Společnost Microsoft nedávno oznámila svým dodavatelům, že pozastavuje nové nákupy kreditů na odstranění uhlíku z atmosféry. Pro odvětví, kde tento jediný technologický gigant představuje téměř 12 miliard USD z historicky celkových 15 miliard USD utracených za tyto instrumenty, jde o zprávu, která výrazně otřásla trhem.
Krok přichází v kontextu masivního rozmachu umělé inteligence, který enormně prodražuje výstavbu datových center a negativně ovlivňuje klimatické závazky firem z roku 2020. Kvůli energetické náročnosti vzrostly emise společnosti Google o téměř 50 %, u Mety o více než 60 %, Amazon si připsal nárůst o 33 % a samotný Microsoft zaznamenal zvýšení o více než 23 %. Omezení volitelných výdajů na dobrovolném uhlíkovém trhu je tak jedním ze způsobů, jak technologické firmy mohou čelit rostoucím nákladům.
I přes současné ochlazení trhu však dlouhodobé predikce zůstávají silné. Podle aktuální zprávy U.K. Carbon Markets Forum by měl globální trh s uhlíkovými kredity vzrůst ze současných 1,4 miliardy USD na 268 miliard USD do roku 2050, a to právě primárně kvůli poptávce ze strany datových center.
Před svou změnou taktiky stihl Microsoft v lednu uzavřít rekordní dvanáctiletou smlouvu v hodnotě až 228 milionů USD, která pokrývá kredity vázané na regenerativní zemědělství. Strategie společnosti se nyní evidentně posouvá od experimentálních technologií k projektům, jejichž reálný dopad lze snadněji a přesněji měřit.
