Rostoucí inflační tlaky v posledních měsících nekompromisně mění pravidla hry na globálních trzích. Investoři jsou nuceni přehodnocovat svá portfolia a stále častěji obracejí pozornost k hodnotovým akciím, tedy k segmentu, který v uplynulých letech za zbytkem trhu spíše zaostával. Tento přesun kapitálu představuje zásadní změnu dosavadního tržního paradigmatu.
Pohled na konkrétní instrumenty ukazuje propastný rozdíl ve výkonnosti. Fond iShares Russell 1000 Value ETF (IWD) si za posledních pět let připsal solidní zhodnocení přesahující hranici 48 %. Jeho růstový protějšek, fond iShares Russell 1000 Growth ETF (IWF) , však za stejné období svou hodnotu téměř zdvojnásobil. Tento raketový vzestup byl tažen především masivním přílivem kapitálu do sektoru umělé inteligence.
Nicméně současná situace, charakterizovaná vysokými projekcemi krátkodobého růstu a plošně rostoucími cenami, začíná nahrávat změně trendu. Přehřátý ekonomický výhled rázem činí cyklické hodnotové akcie nepoměrně atraktivnějšími pro investory hledající ochranu před znehodnocením peněz.
Strateg Rob Anderson ze společnosti Ned Davis Research tento vývoj potvrzuje s tím, že přechod do režimu rostoucí inflace historicky vždy podporoval přesun kapitálu směrem k hodnotovým investicím. Mezi nejvíce preferované oblasti v současnosti řadí energetiku, zdravotnictví, základní materiály a nezbytné spotřební zboží. Růstové sektory naopak v obdobích inflačních tlaků typicky ztrácejí dech.
Tento trend již jasně reflektuje i širší index S&P 500 (^GSPC) . Jeho energetický subsektor letos zaznamenal impozantní nárůst o 30 %. Zatímco zdravotnictví mírně korigovalo o 4,5 %, sektor nezbytného spotřebního zboží posílil o 10 % a materiály si připsaly zisk 9,5 %.
Analytici ze společnosti Stifel rovněž registrují potenciální transformaci tržního prostředí směrem k mnohem vytrvalejší inflaci. Strateg Thomas Carroll upozorňuje, že ačkoliv růstové tituly dominovaly v letech 2024 a 2025, jejich vedoucí role pravděpodobně brzy odezní s tím, jak se ekonomika přesouvá do fáze inflačního boomu.
Odborníci proto doporučují takzvanou činkovou strategii (barbell). Ta spočívá v kombinaci cyklických titulů těžících z přehřáté ekonomiky na jedné straně a defenzivních hodnotových akcií na straně druhé. Tato divergence výkonnosti ve prospěch hodnoty mohla podle expertů začít již koncem února, kdy eskalace íránského konfliktu vyhnala vzhůru ceny energií i inflační očekávání.

Hlavní stratég Oppenheimer Asset Management John Stoltzfus k tomu dodává, že hodnotové akcie napříč všemi tržními kapitalizacemi již začaly v projekcích pro rok 2026 překonávat své růstové protějšky. Tento jev podle něj jasně signalizuje touhu trhu po širší diverzifikaci a odklon od nebezpečně překoncentrovaných pozic v technologickém sektoru.
Zatímco hodnotové tituly přitahují pozornost portfoliomanažerů, vytrvale rostoucí cenová hladina znepokojuje přední světové ekonomy a centrální bankéře. Optika amerického Federálního rezervního systému (Fed) se pod tíhou nových makroekonomických dat začíná radikálně měnit.
Guvernér Fedu Christopher Waller během svého pátečního vystoupení v německém Frankfurtu šokoval trhy prohlášením, že již nepodporuje postupné snižování krátkodobých úrokových sazeb. Podle svých slov se aktuálně nachází na pomezí mezi úvahami o snížení a naopak dalším zvýšení sazeb.
„Inflace se rozhodně neubírá správným směrem,“ konstatoval Waller před odborným publikem. Na základě nejnovějších dat by dokonce podpořil odstranění formulací naznačujících uvolňování měnové politiky z oficiálních prohlášení centrální banky. Cílem je dát trhům jasně najevo, že snížení sazeb v dohledné době není o nic pravděpodobnější než jejich zvýšení.
Tvrdá data jeho slova plně ospravedlňují. Dubnová meziroční inflace nečekaně vyskočila na 3,8 %, což představuje varovné zrychlení oproti březnovým 3,2 % a únorovým 2,4 %. Stejně tak index výdajů na osobní spotřebu (PCE), který je pro Fed preferovaným ukazatelem inflace, vzrostl v březnu meziročně o 3,5 %. Centrální banka přitom stále doufá v jeho pokles k úrovni 2,7 % pro letošní rok.
Hospodářský růst přitom zůstává překvapivě robustní. Inflačně očištěný hrubý domácí produkt zaznamenal v roce 2025 solidní růst o 2,1 % a Fed očekává, že v aktuálním roce toto tempo zrychlí na 2,4 %. V prvním čtvrtletí ekonomika vzrostla o 2 %, přičemž pobočka Fedu v Atlantě momentálně predikuje pro druhé čtvrtletí expanzi přesahující hranici 4 %.
Ředitel Národní ekonomické rady Kevin Hassett tento optimismus sdílí. Podle jeho pátečního vyjádření se hospodářský růst po zbytek roku pravděpodobně ustálí v rozmezí 4 až 5 %. Hlavní hnací silou tohoto expanzivního trendu mají být masivní kapitálové výdaje korporací a znatelný růst produktivity práce.

Navzdory těmto předpovědím bude inflace na makroekonomické úrovni jen stěží schopna zastavit vzestup technologického sektoru, který v současné době zažívá obrovský necyklický boom díky umělé inteligenci a masivním kapitálovým investicím, které do něj proudí.
Zisky indexu S&P od poloviny dubna, který za poslední měsíc vzrostl o přibližně 5 %, nastaly v době, kdy se poměr vzestupů a poklesů výrazně snížil.
„[To] naznačuje, že vedoucí pozice se staly koncentrovanějšími, a to konkrétně v oblasti technologií (akcie polovodičů a infrastruktury umělé inteligence),“ napsal minulý týden v analýze Craig Johnson ze společnosti Piper Sandler.
„Tak vysoké vážení technologického sektoru jsme neviděli od roku 2000,“ dodal Johnson. „Věříme, že koncentrace portfolia a limity rizika zpomalí růst technologických akcií způsobený strachem z toho, že o něco přijdeme.“