků. A právě minulý měsíc americký index tento zlověstný práh počtvrté ve své historii opět překročil.
Navzdory těmto hrozivým historickým paralelám a varovným signálům však není namístě podléhat panice nebo přistupovat k unáhleným plošným výprodejům portfolia. Fundamentální pravdou investování zůstává, že nikdo na světě nedokáže s absolutní jistotou předpovědět, kdy přesně k dalšímu tržnímu krachu dojde. Může to být zítra, ale stejně tak se trh může iracionálně držet na vrcholu ještě celý další rok.
Neexistuje totiž žádná garance, že korekce přijde v dohledné době, i když historická data tento scénář silně naznačují. Extrémní valuace mohou na trzích přetrvávat mnohem déle, než dokáže běžný investor udržet svou likviditu a nervy na uzdě. Důležitější však je uvědomit si, že ani nákupy na samotných tržních vrcholech nemusí nutně znamenat fatální investiční chybu, pokud disponujete dostatečně dlouhým časovým horizontem.
Matematika dlouhodobého složeného úročení a hospodářského růstu hraje ve prospěch akcií. Kdybyste investovali veškerý svůj kapitál na absolutním, nejvyšším vrcholu všech výše zmíněných historických bublin a nepropadli panice během následných propadů, vaše portfolio by do dnešního dne vygenerovalo velmi zdravé a robustní zisky. Trh má totiž neuvěřitelnou schopnost dlouhodobě absorbovat i ty nejhlubší šoky a následně překonávat svá předchozí maxima.
Klíčem k přežití v prostředí extrémních valuací a hrozících propadů je tedy především psychologická odolnost a disciplína. Jak trefně a nadčasově poznamenal legendární investor Warren Buffett, akciový trh je ve své podstatě dokonalý mechanismus navržený k tomu, aby systematicky přesouval peníze od netrpělivých jedinců k těm trpělivým. Právě tato filozofie by měla být hlavním štítem každého investora v době, kdy se tržní ukazatele dostávají na historicky bezprecedentní úrovně.
