Deficit státního rozpočtu České republiky se na konci května prohloubil na 170,2 miliardy korun, zatímco na konci dubna činil 106,1 miliardy korun.
Vyplývá to z údajů ministerstva financí. Přestože se schodek během května výrazně zvýšil, jeho výše je téměř totožná s loňským výsledkem, kdy rozpočet vykazoval deficit 170,5 miliardy korun.
Letošní květnový schodek je zároveň nejnižší od roku 2020. Přesto jde o šestý nejhlubší deficit zaznamenaný ke konci května od vzniku samostatné České republiky.
Vývoj potvrzuje, že státní rozpočet nadále čelí vysokým výdajům, přestože příjmy meziročně rostou. Významnou roli sehrávají zejména investice státu, sociální výdaje a financování důchodového systému.
Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly za prvních pět měsíců roku 818,4 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 5,7 procenta.
K lepšímu výsledku přispělo především vyšší inkaso daňových příjmů a také vyšší příliv prostředků z Evropské unie.
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmů právnických osob, který meziročně vzrostl o 13,1 procenta na 54,9 miliardy korun. Silný růst zaznamenala také daň z příjmů fyzických osob, jejíž výnos dosáhl 72,8 miliardy korun. Oproti stejnému období minulého roku jde o zvýšení o 8,5 procenta.
Za růstem stojí především pokračující zvyšování mezd a platů v ekonomice.
Vyšší mzdy se promítly rovněž do výběru sociálního pojištění. Stát na povinném pojistném vybral 351,3 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 6,5 procenta.
Pozitivně se vyvíjelo také inkaso DPH, které dosáhlo 169,8 miliardy korun a meziročně vzrostlo o 4,4 procenta.
Spotřební daně přinesly státnímu rozpočtu 67 miliard korun. Nejvýrazněji rostl výběr spotřební daně z minerálních olejů, který se zvýšil o více než sedm procent.
Na výdajové straně rozpočtu dosáhly celkové výdaje 988,6 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 4,7 procenta.
Největší položkou zůstávají tradičně sociální dávky, na které stát vynaložil 401 miliard korun. Ve srovnání s minulým rokem jde o růst o 3,8 procenta.
Z této částky připadlo 309 miliard korun na důchody, jejichž objem meziročně vzrostl o 3,3 procenta.
Výrazněji rostly výdaje na podporu v nezaměstnanosti. Stát na ni během prvních pěti měsíců roku vyplatil 8,7 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst téměř o 40 procent.
Důvodem jsou především změny pravidel, které zvýšily podporu v prvních měsících evidence uchazečů o zaměstnání.
Vedle sociálních výdajů pokračuje také růst státních investic.
Významnou součástí letošních výdajů jsou kapitálové investice, které meziročně vzrostly o 24,8 procenta na 76,7 miliardy korun.
Největší část těchto prostředků směřovala do dopravní infrastruktury a obranných projektů.
Stát například převedl 29 miliard korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury, což představuje meziroční zvýšení o 7,5 procenta.
Investice do dopravních staveb a modernizace armády patří mezi priority současného rozpočtu a významně ovlivňují výdajovou stránku hospodaření státu.
Přestože dosavadní vývoj rozpočtu odpovídá loňskému roku, zůstává otázkou, zda se podaří dodržet plánovaný celoroční deficit.
Schválený rozpočet pro letošní rok počítá s příjmy ve výši 2,118 bilionu korun, výdaji 2,428 bilionu korun a schodkem 310 miliard korun.
Na další vývoj budou mít vliv nejen ekonomické výsledky domácí ekonomiky, ale také dopady konfliktu na Blízkém východě, ceny energií a plánovaná opatření vlády, která mohou ovlivnit příjmovou i výdajovou stránku státního rozpočtu.
Loňský rok skončil schodkem 290,7 miliardy korun, což byl čtvrtý nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky.
| leden – květen | saldo |
| 2012 | -79.047 |
| 2013 | -39.777 |
| 2014 | -9521 |
| 2015 | -22.128 |
| 2016 | 22.387 |
| 2017 | -18.706 |
| 2018 | -23.094 |
| 2019 | -50.902 |
| 2020 | -157.410 |
| 2021 | -254.967 |
| 2022 | -189.268 |
| 2023 | -271.380 |
| 2024 | -210.417 |
| 2025 | -170.526 |
| 2026 | -170.247 |
